Bývalá dělnická kolonie Buďánka pochází v jádru z 1. poloviny 19. století a je jedním z posledních dochovaných příkladů dobového urbanistického souboru. Svým tvarem, uspořádáním a zasazením do terénu vytváří dosud neporušený unikátní urbanistický celek na území tzv. Velké Prahy.
Kolonie Buďánka v datech
počátek 19. století - Vznik osady Buďánka. Osada se
rozkládala na západním okraji původní obce Košíře při staré silnici vedoucí
z Prahy na západ, v blízkosti Motolského potoka. V té době bylo
území jen řídce osídleno; mezi malými obcemi byly roztroušeny jednotlivé usedlosti
obklopené polnostmi a vinicemi. Většina donedávna dochovaných domků pochází
z tohoto období. Obyvateli Buďánek v té době byli drobní řemeslníci,
nádeníci z okolních vinic, dělníci z blízkého pískovcového lomu i
košířská galerka. 2. polovina 19. století - Charakter obce Košíře se díky
rozvoji průmyslu a s tím související rychlou urbanizací oblasti značně
proměnil. V Buďánkách tehdy bydleli dělníci a řemeslníci z průmyslově
se rozvíjejícího Smíchova. Přelom 19. a 20. století - Jakub Arbes (1840-1914), který
se narodil na Smíchově, použil kolonii Buďánka jako kulisu pro 2 ze svých romanet -
“Rváč” a “Můj přítel vrah”. 60.- 80. léta 20. století - V kolonii se vystřídali
různí obyvatelé. Stala se mimo jiné útočištěm i skupiny disidentů, mezi něž
patřil např. Alexandr Vondra, současný český politik, Svatopluk Karásek, duchovní
a písničkář; zkoušela tu také legendární skupina Plastic People of the Universe
atd. 1988 - Bylo rozhodnuto, že na místě kolonie vyroste
výšková panelová stavba určená pro zaměstnance Ministerstva vnitra. Tehdejší
Odbor výstavby hlavního města Prahy začal k tomuto účelu objekty spolu
s parcelami od soukromých vlastníků vykupovat. Většina starousedlíků nakonec
pod pohrůžkami vyvlastnění osadu opustila. léto 1989 - Na střeše posledního soukromého domu
v kolonii - domu pana Hradílka, jehož rodina svůj majetek nakonec před
vyvlastněním ubránila, se objevil první z řady nápisů - “Pozor chtějí nás
zbourat”. V průběhu 90. let se tam vystřídaly ještě 2 nápisy - “Koukale,
padáme i na tvou hlavu” a nynější “Obecní úřad - náš hospodář”. 90. léta 20. století - Postupně byly zpracovány tři
studie na využití Buďánek: studie amerických studentů a tzv. Fantova studie
navrhovaly bytovou zástavbu, studie studentů ČVUT navrhla vybudovat hotelový komplex.
V Buďánkách také poběhla experimentální umělecká akce amerických
performerů (zachycená dokumentárním filmem) 90. léta 20. století - díky nezájmu Magistrátu
hl. m. Prahy a také díky nevyjasněným majetkovým poměrům neuspěla ani jedna snaha
kolonii zachránit, opadl např. zájem skupiny drobných řemeslníků a výtvarníků,
kteří si zde chtěli vytvořit ateliéry a dílny. Od počátku 90. let tak kolonie
nepřetržitě chátrá. 90. léta 20. století - kolonii se postupně snažily
obydlet skupiny squatterů, někteří z nich byli policejně vystěhováni. Usadili
se zde lidé bez domova. 1991 - Magistrát hl. m. Prahy vypsal veřejnou obchodní
soutěž na investora Buďánek. Vítěz - První česká hutní investiční společnost
(dnešní název Metalconsult) však nemohla začít svůj záměr realizovat díky
nedořešeným majetkovým sporům. Součástí jejího záměru bylo např. vybudovat v
Buďánkách obchůdky s řemeslnými výrobky či ateliéry pro umělce. 1991 - Osada Buďánka byla vyhlášena Magistrátem hl. m.
Prahy městskou památkovou zónou. Stalo se tak na doporučení tehdejšího Pražského
střediska státní památkové péče a ochrany přírody. 1996-7 - Osada přešla pod správu Městské části Praha
5. V kolonii v té době stále ještě nebyly dořešeny majetkové poměry
především díky vzneseným restitučním nárokům. 1998 - Městská část Praha 5 vyhlásila druhou veřejnou
obchodní soutěž, zájemce - firma Metalconsult odstoupil díky nedostatečným
finančním prostředkům. Soutěž se opět nezdařila. srpen 1999 - Pražský ústav památkové péče podal návrh
na prohlášení objektů za nemovitou kulturní památku. červen 2000 - Ministerstvo kultury návrh zamítlo
z důvodu špatného stavu jednotlivých objektů. červenec 2000 - Městská část Praha 5 podala na Odbor
památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy žádost o vydání stanoviska k
záměru asanace lokality "Osada Bud'ánka”. září 2000 - Městská část Praha 5 podala na Magistrát
návrh na zrušení památkové zóny. Odbor památkové péče Magistrátu začal
následně připravovat návrh vyhlášky o zrušení památkové zóny v lokalitě
Buďánka. Do konce roku 2000 ji však nestihl projednat a 1.1. 2001 vstoupil
v platnost nový zákon, který přesunul pravomoc rozhodnout z Magistrátu na
Ministerstvo kultury. prosinec 2000 - Odbor památkové péče Magistrátu hl. m.
Prahy shledal asanaci lokality Buďánka jako nepřípustnou. 1. leden 2001 - V platnost vstoupil nový zákon o
památkové péči. Rozhodování o památkových zónách přešlo z Magistrátu hl.
m. Prahy na Ministerstvo kultury. Díky tomu vznikly nejasnosti o kompetenci zrušit
památkovou zónu v osadě Buďánka mezi Magistrátem, který zónu vyhlásil, a
Ministerstvem kultury, které ji dle nového zákona může zrušit. Konec sporu mělo
učinit Ministerstvo pro místní rozvoj, které rozhodlo, že zónu zřídil a tedy má i
zrušit Magistrát hl. m. Prahy. srpen 2001 - Odbor výstavby Městské části Praha 5 vydal
na Buďánky demoliční výměr. Proti tomuto rozhodnutí se následně odvolal Odbor
památkové péče Magistrátu. O několik dní později však souhlasil s odstraněním
některých z deseti objektů za dodržení určitých podmínek. Rozhodnutí na
demolici doposud nenabylo právní moci, neboť se proti němu odvolal i pan Hradílek. duben - květen 2002 - Na náklady MČ Praha 5 byla provedena
asanace 6 objektů v kolonii, celkový úklid a vyčištění kolonie a zabezpečení
havarijního stavu objektů. 22.květen 2002 - Byla vyhlášena v pořadí již
třetí “obchodní veřejná soutěž na prodej souboru nemovitostí nazývaných
“osada Buďánka”. Součástí podmínek je např. přísné kritérium pro stavbu a
rekonstrukci na základě památkové ochrany vyhlášené nad celým územím Buďánek
v roce 1991. Záměrem deklarovaným v podmínkách soutěže je revitalizace
celé oblasti. 17.červenec 2002 - Uzávěrka na podání přihlášek do
soutěže do 30.září 2002 - Má být znám výsledek soutěže. Ze slovníku usedlostí: Buďánka, Smíchov (Praha 5) - zaniklá usedlost čp. 195
Původně stál v místech ulice Pod Buďánkou viniční dům, drobná obdélná stavba zvaná Buďánka. Není bohužel známo, jak přišla k tomuto jménu. Tento objekt však zanikl a na počátku 20. století byl na jeho místě v ulici Pod Buďánkou 15 postaven nový.
V polovině 19. století zde vyrostla kolonie 15 domků pro dělníky zvaná Buďánka. Domky byly obytné až do roku 1989, kdy byly vyvlastněny a přešly do vlastnictví hl. m. Prahy. Kolonie měla být zbourána a na jejím místě se měla objevit vysokopodlažní stavba. Pak přišel listopad 1989 a změna názoru na další osud kolonie. Aby se zabránilo demolici, byla celé lokalita prohlášena v roce 1991 za památkovou zónu, domy ale začaly postupně chátrat. Značně devastovaná část Buďánky byla po pěti letech svěřena Městské části Praha 5, zbytek pak v roce 1997. Nyní zde bydlí squatteři, jeden objekt zůstal původním majitelům.
Buďánka je jedním z posledních dochovaných reliktů menšího dobového urbanistického souboru, který představuje v dosud neporušené podobě vývoj domkářské zástavby periferního rázu na území Velké Prahy.
(Barbara Lašťovková, Jiří Koťátko: Pražské usedlosti. Vydalo Nakladatelství Libri v r. 2001) |