V pražské památkové zóně hořelo
12.09.00 Prima TV str. 02 17:51 Minuty regionu Jiří ROD, moderátor -------------------- V pražské památkové zóně Buďánka dnes hořelo. Hasiči nevylučují, že oheň někdo založil úmyslně. Stejný názor mají i squatteři, kteří bydlí v těsném sousedství vyhořelého domu. Ti navíc tvrdí, že už včera odpoledne stálo u objektu auto protipožární ochrany. To ale záchranáři popírají. Jiří BOROVEC, redaktor -------------------- Hořet začalo krátce před půl jedenáctou dopoledne. V objektu podle svědků občas přespí bezdomovci. Požár likvidovaly dvě hasičské jednotky. Dušan ŠÍMA, velitel záchranného HZS Praha -------------------- U vedlejší budovy byli evakuováni někteří lidé, protože tam může nastat nebezpečí, že by se mohl požár rozšířit. Jiří BOROVEC, redaktor -------------------- Squatteři nám mimo kameru řekli, že včera odpoledne stálo před Buďánkami několik hodin vozidlo protipožární ochrany. Hasiči ale jejich tvrzení odmítají. Václav HLADÍK, mluvčí HZS Praha -------------------- Nevím, že by jakékoli naše služební vozidlo včera odpoledne v tomto prostoru stálo. Jiří BOROVEC, redaktor -------------------- Škoda na objektu je prakticky nulová. Zdali byl požár založen úmyslně, ukáže další vyšetřování.

Zničení dalšího domu v Buďánkách
12.09.00 TV 3 str. 02 20:00 Metropolitní Expres Martin SEVERA, moderátor -------------------- Požár zničil další dům v bývalé části Prahy 5 v Buďánkách. Podle místních lidí je to už osmý požár zdejších zdevastovaných domů za posledních pár měsíců. hasič -------------------- Kamile, šetři vodu, šetři vodu - to pak strhneme a postříkáme to dole. Petr JEŽEK, redaktor -------------------- Už, když hasiči k domu přijížděli, z dálky viděli sloup dýmu. Oheň se šířil pod střechou a hasiči se před ním snažili ochránit vedlejší stále ještě obydlený dům. Dušan ŠÍMA, velitel zásahu -------------------- Z vedlejší budovy byli evakuováni někteří lidé, protože tam může nastat nebezpečí, že by se mohl požár rozšířit. Petr JEŽEK, redaktor -------------------- Mladí muži si sebou vzali zřejmě to nejcennější, co měli, gramofonové desky. Po necelé hodině se mohli zase vrátit domů. osoba -------------------- Nechci to ňák extra medializovat - nám se ztíží život, rozumíte. My jsme rádi, že máme klid svým způsobem. svědek -------------------- V domech, tedy jsou v majetku obecního úřadu nebo v městský části Prahy 5, pobývají různý prostě typy, které tady přespávají třeba jen na jednu noc nebo bezdomovci. Petr JEŽEK, redaktor -------------------- Podle jednoho z místních lidí požár zřejmě způsobila nedbalost. svědek -------------------- Teď zrovna jsou tady bezdomovci nějací, tak si spravovali tu střechu, natahovali ty asfaltový papíry a připravovali si to k dalšímu bydlení. Petr JEŽEK, redaktor -------------------- Už teď je jasné, že škoda je nulová, protože objekt je určen k demolici.

Staré Střešovice si zaslouží pozornost 12.09.00 Mladá fronta DNES str. 03 Region Praha a okolí MILOŠ SOLAŘ, autor je spolupracovník redakce obnova památek Krásu prostých věcí si většinou neuvědomujeme - dokud o ně nepřijdeme. Něco podobného hrozí starým Střešovicím. Osada je to prastará. První zmínku o ní najdeme již v zakládací listině Břevnovského kláštera v roce 993. Ovšem to, co dnes tvoří svéráznou pražskou lokalitu, vzniklo až na počátku devatenáctého století. Na neúrodné půdě pod pískovcovou skalou se usadili dělníci a řemeslníci, kteří docházeli za prací do města. Ani město, ani vesnice. Drobné domky se zahrádkami. Žádné velké umění, ale půvab lidové architektury. Staré Střešovice byly připojeny k Praze v roce 1922. V roce 1986 se rozhodlo o jejich demolici. Na uvolněné ploše měla vzniknout nová velvyslanectví. Jak bylo v té době zvykem, domy byly vykupovány pod nátlakem. Po sametové revoluci se občanům podařilo asanaci zastavit. V ulicích Nad hradním vodojemem a Starostřešovická se genius loci předměstské osady dosud do znač né míry udržel. Na jak dlouho? T o, co se nepodařilo socialistickým buldozerům, hravě zvládá neviditelná ruka trhu. Na hraně pískovcové skály kazí panoráma nové milionářské rezidence. Původní domky bez údržby chátrají. Zchátralé domy se bourají. Když se nebourají, příšerně se přestavují. Odstrašujícím příkladem může být například číslo popisné 42 nebo dvojdům 1076, 1077. Nelze je přehlédnout. Neforemná nástavba, ohavné vikýře, nevhodná střešní krytina, výklopná okna s členěním kamuflovaným nalepenými dřevěnými lištami. Zkrátka typické bydlení pro zbohatlíky bez špetky vkusu. Prázdné parcely se skupují za účelem komerční výstavby, o jejíž citlivosti si netřeba dělat iluze. Občanské sdružení Dobročinný spolek medáků ve Střešovicích vzniklo v roce 1998. Za své poslání považuje obnovu památek, ochranu přírody a krajiny, kulturní a osvětovou činnost. Bezprostředním cílem je naplnění projektu "Alternativa pro staré Střešovice". Jde o obecní domky číslo popisné 79, 96 a 946. Ty byly postupně obydleny mladými lidmi a fungovaly jako záchytné místo ve stavu nouze. Vzniklý stav je třeba legalizovat. Sdružení chce uvedené tři domy získat k dlouhodobému užívání. Nabízí jejich citlivou opravu spojenou s řadou kulturních a sociálních programů. Širším cílem je pak záchrana starých Střešovic jako pozoruhodného historického celku. Projekt podpořil starosta Prahy 6 Pavel Bém, autor urbanistické studie daného území docent Jan Mužík, Muzeum hlavn ího města Prahy a další instituce. Předpokladem zachování starých Střešovic je respektování jejich drobného měřítka a pauperitního charakteru. To nevylučuje vyb avení současným hygienickým standardem, ale znamená stop zvětšování domů a výrazným architektonickým změnám. Něco takového se prosazuje lehčeji, pokud domy užívají lidé, kteří si jejich architektonické podoby váží, a nemají proto potřebu ji měnit. Občanské sdružení typu Medáků je z tohoto hlediska téměř ideální. Připomeňme v této souvislosti, že srovnatelná osada Buďánka zaniká mimo jiné proto, že Praha 5 sabotovala myšlenku přidělit jednotlivé domky zájemcům, kteří si je chtěli pro sebe citlivě opravit. Zužovat ochranu památek pouze na zákon by bylo tragickým omylem. Zájem a spolupráce veřejnosti jsou mimořádně potřebné. Občanských sdružení, která se programově hlásí k péči o kulturní dědictví, bohužel není mnoho. Z obou těchto důvodů si projekt zasluhuje pozornost a podporu. Tři domy ovš em kouzlo historické osady nezachrání. Už dávno se mělo začít jednat o plošné ochraně. Ideálním řešením by bylo přijetí regulačního plánu kombinované s vyhlášením památkové zóny. Zbývá ještě jedna podstatná otázka. A proč vlastně by se měla takováto lokalita zachovávat? Odpovědět lze pouze nepřímo. Co by byly Hradčany bez Nového Světa? Stereotyp rovná se nuda. Aby si Praha zachovala svoji krásu a rozmanitost, musí chránit i kolonie, jako jsou staré Střešovice.

V Praze 5 hořela jedna z budov kolonie Buďánka
12.09.00 ceskenoviny.cz str. 00 domácí ČTK - Michal Burian PRAHA 12. září (ČTK) - Oheň dnes zachvátil jednu z budov bývalé dělnické kolonie Buďánka v Praze 5. Na místě zasahovaly dva hasičské vozy. Od Plzeňské ulice nebylo oheň vůbec vidět, z budovy v ulici U Zámečnice se pouze kouřilo. Obyvatelé vedlejšího domu míní, že oheň někdo musel založit úmyslně. "Včera odpoledne tu stálo auto protipožární ochrany. Je to divné," řekl ČTK jeden z nich. Podle něj byl tento dům hodně poničený a nikdo v něm nebydlel. "Někdo to asi zapálil, scházejí se zde bezdomovci," řekl ČTK velitel zásahu, který si nepřál být jmenován. Podle něj u budovy shořela zadní část střechy. hasiči dorazili na místo v 11:30 a kolem poledne oheň uhasili. Škody podle velitele zásahu nemá smysl vyčíslovat, protože budova byla určena demolici. Domky dělníků z někdejších pískovcových lomů mají bez výjimky narušenou statiku, zničenou střechu a chybějí jim okna a dveře. V budovách z poloviny minulého století nyní bydlí bezdomovci. Představitelé radnice Prahy 5 nedávno představili záměr, že by z Buďánek zůstaly jen čtyři domy a ostatních deset by se zbouralo. Oblast by měl podle nich revitalizovat vybraný soukromý investor. http://www.ceskenoviny.cz/CN/view-id.html?id=20000912F00899&tbl=zpravy

Na Buďánce hořel dům
13.09.00 Blesk str. 04 Praha (sta) PRAHA - V památkově chráněné lokalitě Buďánka včera před polednem zakokrhal červený kohout. V jednom z domů, který je údajně určen k demolici, kdosi zapálil hromady starého papíru. "V domě, kde hořelo, byla až půlmetrová vrstva nejen starého papíru, ale také dalšího komunálního odpadu. Od plamenů se vzňala také izolace střechy," informoval Blesk vyšetřovatel pražských hasičů Vít Pernica. Podle našich informací na místě požáru zasahovala dvě družstva ze základny na Petřinách. Případ si převzala policie. Není vyloučeno, že oheň byl úmyslně založen nebo ho způsobili bezdomovci, kteří v opuštěných a chátrajících domech často přebývají.

V kolonii Buďánka včera shořel jeden dům
13.09.00 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha (pdk) K o š í ř e - Požár jednoho z domků v bývalé dělnické kolonii Buďánka v pátém obvodě včera likvidovali hasiči. Přitom museli asi na hodinu evakuovat lidi z vedlejšího objektu. Vyšetřovatel příčin požárů hasičského záchranného sboru Milan Malina večer uvedl, že dosud nemají jasno v tom, proč oheň vznikl. "Příčina není jednoznačná. Jelikož byl dům plný odpadků a chodili tam jak bezdomovci, tak děti, nelze vyloučit, že by jej někdo, pravděpodobně z nedbalosti, zapálil," konstatoval Malina. O tom jsou přesvědčeni obyvatelé sousedního domu a tuto verzi nevyloučil ani přímo na místě šéf zásahu hasičů Milan Šíma. Podle vyšetřovatele Maliny je škoda takřka nulová, protože domek byl beztak určen k demolici. Vít Drbal, mluvčí radnice páté městské části, jež nyní kolonii vlastní, prohlásil, že vyhořelý dům byl jediný, který obvodu nepatří. Domy dělníků z někdejších pískovcových lomů v Buďánkách mají bez výjimky narušenou statiku, zničenou střechu a chybějí jim okna a dveře. V kolonii z poloviny minulého století, jež je památkově chráněna, nyní bydlí bezdomovci. Představitelé radnice páté městské části nedávno navrhli, aby z Buďánek zůstaly stát pouhé čtyři domy, ostatních deset by podle nich mohlo být zbouráno. Oblast by měl podle nich opravit soukromý investor, který by do Buďánek musel vložit asi dvě stě milionů korun. V případě neúspěchu při výběru investora chce městská část kolonii vrátit magistrátu.

Na smíchovské Buďánce hořelo
13.09.00 Právo str. 12 PRAHA - Střední Čechy (ČTK, zr)
PRAHA - Oheň zachvátil v úterý dopoledne jednu z budov bývalé dělnické kolonie Buďánka v Praze 5. Na místě zasahovaly dva hasičské vozy. Od Plzeňské ulice nebylo oheň vůbec vidět, z budovy v ulici U Zámečnice se pouze kouřilo. Obyvatelé vedlejšího domu míní, že oheň někdo musel založit úmyslně. "V pondělí odpoledne tu stálo auto protipožární ochrany. Je to divné," uvedl jeden z nich. Podle něj byl tento dům hodně poničený a nikdo v něm nebydlel. "Někdo to asi zapálil, scházejí se zde bezdomovci," řekl ČTK velitel zásahu, který si nepřál být jmenován. Podle něj u budovy shořela zadní část střechy. Hasiči dorazili na místo v 11.30 hodin a kolem poledne oheň uhasili. Škody podle velitele zásahu nemá smysl vyčíslovat, protože budova byla určena k demolici. Domky dělníků z někdejších pískovcových lomů mají bez výjimky narušenou statiku, zničenou střechu a chybějí jim okna a dveře. V budovách z poloviny minulého století nyní bydlí bezdomovci. Představitelé radnice Prahy 5 nedávno představili záměr, že by z Buďánek zůstaly jen čtyři domy a ostatních deset by se zbouralo. Oblast by měl podle nich revitalizovat vybraný soukromý investor. Problémem ale podle mínění zástupců radnice je, že kolonie byla před devíti lety vyhlášena jako památková zóna. Přitom tam není žádný památkově chráněný dům. Nutné investice se odhadují na 200 miliónů korun. V případě neúspěchu při výběru investora by městská část vrátila kolonii zpět magistrátu.

Hořel jeden z domků v kolonii Buďánka
13.09.00 České slovo str. 09 Praha a okolí (mon)
Praha - Jedna z budov bývalé dělnické kolonie Buďánka v Praze 5 včera před polednem hořela. Na místě zasahovaly dva hasičské vozy. Obyvatelé vedlejšího domu si myslí, že oheň založil někdo úmyslně. "Příčinu požáru jsme nezjistili a škodu vyčíslovat nebudeme, protože dům byl v demoličním stavu. Je divné, že domy, které jsou určené k demolici, patří do památkové zóny. Existují tři verze příčiny požáru. Mohli tam kouřit narkomani, kteří se tam často scházejí, protože v budově nikdo nebydlí a nikdo se o ni nestará. Často si tam hrají děti. Mohl to také zapálit někdo s úmyslem vyštvat bezdomovce," řekl Ladislav Horák z vyšetřovací skupiny Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy. Polorozbořený objekt byl plný odpadu, který začal hořet, a od nějž se plameny rozšířily až na střechu. Budova je posledním soukromým majetkem této kolonie, který nepatří páté městské části. Na Buďánce je okolo dvaceti budov, ale pouze asi pět má ještě obvodové zdivo a střechu, ostatní jsou v demoličním stavu. "Je nám záhadou, že budovy patří do památkové zóny, když v ní není žádný památkový objekt," řekl tiskový mluvčí Prahy 5 Vít Drbal. Památkáři chtějí na tomto území alespoň z části obnovit původní dělnickou kolonii. Radní Prahy 5 mají v případě, že památkový odbor ustoupí od svého záměru, vybranou firmu, která vyhlásí výběrové řízení na soukromého investora. "Když magistrát neustoupí, tak mu objekty vrátíme. Jestli mají peníze na obnovu kolonie, tak ať ji tam obnoví," řekl Drbal. V Pražském ústavu památkové péče včera odpoledne nebyl nikdo k zastižení. Důsledkem sporu mezi památkáři a radnicí je to, že budovy deset let chátrají a slouží jako ubytovna bezdomovcům. "Ti topili nejdříve prkny z podlahy, potom rámy oken, a když i je zničili, vrhli se na střešní krovy. Proto jsou domy v tak špatném stavu," řekl Drbal.

Jeden z domků v kolonii Buďánka včera v poledne hořel
. Foto čtk Stanislav Peška Hořel jeden z domků v kolonii Buďánka 13.09.00 Zemské noviny str. 09 Praha a okolí (mon)
Praha - Jedna z budov bývalé dělnické kolonie Buďánka v Praze 5 včera před polednem hořela. Na místě zasahovaly dva hasičské vozy. Obyvatelé vedlejšího domu si myslí, že oheň založil někdo úmyslně. "Příčinu požáru jsme nezjistili a škodu vyčíslovat nebudeme, protože dům byl v demoličním stavu. Je divné, že domy, které jsou určené k demolici, patří do památkové zóny. Existují tři verze příčiny požáru. Mohli tam kouřit narkomani, kteří se tam často scházejí, protože v budově nikdo nebydlí a nikdo se o ni nestará. Často si tam hrají děti. Mohl to také zapálit někdo s úmyslem vyštvat bezdomovce," řekl Ladislav Horák z vyšetřovací skupiny Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy. Polorozbořený objekt byl plný odpadu, který začal hořet, a od nějž se plameny rozšířily až na střechu. Budova je posledním soukromým majetkem této kolonie, který nepatří páté městské části. Na Buďánce je okolo dvaceti budov, ale pouze asi pět má ještě obvodové zdivo a střechu, ostatní jsou v demoličním stavu. "Je nám záhadou, že budovy patří do památkové zóny, když v ní není žádný památkový objekt," řekl tiskový mluvčí Prahy 5 Vít Drbal. Památkáři chtějí na tomto území alespoň z části obnovit původní dělnickou kolonii. Radní Prahy 5 mají v případě, že památkový odbor ustoupí od svého záměru, vybranou firmu, která vyhlásí výběrové řízení na soukromého investora. "Když magistrát neustoupí, tak mu objekty vrátíme. Jestli mají peníze na obnovu kolonie, tak ať ji tam obnoví," řekl Drbal. V Pražském ústavu památkové péče včera odpoledne nebyl nikdo k zastižení. Důsledkem sporu mezi památkáři a radnicí je to, že budovy deset let chátrají a slouží jako ubytovna bezdomovcům. "Ti topili nejdříve prkny z podlahy, potom rámy oken, a když i je zničili, vrhli se na střešní krovy. Proto jsou domy v tak špatném stavu," řekl Drbal. Jeden z domků v kolonii Buďánka včera v poledne hořel. Foto čtk Stanislav Peška

Cibulka: neodpovědný majitel
10.10.00 Mladá fronta DNES str. 03 Region Praha MILOŠ SOLAŘ, Autor je spolupracovník redakce obnova památek Může být psí bouda kulturní památkou? To bývala v osmdesátých letech oblíbená otázka tehdejšího šéfa odborného oddělení Pražského ústavu památkové péče Josefa Mayera, kterou kladl uchazečům o zaměstnání. Běda, když někdo odpověděl, že nikoliv. Pan doktor vzal seznam památek a zarecitoval: "Praha 5-Košíře, usedlost Cibulka číslo popisné 118, psí bouda I a II, polygonální zděné romantické stavbičky." Nebude trvat dlouho a bude po raritě. Památkově chráněné psí boudy se stejně jako celý areál rozpadají. Problém památek, které jejich vlastníci nechávají propadat zkáze, je v Praze velmi naléhavý. Císařský mlýn, restaurace EXPO 58, osada Buďánka. Barrandovské terasy jsou po restituci uzavřené a chátrají. Vápenka ve Velké Chuchli - jedna z nejvýznamnějších technických památek Prahy - hrozí zřícením. Barokní zámek v Petrovicích je na tom ještě hůře. Ohradní zeď židovského hřbitova v Uhříněvsi je zřícená, domek hrobníka ke zřícení nemá daleko. Malostranský hřbitov v Košířích musel být kvůli dezolátnímu stavu uzavřen. Jeho zanedbanost je nejen projevem hrubé neúcty k vlastním dějinám, ale také neomluvitelným kulturním barbarstvím. Zanikající pomníky totiž představují nejhodnotnější existující soubor české klasicistní a romantické plastiky. Chtě nechtě si znovu musíme vzpomenout na Cibulku. Monumentální figurální náhrobek uprostřed chátrajícího hřbitova patří biskupu Leopoldu Leonhardtovi knížeti Thun-Hohensteinovi, který se po zrušení svého pasovského biskupství uchýlil do Čech a jako své sídlo si koupil starší usedlost v Košířích. Podle rodiny Cibulkových z Veleslavína, kterým patřila v 15. století, se jí říká Cibulka. Biskup Leopold si v letech 1817 až 1826 nechal usedlost přestavět na empirový zámeček. K obytným budovám a hospodářským stavením přiléhají dvě zahrady a rozlehlý anglický park. Součástí unikátního areálu je množství romantických staveb a uměleckých děl. Vedle již zmíněných psích budek do něj patří ještě rozhledna, hájovna, poustevna, umělé zříceniny, zahradní pavilony, toskánský sloup, kamenná stéla od Václava Prachnera, Čínský pavilon, vyhlídková terasa, kterou zdobily sochy čtyř Číňanů, a další volně umístěné sochy. Soubor představuje vzácný příklad dobového krajinářského umění. Pečlivě komponovaný park, romantická a mírně nostalgická atmosféra navozená výběrem ztvárněných témat, to vše dnešního návštěvníka okouzlí stejně silně jako generaci biskupa Leopolda. Usedlost získal v roce 1989 Autoturist, jehož část se posléze transformovala na akciovou společnost Cibulka. Již jedenáctým rokem porušuje zákon a o památku nepečuje. Zajištění udržovacích prací mu muselo být nařízeno. S pomocí státní dotace sice areál oplotil a část střech vyspravil, zdaleka se však nedostalo na všechny střechy. V opravených částech jsou již znovu díry. V plotě ostatně také. Z věže zbývá torzo. Ve zdech se objevují trhliny. Všude vládne špína a nepořádek. V přerostlé a neudržované vegetaci se ukrývají zbytky zahradních objektů a umělecké výzdoby. Vlastník tvrdí, že shání kapitálově silného partnera. Od roku 1989 opravdu předložil několik podnikatelských záměrů. Bohužel ani jeden nebyl o opravě a využití stávajících objektů. Požadované demolice, nástavby a masivní dostavby motivované snahou maximálně zvýšit kapacitu areálu byly zamítnuty. Odbor památkové péče magistrátu si uvědomil výjimečnost a hodnotu usedlosti Cibulka a nepřipustil její zničení necitlivou komerční přestavbou. To je potřeba ocenit. S neodpovědností majitele se však vypořádat dosud nedokázal. Zákon na zanedbávání péče o kulturní památku pamatuje pokutou, ulo žením opatření a - pokud to nepomůže - vyvlastněním. Současný vlastník získal usedlost dobrovolně. Jedenáct let, po která ji nechává chátrat, je neomluvitelně dlouhá doba. Vyvlastnění je krajní řešení, ale pokud to nemá dopadnou jako s restaurací EXPO 58, není na co čekat. Otálení příslušného magistrátního odboru však může mít zcela prozaické příčiny. Těch neodpovědných vlastníků je totiž v případě Cibulky více. Park a některé zahradní objekty patří městu. Jsou stejně zanedbané a zpustlé jako vlastní usedlost. Těžko popotahovat soukromníka, když se město jako vlastník chová stejně hanebně.

Úkol magistrátu: ochrana památek
14.10.00 Večerník Praha str. 02 PRAHA FRANTIŠEK KOSTLÁN KULTURA / Hlavní město je unikátním souborem celé řady kulturních, urbanistických a estetických hodnot. PRAHA - Hlavní město se chce lépe starat o své památky. Napomoci tomu má nová "Koncepce účinnější péče o památkový fond", kterou připravil odbor památkové péče pražského magistrátu. Městská rada se koncepcí zabývala a vzala ji na vědomí. Zastupitelstvu má být tento materiál předložen koncem října jako informace o záměrech rady v této oblasti. Koncepce je základní tezí, která bude v jednotlivých bodech postupně rozpracována. Klade si za cíl uchovat a rehabilitovat urbanistické, architektonické, kulturně-historické a umělecké hodnoty Prahy a aktivně předcházet jejich narušování. Úkol podle odboru přesahuje rámec památkářských institucí a zasahuje politický, veřejný a kulturní život včetně rozhodování o nové zástavbě v Praze. Praha představuje unikátní soubor urbanistických, architektonických, kulturně-historických, uměleckých a estetických hodnot. Jeho význam a potřeba ochrany jsou podle koncepce vyjádřeny "existencí památkových rezervací, ochranného pásma, památkových zón, zařazením historické Prahy do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO i soustavným společenským zájmem o uchování těchto hodnot." Pražská památková rezervace v centru města má vymezené ochranné pásmo o rozloze 8963 hektarů. Ze stávajících národních kulturních památek mají plošně vymezené ochranné pásmo Pražský hrad, Vyšehrad, Národní divadlo, Národní muzeum, Novoměstská radnice, Vítkov, Bílá Hora a Hvězda. Pražské památky Rezervace a památkové zóny Rozloha v ha Rok vyhlášení Pražská památková rezervace 865 1971 Ruzyně (rezervace) 7,2 1995 Stodůlky (rezervace) 8,06 1995 Barrandov 112 1993 Staré Bohnice 8,3 1993 Osada Buďánka 1,52 1991 Dejvice, Bubeneč, H. Holešovice 240 1993 Baba(Praha 6) 13,5 1993 Staré Ďáblice 8,2 1991 Stará Hostivař 14,0 1993 Karlín 98,0 1993 Kralovice 58 1991 Nusle 95,0 1993 Vilová kolonie Ořechovka 31,8 1991 Osada Rybáře 11,2 1991 Smíchov 220 1993 Vinohrady, Žižkov, Vršovice 533 1993 Ochranné pásmo PPR 8963 1981

Squatteři v Buďánkách? Pomáhají i škodí
27.10.00 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha (fre, rak) K o š í ř e - "Pozor - památková zóna, poškození se trestá," hlásá cedule, která visí na sprejery počmárané zdi jednoho ze zdevastovaných domů kolonie Buďánka. Jen tento nápis upozorňuje, že rázovité domky mají historickou hodnotu a jsou zákonem chráněné. Na první pohled však paradoxně připomínají zbořeniště. "Pro nás je to domov, o který se snažíme alespoň trochu starat," říká Marcela, která obývá jednu místnost nevzhledného domu společně s dalšími třemi nelegálními nájemníky. Špinavý igelit, který provizorně nahrazuje chybějící okenní tabulky, na ni propouští jen matné světlo. U jejich nohou v pološeru na matraci sedí muž z hustým plnovousem. Vedle něj stojí poloprázdná láhev s vodkou. "Buďánky zbourat nemůžou, je to totiž chráněná architektonická památka," říká muž, který se později představí jako Miroslav. Spolu s ostatními se ujišťuje, že jej buldozery nepřipraví o střechu nad hlavou. "Asi bychom si našli jinou díru," ozývá se od sálajících kamen Marcela. Odejít by rozhodně nechtěla, i proto každý den zametá a vytírá úzkou chodbu. V rozlámané skříňce má pečlivě složené čisté prádlo, které pere v malém plechovém lavoru. "Ale vyměnit okna či třeba vymalovat je nad naše síly, na to si nevyžebráme," tvrdí a ukazuje na kouřem z kamen očernalé stěny místnosti. Miroslav právě ledabyle odhání od nedojedeného oběda jejich pitbula a zapaluje si cigaretu. "Museli jsme vynosit haldy odpadků a také opravit střechu, aby sem tolik nezatékalo," dodává Miroslav, který v Buďánkách bydlí už od počátku devadesátých let. "Peníze nám opravdu stačí jen na kousek žvance, kouření a nějakou tu lahvinku. Ale nikdy nefetujeme. To ty kluci nahoře nad námi," upozorňuje. Zatímco v jejich pokoji je relativní pořádek, o patro výš, kde bydlí asi šestice mladíků, to vypadá jako na skládce. Mezi odpadky se kromě nádobí, lahví a injekčních stříkaček povalují spacáky a deky. Přilehlou místnost využívají jako suchý záchod. Zapáchající výkaly a pohozené toaletní papíry jsou toho jasným důkazem. Ačkoli domky kolonie zarostlé hustým křovím vypadají odpudivě, na její nelegální obyvatele si okolní lidé nestěžují. "Od vidění znám tak deset tváří. Žádné problémy však s nimi nemám, většinou se chovají slušně," říká například Tomáš Vorlíček, který bydlí hned vedle kolonie. I on stejně tak jako squatteři si myslí, že radnice kolonii ještě nějaký čas zachová v původním stavu. "Radnice o zbourání hovoří již řadu let, ale nikdy s domy nic neudělala. Nebude to tak horké," míní Vorlíček.

Památková zóna v Praze 5 se ruší
02.11.00 Večerník Praha str. 03 PRAHA EVA POSPÍŠILOVÁ ZÁMĚR / Část dělnické kolonie Buďánky bude zbourána po zrušení památkové ochrany.
KOŠÍŘE - Čtyři ze čtrnácti domů v původní dělnické a dnes zdevastované a zchátralé kolonii Buďánky zůstanou zachovány, pokud rada hlavního města Prahy z prozatím památkově chráněné zóny sejme ochranu. VP to včera uvedl starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud s tím, že v této oblasti už není žádný objekt hodný památkové ochrany. Stejný názor na původně dělnickou lokalitu má podle Škalouda i ministerstvo kultury, které "...na náš požadavek kolonii prozkoumalo a konstatovalo, že se diví, proč na tuto lokalitu byla vyhlášena památková zóna, když tam není žádný památkový objekt," uvedl VP Miroslav Škaloud. Ozrušení památkové zóny s výjimkou čtyř objektů už městská část Praha 5 požádala. Záměrem se prý proto zabývala už také komise pro památkové zóny, která jej s většinovou převahou přijala. "Bourat se však začne až poté, co návrh změny vyhlášky na památkovou zónu schválí rada hlavního města," dodal Škaloud s tím, že v současné době záleží už jen na primátorovi, kdy jí návrh "Památková zóna se ruší!" předloží. OSMÉ DNY MILANA KNÍŽÁKA 09.11.00 Reflex str. 50 Bumerang Razantní každotýdenní fejetony ředitele Národní galerie na sebe přivolávají i důraznější reakce čtenářů. Nejvíce dopisů si vysloužil Osmý den (39/00) věnovaný přestavbě Sovových mlýnů na Kampě, v nichž by měla najít útočiště sbírka obrazů Medy Mládkové. Věru nejsem žádný chráněnec poněkud výstřední Čechoameričanky; naopak jsem se s ní dostal do sporu poté, co jsem v Lidových novinách kritizoval nerespektování výsledků loňské architektonické soutěže na rekonstrukci mlýnů. Přesto s Knížákovými názory zásadně nesouhlasím. Sbírka Medy Mládkové není bezvýznamná a Sovovým mlýnům adaptace na galerii rozhodně neublíží. Je to naopak to nejlepší využití docela zajímavého objektu (nikoli však prvořadé památky!), který byl v tak zoufalém stavu, že by bez nové náplně přestal brzy existovat. Na rozdíl od daleko cennějších staveb, jako je Císařský mlýn, Šlechtova a Bruselská restaurace nebo kolonie Buďánky, které se přímo před našima očima smutně rozpadají, mají bývalé mlýny skvělou šanci. Navíc jakékoli jiné využití by bylo nejen z památkového hlediska daleko horší: hotel, kanceláře nebo obchody do klidného prostředí parku na břehu Vltavy nepatří, a nejen proto, že všechny tyto provozy vyžadují stálý příjezd aut a plochy pro jejich parkování. Galerijní provoz s letní restaurací a s ateliéry pro výtvarníky je tedy přímo ideální využití, jež navíc nevyžaduje razantní zásahy do konstrukce stavby. Stojíte- -li pak na výtvarně podmanivé visuté skleněné lávce nad řekou, která je už dokončena (autor Václav Cigler), máte před sebou skutečně úchvatný pohled na panoráma města, zatímco přímo pod Vámi proplouvají výletní parníky. Dokončená galerie se sbírkou Medy Mládkové bude jistě prvořadou kulturní atrakcí metropole, podobně jako třeba Muzeum Peggy Guggenheimové v Benátkách, které má obdobnou polohu. Nové architektonické prvky, jichž se někteří konzervativci tak obávají, nijak panoramatu Prahy neublíží, naopak je jemně obohatí o další motiv (navíc velmi nenápadný). V interiérech i na terase pak budou představena výtvarná díla našich i zahraničních umělců a taková konfrontace je vždy přínosná. Vinit magistrát, že do rekonstrukce mlýnů dává peníze, jak to činí Knížák, je nesmysl. Podle mého je to naopak chytrá a inteligentní investice (na rozdíl od mnohých jiných). Knížák to jistě dobře ví, a tak člověk nabývá dojmu, že za jeho textíkem se možná skrývá obava z konkurence. Ta je ale vždy ku prospěchu věci, i v oblasti umění. Ing. arch. ZDENĚK LUKEŠ * Pominu názor Milana Knížáka na torzní sbírku paní Mládkové. Daleko více vnímám věty jako jakási paní Mládková..., dnes tato letitá paní..., přitom se proslýchá..., až odejde do věčných lovišť..., vrátit sbírku do České republiky s pokorou..., ať si svou sbírku naloží do amerického octa atd. Přemýšlím, kde se v lidech bere tolik nenávisti k druhému. Od ředitele Národní galerie bych očekával určitou kultivovanost a věcnost, ne něco, co i laik nemůže vnímat jinak, než že je to psáno perem člověka nesmírně pyšného a sobeckého. Jaký je pan Knížák, o tom vypovídá jeho článek. Ale něco v podobném duchu jsem už mnohokrát četl. Bylo to v době, kterou pan Knížák nazývá nenormální a ponižující totalitou. Tehdy bylo běžné, že se psalo: myslí si, že si může za naše peníze dělat, co chce. Zneužívá umění k vybírání, k vybudování vlastního pomníku uprostřed Prahy a za peníze Pražanů. Tyto věty se mne dotkly hrubým způsobem a říkám si: běda nám, dokud o naší kultuře rozhodují arogantní lidé jeho typu. Mgr. BOHUSLAV PAVLAS, předseda správní rady nadačního fondu Zdenky Podhajské, Praha * Nemohu se ubránit pocitu, že tento Osmý den za Milana Knížáka napsal Miloslav Ransdorf. Defektnost paní Mládkové spočívá - čtu - především v jejím (proslýchá se) velkém majetku a rovněž v americkém občanství. Dále se nám tu servíruje, jako by paní Mládková svou sbírku díky minulým politickým poměrům snad zkonfiskovala či co, a nikoli shromáždila v průběhu mnoha let za své vlastní peníze. Nyní nám tu emblém české pravice, profesor Knížák padesát let po americkém broukovi, zavádí jakýsi americký ocet, tváře se bezmála tak, že Sovovy mlýny nechala zchátrat paní Mládková. Ta, nemajíc dědice, by je měla pokorně nechat opravit na vlastní náklady, když už nám tu chce mermomocí ukazovat svou torzní (rozuměj bez Knížáka) sbírku. Ředitel Národní galerie nám prostě zamudroval stylem starého dobrého Ruďasu. JAN HŘEBEJK P. S.: Také se proslýchá, že záhy po jmenování pana Knížáka ředitelem Národní galerie daroval pan Knížák NG několik svých děl. Daroval je ovšem za peníze. Částka byla stanovena a smlouva podepsána panem ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem. Na rozdíl od paní Mládkové, platící za díla českých umělců svými americkými penězi, zaplatil pan Knížák sám sobě penězi svěřenými. Nic proti tomu - jen doporučuji trošku pokory namísto kázání vody a pití vína. * Pan Knížák zaútočil hrubě a urážlivě tentokrát na paní Medu Mládkovou. Vyčetl jí, že zakoupila obrazy moderního umění za totality za nestoudně nízké ceny. Že je její sbírka torzní a sama o sobě nemá význam. Že ji nedarovala státu. Tahá dle pana Knížáka peníze z kapes daňových poplatníků, přestože se proslýchá, že na rekonstrukci Sovových mlýnů má peněz dost(!) To říká člověk, jehož plat na postu generálního ředitele platíme také my, poplatníci. Proto nechť se pan generální sám podívá, jak dobře funguje jeho instituce. Jistě se mnohé zlepšilo, zachránilo a vydobylo, ale jak je možné uzavřít většinu expozic Národní galerie v době letní sezóny ve významném roce 2000, kdy je Praha vyhlášena Evropským městem kultury? Kromě Zbraslavi nefungovala po dobu letních měsíců ani jediná expozice tak, jak by měla. Anežský klášter, jeden z nejnavštěvovanějších objektů NG, byl po nákladné rekonstrukci expozice v minulém roce otevřen pro veřejnost jen několik týdnů a pak opět uzavřen, a to až do letošního listopadu. Jako poplatník se tedy pana Knížáka ptám, zda toto nejsou vyhozené peníze, nehledě na zcela zbytečné úsilí mnoha lidí, jejichž práce tím byla zcela zmařena. JANA HOVORKOVÁ, Praha * Jakýsi pan Knížák, dnes již poměrně letitý pán, jehož temperament nemá daleko od drzosti, napsal krátký, leč nehorázný text o umělecké sbírce paní Mládkové. Nejhorší na tom je, že by tuto sbírku, která je jejím soukromým vlastnictvím, nejraději včlenil do sbírek nějakého uměleckého muzea, nejlépe Národní galerie, jejímž je ředitelem. Jinak by si ji totiž mohla zase někdy vzít zpět, což se panu Knížákovi nelíbí, i když sbírku paní Mládkové označuje jako torzní. Ta by ji totiž podle jeho názoru měla vrátit zpátky do České republiky s velkou pokorou, aby ji velké české galerie mohly s díky a patřičnou pompou zařadit do svých instalací - tedy pokud si ji předtím paní Mládková nenaloží do amerického octa. Myslím si, že by pan Knížák, než se odebere do věčných lovišť, měl usilovat o nové přírůstky do českých galerií morálně přesvědčivějšími způsoby a nezneužívat ke svému vydírání seriózní tisk. ALEŠ BŘEZINA, Praha * Paní Meda Mládková skutečně jezdila do Československa a nakupovala. Pravda, za relativně nízké ceny, ale ceny jsou v umění opravdu relativní. To pan Milan Knížák dobře ví. Z minula i z přítomna. Nakupovala od mnoha tehdy neoficiálních umělců. Jezdila sem s obtížemi. Občas jí naše úřady zabránily v návštěvách. Pak jezdila do Maďarska a Polska. Konečně o tom, jak obtížně se tehdy překračovaly naše hranice, pan Milan Knížák ví. Nevím, jestli se dá nazvat zpupností to, že vymohla opravu zchátralé budovy v centru pro kulturní využití. A je-li sbírka Medy Mládkové neprofesionálně sestavena, nevím. Ještě jsem ji neviděl prezentovánu. Počkal bych se soudem, až uvidíme výsledek. A že je torzní? To je také soud relativní. Každý vidí proud umění z jiného úhlu. To platí též o současné expozici moderní sbírky v Národní galerii ve Veletržním paláci. Chválím tuto expozici při dosti výhradách jako jeden z možných pohledů. Paní Meda Mládková možná připojí další. Je to chyba? A co připojit k větě o americkém octě? Že jsou i názory - vážné a fundované -, že by sbírka paní Medy Mládkové měla raději zůstat za hranicemi a tam reprezentovat naše umění. Byl bych raději, kdyby se vrátilo sem, na Kampu. Ale je možné, že takové články jako pana Milana Knížáka pomohou k rozhodnutí směrem k tomu americkému octu. OLBRAM ZOUBEK * Na tom, co jsem napsal, trvám a lze to klidně doložit. Lidé, kteří se tu vyjadřují, nemají k dispozici nic než svá rozhorlení. Poznámka pana Lukeše, kterého osobně znám, o obavách z konkurence nás informuje jen o tom, jak málo ví o sbírkách Národní galerie, což ho jako teoretika architektury příliš nectí. A jakýsi pan Hřebejk patrně pochází z komunistické rodiny, když si na mně hojí svůj mindrák. Mé svědomí je zcela čisté a je mi lhostejné, zda se mé názory někomu líbí, či ne. Paní Mládková a její sbírka jsou pro mě přesně takové, jak jsem je vylíčil v Osmém dni. Nepotřebuji se nijak obhajovat ani nic slevovat. Bye. Bye. MILAN KNÍŽÁK

Kolonie Buďánka v Praze 5 možná přestane být památkovou zónou
13.12.00 Zpravodajství ČTK str. 00 dce for
MBC PRAHA 13. prosince (ČTK) - Pražští radní mají v nejbližší době rozhodovat o tom, zda bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 přestane být památkovou zónou. O zrušení památkové ochrany usiluje tamní radnice, aby mohla nechat větší část zchátralých domků zbourat. Území nad Plzeňskou ulicí by měl poté revitalizovat soukromý investor, který vzejde z výběrového řízení. Novinářům to dnes řekl starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud. Kolonie byla vyhlášena památkovou zónou před devíti lety, a možnosti přestavby jsou proto nyní omezené. Přitom tam není žádný památkově chráněný dům. "Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že kolonii nelze zachránit jako celek," podotkl zástupce starosty Petr Horák. Radní páté městské části už uvolnili 15.000 korun na vypracování studie, která má určit, co se bude bourat a kolik bude demolice stát. Mají už také firmu, která bude hledat vhodné investory. "Po léta byla jednání o Buďánkách na mrtvém bodě. Zdá se, že se poslední dobou začínají naše stanoviska a stanoviska památkářů sbližovat," uvedl Horák. Domky dělníků z někdejších pískovcových lomů mají bez výjimky narušenou statiku, zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Radnice už vypisovala dvě soutěže na investora, žádného ale nenašla. Michal Burian kš

Kolonie Buďánka v Praze 5 možná přestane být památkovou zónou
13.12.00 prazskenoviny.cz str. 00 kultura ČTK PRAHA 13. prosince (ČTK) - Pražští radní mají v nejbližší době rozhodovat o tom, zda bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 přestane být památkovou zónou. O zrušení památkové ochrany usiluje tamní radnice, aby mohla nechat větší část zchátralých domků zbourat. Území nad Plzeňskou ulicí by měl poté revitalizovat soukromý investor, který vzejde z výběrového řízení, řekl starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud. Kolonie byla vyhlášena památkovou zónou před devíti lety, a možnosti přestavby jsou proto nyní omezené. Přitom tam není žádný památkově chráněný dům. "Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že kolonii nelze zachránit jako celek," podotkl zástupce starosty Petr Horák. Radní páté městské části už uvolnili 15.000 korun na vypracování studie, která má určit, co se bude bourat a kolik bude demolice stát. Mají už také firmu, která bude hledat vhodné investory. "Po léta byla jednání o Buďánkách na mrtvém bodě. Zdá se, že se poslední dobou začínají naše stanoviska a stanoviska památkářů sbližovat," uvedl Horák. Domky dělníků z někdejších pískovcových lomů mají bez výjimky narušenou statiku, zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Radnice už vypisovala dvě soutěže na investora, žádného ale nenašla. http://www.prazskenoviny.cz/view-id.php4?id=20001213E02193

Buďánku možná zbourají
14.12.00 Blesk str. 04 Praha Monika Henclová, Michaela Šárová Pražští radní rozhodnou, zda bývalá kolonie přestane být památkovou zónou KOŠÍŘE - Valná část bývalé dělnické kolonie Buďánka bude zbourána! Alespoň radnice městské části Praha 5 se pro toto řešení vyslovila. Radní si už zjišťují, kolik peněz bude demolice domků, které se v posledních letech staly útočištěm bezdomovců, vlastně stát. "Do půlky prosince jsme se měli vyjádřit k vyhlášce města, jež navrhuje zbourání kolonie Buďánka. Naše vyjádření je kladné," řekl starosta »pětky« Miroslav Škaloud. Návrh vyhlášky o zrušení památkové zóny v této košířské lokalitě, kterou připravuje magistrátní odbor památkové péče, by se měl podle našich informací objevit na stolech pražských radních ještě do konce letošního roku. Podle místostarosty Prahy 5 Petra Horáka už nikdo nepochybuje o tom, že kolonii nelze zachránit jako celek. "Možná zůstane zachována bývalá hospoda a další dva domy, možná se vytvoří ještě několik replik. Záleží to také na budoucím investorovi, který se lokality ujme," dodal Horák. Smíchovská radnice soutěž na investora vypisovala už dvakrát, ovšem bez úspěchu. Možnosti přestavby osady Buďánka, jež vznikla v první polovině minulého století, jsou nyní značně omezené. Kolonie byla totiž v roce 1991, dva roky poté, co odtud odešli poslední obyvatelé, prohlášena za památkovou zónu, přitom ale žádný ze zdejších domků není samostatně památkově chráněn. Technický stav většiny objektů, v nichž původně žili drobní řemeslníci, dělníci, ale i nádeníci z okolních vinic a košířská »galerka«, je hrozivý. Chybí okna, dveře, statika je narušená a střechy propadlé.

Budoucnost kolonie Buďánky
14.12.00 TV Nova str. 04 17:45 Právě teď Ivana FRIČOVÁ, moderátor -------------------- Bývalá dělnická kolonie Buďánky v Košířích má zřejmě na kahánku. Zdejší radnice se snaží, aby ztratila statut památkové rezervace a mohla jí zbourat. Zdevastované a polorozpadlé objekty obývají většinou už jen bezdomovci. Radnice hodlá najít investora, který by prostor nad Plzeňskou ulicí po demolici většiny objektů opět oživil a zrekonstruoval.

Radnice studuje demolici Buďánky
14.12.00 Právo str. 11 PRAHA - Střední Čechy Lucie Fialová Představu, kolik korun bude stát demolice zdevastované dělnické kolonie Buďánka v Košířích, chce mít úřad Prahy 5. Radní proto uvolnili 15 tisíc korun na studii, jež zodpoví otázku, co bourat a výši nákladů. Tento krok se vedení obce rozhodlo učinit poté, co magistrát oznámil, že bude jednat o zrušení památkové ochrany celé lokality. Řekl to starosta páté části Miroslav Škaloud (ODS). Podle něj dala smíchovská radnice záměru města zelenou. Místostarosta Petr Horák (US) míní, že kolonii, která vyrostla v polovině minulého století, nelze zachovat. Podle dřívějšího rozhodnutí Prahy 5 zřejmě zůstane stát bývalá hospoda, jež je nejméně poškozena, dům v ulici Nad Zámečnicí a někdejší obchod. Další polorozpadlé objekty budou srovnány se zemí a místo nich možná vyroste replika. O budoucím využití Buďánek, odkud byli poslední lidé vystěhováni v roce 1989, zatím není rozhodnuto. "Máme dohodu s firmou, která vybere následného investora. Uvidíme, s jakými nápady přijde," poznamenal Škaloud. Městská část se už několikrát snažila najít vhodného investora. Ani v jednom případě však neuspěla. Lokalita se čtrnácti domky, které obývali dělníci z místního kamenolomu, byla v roce 1991 vyhlášena památkovou zónou a od té doby se nepodařilo najít společnou řeč mezi památkáři, městskou částí a případným investorem, jehož často odrazují výrazná omezení týkající se budoucího využití a možných stavebních zásahů. "Stanovisko naše a památkářů se sbližuje. Konečně budeme moci sáhnout po smysluplné obnově místa," dodal Horák.

Radní chtějí zbourat Buďánku
14.12.00 České slovo str. 10 Praha a okolí (mon) Praha - Bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 bude pravděpodobně zničena. Zůstanou pouze asi tři domy, které jsou v zachovalém stavu. "Kolonii v současném stavu nelze udržovat, možná dva až tři domy. Budoucí investor musí přijít s nápadem, co v domech udělá, a zbytek budou repliky," řekl místostarosta Prahy 5 Petr Horák. Pražští radní budou o osudu Buďánky jednat, neboť je to památkově chráněná kolonie. Zástupci páté městské části však už zjišťují ceny demoličních prací. Na vypracování studie, která určí, co a jak se bude bourat, vymezili již patnáct tisíc korun. Na Buďánce je asi dvacet domů, ale většina je již v demoličním stavu a nemají ani střechu a obvodové zdivo. Často se v těchto prostorách scházeli bezdomovci a narkomani a domy byly plné odpadu. Přestože v bývalé kolonii již nestojí žádný památkový objekt, patří Buďánka do památkové zóny.

V kolonii Buďánka zůstanou zřejmě pouze dva až tři domy
14.12.00 Večerník Praha str. 02 Praha EVA POSPÍŠILOVÁ PLÁN / Radnice pětky usiluje o zrušení památkové ochrany.
PRAHA 5 - Osud zdevastované kolonie Buďánka v Praze 5 je zřejmě zpečetěn. Radnice městské části Praha 5 totiž usiluje o zrušení památkové ochrany nad ní, aby její větší část mohla nechat zbourat. "Kolonii už dnes nelze zachránit jako celek, ale tak dva až tři domy by se zachránit ještě daly," uvedl včera místostarosta Petr Horák. Zda však bývalá dělnická kolonie přestane být skutečně památkovou zónou, o tom budou na prvním zasedání po 15. prosinci rozhodovat pražští zastupitelé. "Jednání o Buďánkách byla po léta na mrtvém bodě. Zdá se, že poslední dobou se začínají naše stanoviska a stanoviska památkářů sbližovat," uvedl Horák s tím, že radní páté městské části uvolnili už 15 000 korun na vypracování studie, která má určit, co se bude bourat a kolik bude stát demolice. Značně zdevastované území nad Plzeňskou ulicí by poté podle záměru radnice měl revitalizovat soukromý investor, který vzejde z výběrového řízení. Toho sice radnice, i když už na něj vypisovala dvě soutěže, nemá, zato však už má firmu, která by jí vhodné investory měla hledat. Kolonie Buďánka byla vyhlášena památkovou zónou před devíti lety. Od té doby jsou v ní jakékoliv možnosti přestavby značně omezené. A to i přes to, že v chráněné zóně už není ani jediný dům, který by si památkovou ochranu zasloužil. Téměř všechny jsou totiž značně poničené, zchátralé a polorozpadlé a obývají je bezdomovci. Radní chtějí zbourat Buďánku 14.12.00 Zemské noviny str. 10 Praha a okolí (mon) Praha - Bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 bude pravděpodobně zničena. Zůstanou pouze asi tři domy, které jsou v zachovalém stavu. "Kolonii v současném stavu nelze udržovat, možná dva až tři domy. Budoucí investor musí přijít s nápadem, co v domech udělá, a zbytek budou repliky," řekl místostarosta Prahy 5 Petr Horák. Pražští radní budou o osudu Buďánky jednat, neboť je to památkově chráněná kolonie. Zástupci páté městské části však už zjišťují ceny demoličních prací. Na vypracování studie, která určí, co a jak se bude bourat, vymezili již patnáct tisíc korun. Na Buďánce je asi dvacet domů, ale většina je již v demoličním stavu a nemají ani střechu a obvodové zdivo. Často se v těchto prostorách scházeli bezdomovci a narkomani a domy byly plné odpadu. Přestože v bývalé kolonii již nestojí žádný památkový objekt, patří Buďánka do památkové zóny.

Buďánka nebude památkovou zónou
15.12.00 Metro str. 04 Praha (Metro) SMÍCHOV O zrušení památkové zóny v bývalé dělnické kolonii Buďánka usiluje v těchto dnech zdejší radnice. Podle jejího starosty Miroslava Škalouda je totiž zrušení památkové zóny jediným způsobem, jak část zdevastovaných domů zbourat, aby toto území mohl soukromý investor revitalizovat. "Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že Buďánku lze zachránit. Chtěli bychom zachovat alespoň tři budovy, které jsou v zachovalém stavu," tvrdí starosta. Domy, které byly vyhlášeny památkami před devíti lety, mají vesměs narušenu statiku.

Budoucnost dělnické kolonie Buďánky
18.12.00 Prima TV str. 04 17:50 Minuty regionu Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka -------------------- Buďánka v Praze 5 se zřejmě budou bourat. Pátá městská část se snaží, aby památkáři nad touto bývalou dělnickou kolonií zrušili ochranu. O budoucnosti zdevastovaných objektů se diskutuje už od konce osmdesátých let. Jakub VRÁNA, redaktor -------------------- Praha 5 už investovala několik desítek tisíc korun do studie, která by měla určit, co se má na Buďánkách zbourat a co by mělo zůstat. V současné době radní čekají jenom na povolení památkářů. Milan JANČÍK, místostarosta Prahy 5 -------------------- Jakmile ho v písemné formě dostaneme, budeme připravovat samotnou asanaci. Jakub VRÁNA, redaktor -------------------- Koncem osmdesátých let byli obyvatelé z Buďánek vystěhováni s tím, že domky jsou z hygienického hlediska nevyhovující a budou se bourat. Přestože se po roce 1989 radnice postavila za jejich zachování, teď se paradoxně vrací ke starému záměru. Miroslav ŠKALOUD, bývalý místostarosta Prahy 5 /záznam ze srpna 1998/ -------------------- Nechce nikdo, aby to spadlo, v žádném případě. Zájem zastupitelů všech je pronájem a zrevitalizovat to co nejdřív. Jakub VRÁNA, redaktor -------------------- Pokud památkáři asanaci povolí, na místě zbouraných domků vyroste nová zástavba.

Metropole ve 21. století
29.12.00 Mladá fronta DNES str. 01 Praha (brr) P r a h a - Co byste už nechtěli zažít či vidět v Praze? Čeho byste se v ní naopak rádi dožili? Na tyto i další otázky odpovídali včera čtenáři pražské přílohy MF DNES. Někteří volali po podstatně větším pořádku v ulicích, stěžovali si na obrovský rozvoj automobilů, mluvili o svých každodenních problémech. "Přál bych si, aby se s novým stoletím vrátily do Prahy staré dobré parní lázně," říkal jeden ze čtenářů. Když se on i další ohlíželi za odcházejícím dvacátým stoletím, řada z nich se shodovala v názoru na to, co by už v Praze zažít nechtěli - příjezd okupačních německých vojsk a ruských tanků v roce 1968. Luděk Port z Prahy 8 by se rád dočkal v novém roce podstatně větší aktivity radních. "Stále čekám, kdy magistrát konečně vytvoří investiční plochu pro zahraniční firmy, které se zabývají elektronikou," sdělil. "Praha v této oblasti jednoznačně zaostává, například v Brně i v dalších městech takové komerční plochy jsou. Naše metropole by měla mít něco takového co nejdříve v příštím století, aby do ní konečně přišli velcí investoři," konstatoval Port. "Aby všichni měli kde bydlet," odpověděla Jarmila Dyková z Prahy 8 na otázku, čeho by se v hlavním městě ráda dožila. Naopak by podle svých slov už nechtěla zažít ruské vojáky a tanky. Radost jí udělal pád starosty osmé městské části Václava Musílka a jeho zástupkyně Terezie Holovské. "A pokud jde o osobní život, těším se z toho, že jsem zdravá a mám zaměstnání. Zdravotní pojišťovna i státní rozpočet na mně ušetřily, a tak peníze mohly zůstat jiným," uvedla Dyková. Důchodce Milan Mendík ze sídliště Barrandov by se rád dožil toho, aby on i další nežili na sídlišti jako na smetišti. "Abychom se styděli, že bydlíme ve městě, které je evropským městem kultury. O veřejné prostory se nikdo nestará, je to hrozné. Už několikrát jsme si na naší radnici stěžovali, ale zcela zbytečně," posteskl si Mandík. O zdraví mluvil Vladimír Krečmer ze šesté městské části. "Jsem rád, že se dožívám konce tisíciletí. Byť na tom vlastně nemám žádnou zásluhu, něco takového se mnoha lidem nepoštěstilo," svěřil se a vzápětí vylíčil situaci, která jej letos ve městě značně naštvala. "Dva dny před Vánocemi jsem dostal dopis, že mám zaplatit odvoz odpadu. A jako termín zaplacení byl uveden 25. prosinec. Něco takového je pro mě jako penzistu stěží proveditelné. Tento přístup magistrátu mě velmi zklamal, už jsem napsal panu primátorovi," sdělil Vladimír Krečmer. Parní lázně by měly podle Stanislava Neumana z Radotína zaplnit v jednadvacátém století Prahu. "Rád bych, kdyby primátor tyto lázně alespoň pro starší lidi obnovil. V minulosti byly v Praze na spoustě míst, v Evropě nejsou ničím výjimečným. Například v Kolíně nad Rýnem jich bývalo dvacet jedna," telefonoval Stanislav Neuman s tím, že velmi prospívají zdraví. "Nyní jsou všude jen sauny, jenže ty mnoha lidem vůbec neprospívají. Takže doufám, že s novým stoletím se navrátí i parní lázně," dodal. Kromě Pražanů, kteří své názory zavolali, několik dalších poslalo e-maily na internetovou adresu redpha@mfdnes.cz. Milan Malinovský napsal, že by se nechtěl dožít, aby do Prahy ještě někdy vstoupila cizí okupační vojska, jako tomu bylo v roce 1939 a 1968. "Letos stejně jako každou zimu jsem zklamaný z nedostatečně udržovaných komunikací a neodklizených chodníků," prohlásil. Naopak jej těší každý renovovaný objekt, každá nově natřená fasáda a otevírání hradních zahrad. "Za nejdůležitější událost považuji zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tím Praha - vedle své turistické přitažlivosti - získala též pověst spolehlivého i víceméně bezpečného místa, kde je možné pořádat významná zasedání nejprestižnějších světových organizací," napsal Malinovský. Na anketu pražské přílohy MF DNES včera reagovali rovněž lidé, kteří se účastnili diskuse na internetové adrese praha.idnes.cz. Přinášíme některé kratší i delší názory, které zde zazněly: - Událostí ne roku, ale padesátiletí by bylo, kdyby si Pražáci uklidili psí exkrementy. - Nechtěl bych už v Praze jakékoliv Klementy hlásající z balkonu, že se právě vrátili z Hradu. Nechtěl bych zničená místa a zničené objekty, jako Buďánka, Expo, různé zahrady, různá zákoutí. Nechtěl bych na jednotlivých radnicích vidět lidi, kteří se neřídí tím, co jejich městská část potřebuje, ale řídí se pouze tím, co chce jejich partaj. Nechtěl bych vidět arogantní a neznalé úředníky na městských úřadech; nechtěl bych vidět úplatné policisty. Nechtěl bych vidět mnoho z toho, co denně vidím. Chybí mi pořádné vyřešení dopravy; chybí mi obnova starých a budování nových "zelených" zón; chybí mi citlivost památkářů a architektů. A událost roku? Bylo jich víc, především kulturních. Událostí roku jsou pro mne například i plány se Smíchovem (jde jen o to, zda se naplní). - Když člověk přijde do Prahy, do tohoto smogového údolí, tak zakopne o bezdomovce, žebráky a další krimitypy. Je nutno si uvědomit, že vlakem jezdí mladí lidé a první vstup do hlavního města je značně fujtajblový. A kdo zná teorii prvního dojmu, tak ví, že tento psychický úkaz se velmi těžko překrývá..... - České dráhy v Praze drží pozemky jen proto, že by je jednou mohly využít, a brání tak rozvoji města. Dovedu si představit, že z celého prostoru bubenského "nádraží" by se železnice stáhla alespoň ze šedesáti procent. A mohlo by tam vzniknout něco, jako vzniká na Smíchově. Veletržní by se propojila s Libeňským mostem, auta by zmizela do tunelů pod Stromovkou a pod Letnou. Město potřebuje lepší trasování i návaznost MHD a dostavění obou okruhů. - Co bych už v Praze rozhodně nechtěl zažít, to je ta spousta věnečků na pražských křižovatkách, které připomínají smrt člověka, nejčastěji dítěte. Událostí roku je pro mě každá návštěva klubů Roxy, Mecca či Radost FX. Stačí k tomu dobrá muzika a fajn lidi. *** Vážení čtenáři, za pouhé tři dny vstoupí Praha do jedenadvacátého století. Rádi bychom se vás proto i nadále ptali: Co byste už nechtěli v Praze zažít či vidět? Čeho byste se v ní naopak rádi dožili? Co nebo kdo vás letos v hlavním městě nejvíce potěšil a naopak zklamal? Co vám v metropoli nejvíce chybělo? Co pro vás osobně bylo nejdůležitější událostí? Vaše stručné názory můžete telefonovat po celý den na záznamník 220 62 125. Stejně tak vaše názory očekáváme na e-mailové adrese redpha@mfdnes.cz nebo na faxovém čísle 220 62 401.