Záchrana památky bude už stát sto miliónů
27.01.99 Blesk str. 03 Praha Libuše Frantová V Košířích chátrá už deset let bývalá dělnická kolonie Buďánka
PRAHA - Koukale, padám i na tvoji hlavu, hlásá nápis na jedné střeše domu bývalé dělnické kolonie Buďánka již léta. Dnes už je písmo špatně čitelné, i když právě tento jediný dům je obydlen, o čemž svědčí stoupající kouř z komína. Ostatní domy se pomalu rozpadají, některým chybějí střechy, většině okna a dveře. Před rokem 1989 měl na místě bývalé dělnické kolonie stát družstevní věžák. Po listopadu 1989 pár nadšenců dokázalo, že místo demolice bude osada zachována, a lokalita dostala dokonce památkovou ochranu. Po složitých majetkových tahanicích, protože družstvo všechny domy nestačilo vykoupit, získala před necelými třemi roky pozemky i s objekty městská část Praha 5. Její obvodní úřad uspořádal výběrové řízení, ovšem bez úspěchu. Další roky majetek chátrá, záchrana památkově chráněné lokality bude stát čím dál víc peněz. "Některé domy se dají snad ještě opravit, i když to bude drahé, protože už jsou značně zdevastované. Budou se ale muset dělat i další úpravy, aby se v nich dalo bydlet, třeba zvýšit stropy. U jiných objektů se budou muset vytvořit repliky, protože už jsou nerekonstruovatelné. Musí se tu také vybudovat nová infrastruktura, část kanalizace totiž ještě ústí do Motolského potoka. Bude to stát kolem sta miliónů korun," řekl jeden z úředníků úřadu, ale nechtěl být jmenován, protože místostarosta Jaroslav Kadlec si nepřeje, aby se o osadě psalo, dokud on sám nepředloží kompletní zprávu o dalším postupu. O záchraně osady bude totiž jednat v únoru s primátorem hlavního města Prahy.

Radnice se ohradila proti kritice poslance Šestáka
17.02.99 Mladá fronta DNES str. 03 Zprávy z městských částí Prahy (ka)
S m í c h o v - Rada smíchovské radnice se ostře ohradila proti interpelaci jednoho z poslanců obvodního zastupitelstva, Jaroslava Šestáka (Nezávislí), který její práci kritizoval na posledním zasedání zastupitelstva. Šesták nesouhlasil s počínáním nynějšího starosty v minulém volebním období v roli místostarosty, dále s údajnou nečinností radních, nákupem faxů či počítačů a zařizováním kanceláří. "Šestákova interpelace byla nepravdivá, plná lží a polopravd, nechtěli jsme mu odpovídat na zastupitelstvu, protože tím bychom se zdrželi v práci. Písemnou reakci však samozřejmě dostane," řekl starosta Miroslav Škaloud (ODS). Šestákem zmiňovaná nečinnost radních pracujících bez koncepce má ovšem k realitě skutečně daleko. Rada vypracovala programové prohlášení až do roku 2002, ve kterém určila konkrétní cíle. Lze v něm najít vytvoření bezplatné právní poradny, vybudování promenádní zóny kolem Vltavy, zavedení placeného stání v centru Prahy 5, přestavby kotelen na zemní plyn, instalaci kamer, které zvýší bezpečnost Smíchova či revitalizaci Buďánky.

Kasl míní, že Buďánku bude nejspíš třeba zbourat a postavit znova
18.02.99 Zpravodajství ČTK str. 00 dce for ID PRAHA 18.února (ČTK) -
Pražský primátor Jan Kasl (ODS) se domnívá, že má-li být památkově chráněná, ale zdevastovaná košířská kolonie Buďánka nějakým způsobem zachována, bude nejspíš třeba památkovou ochranu z ní sejmout, zbourat ji a postavit znovu. Obnova dnešní Buďánky by si totiž zřejmě vyžádala více než 100 miliónů korun a kvůli nerentabilitě lokality by se velmi těžko hledal investor. Kasl to řekl novinářům po své dnešní cestě po Praze 5. Má za to, že hodnota kolonie spočívá spíše v celkovém charakteru zástavby než v samotných domcích. Ty již mají bez výjimky narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Možnost, že kolonie asi patnácti domků bude zbourána a vystavěna znovu, uznává jako jednu z alternativ i starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud (ODS). Radnice páté městské části však bude zvažovat i další varianty. Po domluvě s památkáři by bylo možné vypsat novou veřejnou obchodní soutěž, která by měla měkčí podmínky než dvě předchozí, které skončily neúspěchem, řekl dnes novinářům Škaloud. V předchozích soutěžích radnice například požadovala, aby investor zachoval půdorysy domů nebo stavební materiály. Firma, která se přihlásila do první soutěže, chtěla blízko Buďánky postavit terasové domy, jejichž prodejem si chtěla zajistit návratnost vysoké investice. Kvůli nedostatku financí však do projektu nezahrnula přesun koryta Motolského potoka, a radnice proto její návrh zastavila. Do nové soutěže se přihlásil opět jen předchozí zájemce, požadoval však od radnice spoluúčast ve výši 50 miliónů korun, což pro ni bylo neúnosné. Buďánka vznikla v první polovině minulého století a bydleli zde dělníci z blízkých pískovcových lomů. Nyní v rozbitých domcích nacházejí útočiště bezdomovci. Ivana Dvořáková vb

Demolici podporuje i Kasl
19.02.99 Blesk str. 03 Praha Kristina Janderová Podmínky památkářů jsou přísné a opravy domů by stály desítky miliónů
KOŠÍŘE - Zrušit památkovou ochranu bývalé dělnické kolonie Buďánky v Košířích a zbourat ji, považuje radnice páté městské části i primátor Jan Kasl za nejlepší řešení dlouholetého problému. Rekonstrukce čtrnácti domků v této osadě, která již dobu chátrá a přežívají v ní bezdomovci, by totiž přišla na desítky miliónů. Radnice sice vypsala na domy výběrové řízení, ale zájem valný nebyl. Památkově chráněná kolonie je pro investory značně neatraktivní. "Domy jsou malé, takže například bydlet se v nich nedá. Navíc jsou v tak špatném stavu, že opravy by byly velmi drahé. Do výběrového řízení se přihlásila jedna firma a ta chtěla padesátimiliónovou dotaci ," řekl starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud. Radnice v současné době zvažuje několik variant, jak padající Buďánky zachránit. Jasné ale pro obec je, že podmínky památkářů jsou moc přísné a musí se změnit. "Žádný investor to za takových podmínek nechce. Nejlepší řešení nám přijde ochranu zrušit a domy zbourat. Jiná cesta asi není ," uvedl Škaloud. Primátor Jan Kasl, který včera kolonii navštívil, s radnicí souhlasí. "Místo starých domků investor může postavit nové v podobném stylu. Dovedu si představit, že by v jednom z domů mohl být třeba hostinec," řekl Kasl.

Možné obnovení kolonie Buďánka
19.02.99 Prima TV str. 00 Regionální deník 18:45 Patricie STROUHALOVÁ, redaktorka -------------------------------- Kolonie Buďánka v Praze Košířích má namále. Pražský primátor Jan Kasl i starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud se shodli, že by bylo možné celou lokalitu zbourat a postavit znovu. Jakub VRÁNA, redaktor --------------------- Buďánka vznikla v první polovině minulého století a bydleli zde dělníci z blízkých lomů. Nyní jsou domy sice památkově chráněné ale v katastrofickém stavu. Mají narušenou statiku, zničené střechy a chybějí jim okna a dveře. Rekonstrukce stávajících objektů by si vyžádala zhruba 100 milionů korun. Miroslav ŠKALOUD, starosta Prahy 5 -------------------------------- Nejdřív ještě posoudíme spolu s památkáři, jestli by nešly trošku ty památkářské regulace nějakým způsobem ještě omezit. Jakub VRÁNA, redaktor --------------------- Před případnou asanací musí památkáři z Buďánky nejprve sejmout památkovou ochranu. I kdyby se však Buďánka zbourala, není jisté, že by na jejím místě vyrostla přesná replika. Miroslav ŠKALOUD, starosta Prahy 5 -------------------------------- Nebylo by to třeba až tak identický, ale jak až by to nebylo identický, to nevím, to vyplyne z těch jednání s památkáři. Jakub VRÁNA, redaktor --------------------- V případě, že padne rozhodnutí kolonii domků zbourat, vypíší pátá městská část soutěž na novou výstavbu. Ohrožení památkové lokality 19.02.99 Prima TV str. 00 Minuty regionu 17:30 Jiří ROD - redaktor ------------------- Košířská kolonie Buďánka má namále. Pražský primátor Jan Kasl a starosta Prahy 5, Miroslav Škaloud se totiž shodli na tom, že by bylo možné celou lokalitu zbourat a postavit znovu. Redaktor --------- Buďánka vznikla v první polovině minulého století a bydleli zde dělníci z místních lomů. Nyní jsou domy sice památkově chráněné, ale v katastrofálním stavu. Mají narušenou statiku, zničené střechy a chybějí jim okna a dveře. Rekonstrukce stávajících objektů by si dnes vyžádala zhruba 100 milionů korun. Miroslav ŠKALOUD, starosta Prahy 5 ----------------------------------- Nejdřív ještě posoudíme spolu s památkáři, jestli by nešli trošku ty památkářské regulace případně ještě omezit. Redaktor --------- Před případnou asanací musí památkáři z Buďánky nejdříve sejmout památkovou ochranu. I kdyby se však Buďánka zbourala, není jisté, že by na jejím místě vyrostla přesná replika. Miroslav ŠKALOUD, starosta Prahy 5 ----------------------------------- Nebylo bylo by to třeba tak identické, ale jak až by to nebylo identické, to nevím, to vyplyne z těch památkářů, z jednání. Redaktor --------- V případě, že padne rozhodnutí kolonii domků zbourat, vypíše městská část Prahy 5 soutěž na novou výstavbu.

Primátor Kasl je pro zrušení památkové ochrany Buďánky
19.02.99 Mladá fronta DNES str. 01 Praha KAROLINA KOVÁŘOVÁ
K o š í ř e - Zdevastované košířské kolonii čtrnácti domků zvané Buďánka by nyní, po letech zanedbání a ničení, pomohl už zřejmě jen zázrak. Starosta páté městské části Miroslav Škaloud i primátor Jan Kasl se i proto včera shodli: Nejschůdnější cestou vedoucí ke vzkříšení této oblasti bude zřejmě odnětí památkové ochrany na objekty. To by v praxi znamenalo také to, že by se domky mohly zbořit a jejich napodobeniny postavit znovu. Pokud se to nepodaří, je možné, že to za případné investory udělá špatné zimní počasí. "Lokalita je jistě cenná, ale její zajímavost není ani tolik v samotných domcích, ale právě v celku a typu zástavby. Její charakter by tedy měl být zachován například typem omítky či oken, ale zrušení památkové ochrany je zřejmě nevyhnutelné," míní Kasl. "Oprava stávajících domků je finančně velmi náročná - vyžádala by si okolo sto až sto padesáti milionů korun. Budoucí využití také není jednoduché, protože objemem jsou stavby velmi malé, bydlení nevyhovující. Kvůli okolí by pro zřejmě nebyl ani hygienik," dodal. "Vše bychom měli znát po 26. únoru, kdy máme další kolo jednání s památkáři. Budeme se snažit, aby jejich požadavky nebyly pro budoucí investory tolik tvrdé," doplnil starosta Škaloud. Buďánka byla památkovou zónou vyhlášena v roce 1991. Radnici v boji za záchranu kolonie nepomohly ani dvě veřejné obchodní soutěže - obě skončily neúspěšně. "Budoucím investorům navíc vše ztěžuje i to, že musí v kolonii vybudovat také nové inženýrské sítě," uvedl místostarosta páté městské části Petr Horák. Buďánka je prázdná už téměř deset let. Poslední dům byl vystěhován 16. listopadu 1989 a první již o rok dříve.

Vybrané lokality
19.02.99 Metro str. 04 Praha (ČTK)
Vybrané lokality v Praze 5 navštívil včera pražský primátor Jan Kasl. Na snímku je zachycen v historicky vzácné, ale zničené osadě Buďánka, o jejíž rekonstrukci jednal. PRIMÁTOR NAVŠTÍVIL OSADU BUĎÁNKA 19.02.99 Slovo str. 04 Z domova dob, foto ROBERT SEDMÍK Pro zachování typické zástavby osady Buďánka v Praze 5 je podle vlastních slov primátor metropole Jan Kasl. Je ale zároveň pro zrušení dohledu památkářů nad osadou. »Nelze s ní nic za nynějších podmínek dělat. Doporučím, abychom při jednání památkové rady v březnu tento problém diskutovali,« vysvětlil Kasl, který si včera osadu osobně prohlédl. V osadě Buďánka prý není reálné zachovat trámy, cihly, okna a zídky v rozpadajících se domech, ale spíš by bylo dobré zachovat osadu jako celek. »Je to typický způsob zástavby, kdy jsou jednotlivé stavby rozptýleny na terasách. Jsem pro zachování této podoby,« dodal primátor.

Lepší časy osady Buďánka
19.02.99 Večerník Praha str. 11 Praha has Včera se začalo blýskat osadě Buďánka na lepší časy. Při své cestě po pátém pražském obvodu jí věnoval prvořadý zájem primátor Jan Kasl. Věc se podle něj nemůže vyřešit, pokud se neudělá něco závažného. Sám objekt sice patří památkářům, ale jeho hodnota není podle něj v objektech, které nejsou starožitné, ale v charakteristice terasové zástavby. Navrhoval by proto, aby na místě bylo postaveno něco podobného, třeba podkrovní domky, ovšem s pořádným podsklepením. Pod tím by mohla být prestižní umělecká beseda, případně by objekt mohl sloužit jako hotel s luxusními apartmá, který by zajistil návratnost 150 milionů Kč, kolik by přestavba stála. Pro přestavbu na domky s denním bydlením by se obával velkého hluku. PRIMÁTOR NAVŠTÍVIL OSADU BUĎÁNKA 19.02.99 Zemské noviny str. 04 Z domova dob, foto ROBERT SEDMÍK Pro zachování typické zástavby osady Buďánka v Praze 5 je podle vlastních slov primátor metropole Jan Kasl. Je ale zároveň pro zrušení dohledu památkářů nad osadou. »Nelze s ní nic za nynějších podmínek dělat. Doporučím, abychom při jednání památkové rady v březnu tento problém diskutovali,« vysvětlil Kasl, který si včera osadu osobně prohlédl. V osadě Buďánka prý není reálné zachovat trámy, cihly, okna a zídky v rozpadajících se domech, ale spíš by bylo dobré zachovat osadu jako celek. »Je to typický způsob zástavby, kdy jsou jednotlivé stavby rozptýleny na terasách. Jsem pro zachování této podoby,« dodal primátor. Kolonie Buďánka 20.02.99 Listy Benešovska str. 05 - Praha - Pražský primátor Jan Kasl (ODS) se domnívá, že má-li být památkově chráněná, ale zdevastovaná košířská kolonie Buďánka zachována, bude nejspíš třeba památkovou ochranu z ní sejmout, zbourat ji a postavit znovu. Obnova by si totiž zřejmě vyžádala více než 100 miliónů korun. Kasl má za to, že hodnota kolonie spočívá spíše v celkovém charakteru zástavby než v samotných domcích. Ty již mají bez výjimky narušenou statiku, zničené střechy, chybějí jim okna i dveře. Možnost, že kolonie asi patnácti domků bude zbourána a vystavěna znovu, uznává jako jednu z alternativ i starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud (ODS). Bude však zvažovat i další varianty.

Kasl: Buďánku bude třeba zbourat a postavit znovu
20.02.99 Boleslavský deník str. 05 - KOLONIE / Investor opravy by se prý velmi těžko hledal
PRAHA - Pražský primátor Jan Kasl (ODS) se domnívá, že má-li být památkově chráněná, ale zdevastovaná košířská kolonie Buďánka nějakým způsobem zachována, bude nejspíš třeba památkovou ochranu z ní sejmout, zbourat ji a postavit znovu. Obnova dnešní Buďánky by si totiž zřejmě vyžádala více než 100 miliónů korun a kvůli nerentabilitě lokality by se velmi těžko hledal investor. Kasl to řekl po své čtvrteční cestě po Praze 5. Má za to, že hodnota kolonie spočívá spíše v celkovém charakteru zástavby než v samotných domcích. Ty již mají bez výjimky narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Možnost, že kolonie asi patnácti domků bude zbourána a vystavěna znovu, uznává jako jednu z alternativ i starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud (ODS). Radnice páté městské části však bude zvažovat i další varianty. Po domluvě s památkáři by bylo možné vypsat novou veřejnou obchodní soutěž, která by měla měkčí podmínky než dvě předchozí, ježskončily neúspěchem, řekl Škaloud. V předchozích soutěžích radnice například požadovala, aby investor zachoval půdorysy domů nebo stavební materiály. Firma, která se přihlásila do první soutěže, chtěla blízko Buďánky postavit terasové domy, jejichž prodejem si chtěla zajistit návratnost vysoké investice. Kvůli nedostatku financí však do projektu nezahrnula přesun koryta Motolského potoka, a radnice proto její návrh zastavila. Do nové soutěže se přihlásil opět jen předchozí zájemce, požadoval však od radnice spoluúčast ve výši 50 miliónů korun, což pro ni bylo neúnosné. Buďánka vznikla v první polovině minulého století a bydleli zde dělníci z blízkých pískovcových lomů. Nyní v rozbitých domcích nacházejí útočiště bezdomovci.

Buďánku bude nejspíš třeba zbourat
20.02.99 Středočeské stránky str. 05 -
PRAHA - Pražský primátor Jan Kasl (ODS) se domnívá, že má-li být památkově chráněná, ale zdevastovaná košířská kolonie Buďánka zachována, bude nejspíš třeba památkovou ochranu z ní sejmout, zbourat ji a postavit znovu. Obnova by si totiž zřejmě vyžádala více než 100 miliónů korun. Kasl má za to, že hodnota kolonie spočívá spíše v celkovém charakteru zástavby než v samotných domcích. Ty již mají bez výjimky narušenou statiku, zničené střechy, chybějí jim okna i dveře. Možnost, že kolonie asi patnácti domků bude zbourána a vystavěna znovu, uznává jako jednu z alternativ i starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud (ODS). Bude však zvažovat i další varianty. Firma, která se přihlásila do první soutěže vyhlášené radnicí, chtěla blízko Buďánky postavit terasové domy. Kvůli nedostatku financí však do projektu nezahrnula přesun koryta Motolského potoka, a radnice její návrh zastavila. Do nové soutěže se přihlásil opět jen předchozí zájemce, požadoval však od radnice neúnosnou spoluúčast 50 miliónů korun. Buďánka vznikla v první polovině minulého století a bydleli zde dělníci z blízkých pískovcových lomů. Nyní jsou v rozbitých domcích bezdomovci.

Kasl začal objíždět
Prahu 22.02.99 Právo str. 12 PRAHA - Střední Čechy (bek) PRAHA - Pražský primátor Jan Kasl (ODS) se minulý týden začal seznamovat s největšími pražskými problémy. Ve čtvrtek navštíl Prahu 5, kde ho starosta a radní provedli mimo jiné zchátralou unikátní dělnickou kolonií Buďánka. Po prohlídce se Kasl s starosta Miroslav Škaloud (ODS) shodli, že pro památkově chráněnou kolonii neexistuje reálná záchrana, pokud památkáři nesleví ze svých požadavků. Problém slíbil Kasl přednést na březnovém jednání památkové rady, které předsedá. V pátek primátor zavítal do nejmodernější hasičské stanice v Praze 10 v Průběžné ulici. Ředitel pražských hasičů Pavel Mathauser ho informoval o potřebě rozšíření počtu základen, který je stejný od roku 1943, i když velikost Prahy se od té doby zdvojásobila. Stát však na výstavbu hasičských stanic nepřispívá a město nemá dostatek peněz. O historické osadě Buďánka rozhodnou peníze 24.02.99 Metro str. 04 Praha (Metro) Celkem 14 domků tvoří historickou lokalitu Buďánka v Praze 5. Její rekonstrukce se v současnosti stala předmětem zájmu občanů, odborníků z řad památkářů i nově zvolených zástupců města i městské části. Dnes už zchátralé objekty vznikly jako dělnická kolonie v letech 1840 až 1850 a památkáři mají zájem na jejich zachování jako historické ukázky bydlení nejširších vrstev v polovině 19. století. "Celková rekonstrukce by však podle odhadů stála mezi 100 až 150 miliony korun," uvedl místostarosta Prahy 5 Petr Horák. Většina objektů má zcela rozbité střechy, propadlé stropy a poničené zdivo. Jsou mezi nimi i domečky postavené na výměře zhruba 20 čtverečních metrů. "Rozhodně je nelze zrekonstruovat na obytné domky nebo ke komerčnímu využití," řekl Horák. Tuto skutečnost prokázala v průběhu posledních tří let i dvakrát vypsaná veřejná obchodní soutěž, která skončila neúspěchem. "V obou se přihlásil jediný zájemce, který chtěl k lokalitě přistavět komerčně využitelný objekt a od městské části žádal dotaci 50 milionů korun," upřesnil Horák. Nyní se zpracovávají další scénáře upřesňující možnosti revitalizace osady. Podle příslibu primátora Jana Kasla se bude revitalizací Buďánek zabývat i památková rada primátora. Celková rekonstrukce podle místostarosty Horáka dnes nepřipadá v úvahu, jde o to zachovat budoucím generacím určitou připomínku rázu i charakteru dochovaných budov.

Zástupci Prahy 5 a památkáři jednali o osadě Buďánka
27.02.99 Slovo str. 04 Z domova (dob)
Praha - O dalším osudu známé osady Buďánka v Praze 5 jednali včera zástupci radnice páté městské části a Pražského ústavu památkové péče. Osada je podle radnice v současné podobě nevhodná pro jakékoliv investování s výhledem nějakého zisku. »S památkáři jsme se dohodli, že nebude nutné zrušit jejich dohled nad osadou coby památkovou zónou. Mám radost, že se nám snaží pomáhat vyřešit tento vleklý problém,« sdělil nám po jednání místostarosta Prahy 5 Milan Jančík. Radnice prý nemůže být samotným investorem při záchraně chátrající osady. »Jsme vlastníci, ale nemáme finanční zdroje na tak velkou investici,« dodal místostarosta. Podle Lubomíra Sochora z Pražského ústavu památkové péče památkáři souhlasili s částečnou demolicí osady, ovšem s podmínkou, že budou vybrány některé cenné objekty, které musí zůstat zachovány. »Budeme ale bránit zrušení statutu památkové zóny, protože pak by mohl přijít silný investor a celou osadu srovnat se zemí,« vysvětlil Sochor. To by prý byla škoda, jelikož osada je jednou z posledních ukázek klasické předměstské kolonie. Zástupci Prahy 5 a památkáři jednali o osadě Buďánka 27.02.99 Zemské noviny str. 04 Z domova (dob) Praha - O dalším osudu známé osady Buďánka v Praze 5 jednali včera zástupci radnice páté městské části a Pražského ústavu památkové péče. Osada je podle radnice v současné podobě nevhodná pro jakékoliv investování s výhledem nějakého zisku. »S památkáři jsme se dohodli, že nebude nutné zrušit jejich dohled nad osadou coby památkovou zónou. Mám radost, že se nám snaží pomáhat vyřešit tento vleklý problém,« sdělil nám po jednání místostarosta Prahy 5 Milan Jančík. Radnice prý nemůže být samotným investorem při záchraně chátrající osady. »Jsme vlastníci, ale nemáme finanční zdroje na tak velkou investici,« dodal místostarosta. Podle Lubomíra Sochora z Pražského ústavu památkové péče památkáři souhlasili s částečnou demolicí osady, ovšem s podmínkou, že budou vybrány některé cenné objekty, které musí zůstat zachovány. »Budeme ale bránit zrušení statutu památkové zóny, protože pak by mohl přijít silný investor a celou osadu srovnat se zemí,« vysvětlil Sochor. To by prý byla škoda, jelikož osada je jednou z posledních ukázek klasické předměstské kolonie.

Větší část domků z kolonie Buďánka bude přestavěna
23.03.99 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha (kla)
K o š í ř e - Historický soubor čtrnácti dělnických domků Buďánka zřejmě v budoucnu výrazně změní podobu. O přízemní domky, střechu jednoho z nichž zdobí nápis Koukale, padá na tvou hlavu, se už deset let vedou spory, zda je zachovat či zbořit. V současnosti všechno nasvědčuje tomu, že většina z domků bude přestavěna a některé z nich jako historické dědictví minulosti budou zrekonstruovány do původní podoby. "Dohodli jsme se s památkáři, že budou vybrány dva nebo tři objekty, které zůstanou a budou zrekonstruovány do původního stavu. S ostatními domy bude možné pracovat a upravovat je. Zřejmě vypíšeme výběrové řízení pro investory," uvedl za Obvodní úřad Praha 5 místostarosta Milan Jančík. Ještě před měsícem budoucnost Buďánek vypadala tak, že všechny domy budou zbourány a nahrazeny replikami. Vedení radnice páté městské části se s primátorem města Janem Kaslem shodlo na tom, že košířská kolonie je už tak zdevastovaná, že její oprava není reálná. "Lokalita je jistě cenná, ale její zajímavost není ani tolik v samotných domcích, jako spíš v celku a typu zástavby. Oprava by si vyžádala sto až sto padesát milionů korun. Budoucí využití také není jednoduché, protože jsou to stavby malé a bydlení nevyhovují," řekl před měsícem primátor, když se byl na košířskou kolonii podívat. Bylo to přitom město, které před osmi lety Buďánka prohlásilo za památkovou zónu a zajistilo tak ochranu domků před zbouráním. "Byla to vyhláška hlavního města Prahy, která Buďánka prohlásila za památkovou zónu. A je tedy plně v kompetenci hlavního města, aby to zrušilo nebo změnilo," vyjádřil se Jan Kaigl, ředitel odboru památkové péče ministerstva kultury.

Košířská kolonie Buďánka se možná dočká rekonstrukce
31.03.99 Zpravodajství ČTK str. 00 dce spl MBC PRAHA 31.března (ČTK) -
Radnice Prahy 5 hodlá do půl roku vypsat výběrové řízení na investora rekonstrukce památkově chráněné, ale zdevastované košířské kolonie Buďánka. Po dohodě s památkáři by dva až tři objekty musel zájemce uvést do původního stavu, u ostatních šesti či sedmi objektů by mohl se zachováním výšky zástavby zvětšit půdorys. Novinářům to dnes řekl místostarosta pátého pražského obvodu Milan Jančík. Domky v kolonii Buďánka mají bez výjimky narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Obnova původního stavu, jak dříve požadovali památkáři, by si vyžádala více než 100 miliónů korun. "Doufáme, že se problém podaří vyřešit tím, že se zmírněním regulačních podmínek rekonstrukce investor najde," řekl Jančík. Při rekonstrukci by se podle něj mohla zachovat budova bývalé hospody, obchodu, dům u ulice Nad Zámečnicí a stávající komunikace. Představitelé radnice zatím nevědí, k čemu by rekonstruované domky měly sloužit. "Lokalita však patrně nebude vhodná pro bydlení, spíše pro některé služby," uvedl místostarosta Petr Horák. Pátá městská část v minulosti vypsala na opravu kolonie dvě soutěže. Firma, která se přihlásila do obou řízení jako jediná, v prvním případě nezahrnula kvůli nedostatku peněz do projektu přesun koryta Motolského potoka a radnice návrh zastavila. V druhé soutěži požadovala spoluúčast 50 miliónů korun, což bylo pro pátý obvod neúnosné. Buďánka vznikla v polovině minulého století a bydleli tam dělníci z pískovcových lomů. Nyní se stala útočištěm bezdomovců.

Michal Burian mal Osada Buďánka se dočká rekonstrukce
01.04.99 Blesk str. 03 Praha (ČTK) KOŠÍŘE - Radnice Prahy 5 připravuje výběrové řízení na investora rekonstrukce památkově chráněné, ale zdevastované košířské kolonie Buďánka. Po dohodě s památkáři by dva až tři objekty musel zájemce uvést do původního stavu, u ostatních šesti či sedmi objektů by mohl se zachováním výšky zástavby zvětšit půdorys. Domky v kolonii Buďánka mají bez výjimky narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Obnova původního stavu, jak dříve požadovali památkáři, by si vyžádala více než 100 miliónů korun. "Doufáme, že se problém podaří vyřešit tím, že se zmírněním regulačních podmínek rekonstrukce investor najde," řekl Jančík. Při rekonstrukci by se podle něj mohla zachovat budova bývalé hospody, obchodu, dům u ulice Nad Zámečnicí a stávající komunikace. Představitelé radnice zatím nevědí, k čemu by rekonstruované domky měly sloužit. "Lokalita však patrně nebude vhodná pro bydlení, spíše pro některé služby," uvedl místostarosta Petr Horák.

Smíchov se stane opět temným Bronxem
01.04.99 Mladá fronta DNES str. 03 Zprávy z městských částí Prahy (kla) S m í c h o v - Radní páté městské části včera rozhodli o tom, že znovu postaví nedávno zbouraný dům Dajbychových v blízkosti tunelu Mrázovka. Dům postaví jako repliku ruiny, jakou byl dům těsně před zbouráním, a otevřou v něm mateřskou školku Nezmar. Děti, které v ní stráví chvilky plné neklidu a napětí, budou tak zocelené, že vydrží všechno. A svět to jednou ocení. "Nikdo neví, co ho v životě čeká. Děti, které rodiče chovají jak v bavlnce, jsou jednou v životě hodně nešťastné. My jim připravíme tak tvrdé dětství, že nikdy nepůjdou do kolen," tvrdí starosta Miroslav Škaloud. Projekt se nesetkal s jednohlasným postojem radních. Část z nich tvrdila, že se Smíchov stane světovým, když se celý zbourá a promění se v jeden velký komplex skla a betonu nazvaný Zlatý anděl. Ti měli zpočátku převahu. Pak je však navštívil nejslavnější smíchovský obyvatel Jáchym Topol: "Jestli to uděláte, už nikdy nenapíšu svého Anděla a má duše skončí v pekle. Vraťte mi starý očouzený zasmrádlý Smíchov. Bez jeho poetiky nemůžu žít!" horlil symbol mladé spisovatelské generace. I dali radní hlavy dohromady a vymysleli něco hodně originálního: "Když chce někdo staré zašlé časy, má je mít!" znělo usnesení rady. Na radnici od včerejška visí transparent: Oživíme smíchovský Bronx! Zbouráme hotel Mövenpick, tunel Mrázovku, před Bertramkou znovu postavíme opuštěné činžáky pro feťáky a bezdomovce. A pro naše děti opět postavíme dům Dajbychových a v něm otevřeme školku Nezmar. Kdo ji přežije, vydrží jednou v životě všechno." Školku si však nebude moci dovolit každý, protože rodiče bude stát deset tisíc korun měsíčně. Děti se v ní za to dočkají toho, že budou potmě, nepoteče voda, spát budou na zemi a jíst jen studená jídla. Žádné hračky, jen pusté stěny. "Proč si asi myslíte, že třetina současných vysokoškoláků nenastupuje vojenskou službu? Rodiče je zhýčkali. Příští smíchovská generace bude jak z oceli - co víc může naše radnice udělat pro vstup republiky do NATO?" jsou nyní radní přesvědčeni o správnosti svého postoje. Jediná kolize nastala při rozhodování, co se má udělat s malebnou dělnickou kolonií z minulého století Buďánka, které už deset let hrozí zbourání. Je sice zpustlá, ale jsou lidé, a nejen památkáři, kteří v ní vidí něco jako Zlatou uličku. Není to ani moderní city, ani temný Bronx. Dilema nakonec radnice vyřešila kompromisem. Některé domy nechá stát, ale obestaví je mrakodrapy o třiceti patrech. Jen nová, zocelená smíchovská generace si přitom jistě poradí i s tím, jak se dostat z domu a do domu, když všechny cestičky k němu budou zastavěné.

Kolonie Buďánka se konečně dočká?
01.04.99 Večerník Praha str. 15 Praha Radnice Prahy 5 hodlá do půl roku vypsat výběrové řízení na investora rekonstrukce košířské kolonie Buďánka. Po dohodě s památkáři by dva až tři objekty musel zájemce uvést do původního stavu, u ostatních šesti či sedmi objektů by mohl se zachováním výšky zástavby zvětšit půdorys. Pátá městská část v minulosti vypsala na opravu kolonie dvě soutěže. Firma, která se přihlásila do obou řízení jako jediná, v prvním případě nezahrnula kvůli nedostatku peněz do projektu přesun koryta Motolského potoka a radnice návrh zastavila. V druhé soutěži požadovala spoluúčast 50 milionů korun, což bylo pro pátý obvod neúnosné.

Buďánka se možná dočká rekonstrukce
03.04.99 Slovo str. 04 Z domova (ČTK)
Praha - Radnice Prahy 5 hodlá do půl roku vypsat výběrové řízení na investora rekonstrukce památkově chráněné, ale zdevastované košířské kolonie Buďánka. Po dohodě s památkáři by dva až tři objekty musel zájemce uvést do původního stavu, u ostatních šesti či sedmi objektů by mohl se zachováním výšky zástavby zvětšit půdorys. Domky v kolonii Buďánka mají bez výjimky narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Obnova původního stavu, jak dříve požadovali památkáři, by si vyžádala více než 100 milionů korun. »Doufáme, že se problém podaří vyřešit tím, že se zmírněním regulačních podmínek rekonstrukce investor najde,« řekl místostarosta pátého pražského obvodu Milan Jančík. Při rekonstrukci by se podle něj mohla zachovat budova bývalé hospody, obchodu, dům u ulice Nad Zámečnicí a stávající komunikace. Představitelé radnice zatím nevědí, k čemu by rekonstruované domky měly sloužit. Lokalita však patrně nebude vhodná pro bydlení, spíše pro některé služby. Buďánka vznikla v polovině minulého století a bydleli tam dělníci z pískovcových lomů. Nyní se stala útočištěm bezdomovců.

Buďánka má naději, že bude žít dál
03.04.99 Kutnohorské noviny str. 10 - DUŠAN BRABEC DISKUSE / Po návštěvě pražského primátora Jana Kasla se situace poněkud změnila.
Praha - Více než deset let probíhá na pražském magistrátu a na smíchovské radnici diskuse, jak naložit s bývalou dělnickou kolonií z poloviny minulého století, zdevastovanou košířskou Buďánkou, o jejímž pohnutém osudu pravidelně informujeme. Zatímco ještě loni vše nasvědčovalo tomu, že památkáři sledovaná kolonie nakonec skončí celá demolicí, letos na jaře, po návštěvě nového pražského primátora Jana Kasla, jinak významného architekta, se situace poněkud změnila. Bourat se nebude šmahem, některé objekty budou rekonstruovány, jiné pouze opraveny, ale jsou i takové, se kterými se nedá nic dělat, než je zbořit. Primátorova návštěva také poněkud popostrčila k aktivitě vedení páté městské části. Starosta Smíchova Miroslav Škaloud je toho názoru, že ze čtrnácti dělnických domků zůstanou po dohodě s památkáři dva nebo tři objekty. Bude mezi nimi i hospoda v dolní části kolonie, která má být rekonstruována do své původní podoby. Dalších sedm domků je podle rozhodnutí smíchovské radnice určeno na generální přestavbu. Zbývající stavby jsou určeny k demolici, ale radnice páté městské části čeká ještě složitý proces. Musí získat demoliční výměry s návrhem, jak budou místa, ze kterých budou domky odstraněny, využita. Právě na střeše jednoho z těchto domků je připevněn známý nápis smíchovských ekologů: "Koukale, padá to na tvou hlavu." Na otázky, jaká bude budoucnost zrekonstruované Buďánky však smíchovská radnice neumí odpovědět. Prý bude záležet na vybraném investorovi, rozhodně ale lokalita k bydlení sloužit nebude, je přesvědčen smíchovský starosta. Podle pražských ekologů, jejichž mluvčí nás požádal, abychom jejich jména nezveřejňovali, bude smíchovská radnice s určením, jak využít historicky i architektonicky zajímavý areál, stále přešlapovat. Nezbude prý nic jiného, než aby se na místo opět dostavil primátor Kasl a rozpaky rozetnul rozumným rozhodnutím, jako to udělal již letos, na začátku roku. Díky němu nečeká Buďánku generální likvidace. "Je to v Praze jediný odpovědný činitel, který se znalostí věci a s nadhledem dokáže rozetnout problém, jaká bude po rekonstrukci budoucnost této jedné z nejvíce postižených částí města. Architekt Kasl je erudovaným odborníkem, který může Praze a jejímu vzhledu skutečně pomoci," řekl nám onen pražský památkář, ekolog.

Buďánka se možná dočká rekonstrukce
03.04.99 Zemské noviny str. 04 Z domova (ČTK)
Praha - Radnice Prahy 5 hodlá do půl roku vypsat výběrové řízení na investora rekonstrukce památkově chráněné, ale zdevastované košířské kolonie Buďánka. Po dohodě s památkáři by dva až tři objekty musel zájemce uvést do původního stavu, u ostatních šesti či sedmi objektů by mohl se zachováním výšky zástavby zvětšit půdorys. Domky v kolonii Buďánka mají bez výjimky narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Obnova původního stavu, jak dříve požadovali památkáři, by si vyžádala více než 100 milionů korun. »Doufáme, že se problém podaří vyřešit tím, že se zmírněním regulačních podmínek rekonstrukce investor najde,« řekl místostarosta pátého pražského obvodu Milan Jančík. Při rekonstrukci by se podle něj mohla zachovat budova bývalé hospody, obchodu, dům u ulice Nad Zámečnicí a stávající komunikace. Představitelé radnice zatím nevědí, k čemu by rekonstruované domky měly sloužit. Lokalita však patrně nebude vhodná pro bydlení, spíše pro některé služby. Buďánka vznikla v polovině minulého století a bydleli tam dělníci z pískovcových lomů. Nyní se stala útočištěm bezdomovců.

Část kolonie Buďánka se zachová 06.04.99 Právo str. 16
PRAHA - Střední Čechy Lucie Tesaříková Výběrové řízení na investora, který zajistí rekonstrukci značně zchátralé dělnické kolonie Buďánka v Praze 5, vypíše zdejší radnice do půl roku. Novinářům to řekl zástupce starosty Milan Jančík. "Dohodli jsme se s památkáři, že dva nebo tři objekty zůstanou a budou uvedeny do původního stavu," konstatoval Jančík. Podle něj má být zachována bývalá hospoda, která je nejméně poškozena, dům v ulici Nad Zámečnicí a někdejší obchod. Dalších šest či sedm domků bude mít ipo opravě stejnou výšku, ale zvětší se jejich půdorys. Budovy, které nejvíce ohrožují okolí, protože jsou velice zdevastované, nechá obec zbourat. "Věřím, že se nám podaří tento problém, který se táhne několik let, úspěšně vyřešit," doufá místostarosta. Starosta Miroslav Škaloud doplnil, že radnice preferuje investora na celou lokalitu. Pokud by se žádný nenašel, rozprodá objekty do soukromých rukou. O tom, co po rekonstrukci v této části obvodu vznikne, vedení radnice zatím nepřemýšlelo. "Počkáme, jaké možnosti nabídne investor," řekl starosta. Podle jeho zástupce Petra Horáka by tam mohly být například obchody nebo restaurace. "Pro bydlení není tato lokalita příliš vhodná," tvrdí. Dělnická kolonie Buďánka vyrostla v polovině minulého století. Čtrnáct historických domků obývali dělníci z místního kamenolomu. Poslední lidé odtud byli vystěhováni v roce 1989. Návštěva Kasla přinesla košířské Buďánce naději
08.04.99 Středočeské stránky str. 05 - DUŠAN BRABEC
PRAHA Více než deset let probíhá na pražském magistrátu a na smíchovské radnici diskuze, jak naložit s bývalou dělnickou kolonií z poloviny minulého století, zdevastovanou košířskou Buďánkou, o jejímž pohnutém osudu pravidelně informujeme. Zatímco ještě loni vše nasvědčovalo tomu, že památkáři sledovaná kolonie nakonec skončí celá demolicí, letos na jaře, po návštěvě nového pražského primátora Jana Kasla se situace poněkud změnila. Bourat se nebude šmahem, některé objekty budou rekonstruovány, jiné pouze opraveny ale jsou i takové, se kterými se nedá nic dělat, než je zbořit. Primátorova návštěva také poněkud popostrčila k aktivitě vedení páté městské části. Starosta Smíchova Miroslav Škaloud je toho názoru, že ze čtrnácti dělnických domků zůstanou po dohodě s památkáři dva nebo tři objekty. Bude mezi nimi i hospoda v dolní části kolonie, která má být rekonstruována do své původní podoby. Dalších sedm domků je podle rozhodnutí smíchovské radnice určeno na generální přestavbu. Zbývající stavby jsou určeny k demolici, ale radnice páté městské části čeká ještě složitý proces. Musí získat demoliční výměry s návrhem, jak budou místa, ze kterých budou domky odstraněny, využita. Právě na střeše jednoho z těchto domků je připevněn nápis smíchovských ekologů: "Koukale, padá to na tvou hlavu." Na otázky, jaká bude budoucnost zrekonstruované Buďánky však smíchovská ranice neumí odpovědět. Prý bude záležet na vybraném investorovi, rozhodně ale lokalita k bydlení sloužit nebude, je přesvědčen smíchovský starosta. Podle pražských ekologů bude smíchovská radnice s určením, jak využít historicky i architektonicky zajímavý areál, stále přešlapovat. Nezbyde prý nic jiného, než aby se na místo opět dostavil primátor Kasl a rozpaky rozetnul rozumným rozhodnutím, jako to udělal již letos, na začátku roku. Díky němu nečeká Buďánku generální likvidace. "Je to v Praze jediný odpovědný činitel, který se znalostí věci a s nadhledem dokáže rozetnout problém, jaká bude po rekonstrukci budoucnost této jedné z nejvíce postižených částí města. Architekt Kasl je erudovaným odborníkem, který může Praze a jejímu vzhledu skutečně pomoci," řekl nám pražský památkář a ekolog, který si nepřál být jmenován. DUŠAN BRABEC

Osud Buďánky už je zřejmě zpečetěn
30.04.99 Večerník Praha str. 11
Praha LIBUŠE FRANTOVÁ PAMÁTKA / Záchrana bývalé dělnické kolonie v Košířích by stála až sto padesát milionů. Zůstanou jen tři objekty. Koukale, padám i na tvoji hlavu -- hlásá už několik let nápis na jedné střeše domu bývalé dělnické kolonie Buďánka v pražských Košířích. Dnes už je písmo špatně čitelné, i když právě tento jediný dům je obydlen. Ostatní domy se pomalu rozpadají, chybějí jim střechy, okna, dveře a někde jsou rozpadlé i části zdí.Záchrana historického souboru čtrnácti dělnických domků by stála podle odhadů kolem sta až sto padesáti milionů korun. Obvodní úřad páté městské části nejdříve uvažoval o tom, že oprava zdevastovaných domů a jejich uvedení do původního stavu nejsou vzhledem k vysokým nákladům reálné, a proto budou všechny objekty zbourány.Zbourání však bránil fakt, že před osmi lety město Buďánku prohlásilo za památkovou zónu. Ale primátor Jan Kasl při své únorové návštěvě osady usoudil, že budoucí využití nákladně opravených nebo replikami nahrazených domků by nebylo jednoduché, protože jde o malé stavby, které už nevyhovují současným požadavkům na bydlení. Budoucností osady se znovu nedávno zabývala Rada městské části Prahy 5. »Bude vyhlášena veřejná soutěž pro získání investora, která bude obsahovat architektonickou studii a podmínku zachování tří vybraných objektů vhodných k rekonstrukci do původního stavu bez změny půdorysu. To by mělo být ukončeno do 30. září 1999,« uvedl asistent zástupce starosty Libor Kadlec. »Demolice ostatních objektů mají být zahájeny v červenci,« dodal.Před rokem 1989 měl na místě bývalé dělnické kolonie stát družstevní věžák. Po listopadu 1989 pár nadšenců dokázalo, že lokalita dostala díky vyhlášce hlavního města Prahy, která Buďánku prohlásila za památkovou zónu, ochranu. Po složitých majetkových tahanicích, protože družstvo nestačilo všechny domy vykoupit, získala před necelými třemi roky pozemky i s objekty Městská část Praha 5. Její obvodní úřad uspořádal výběrové řízení, ovšem bez úspěchu. Další roky majetek chátral, vandalové, bezdomovci a feťáci rozkradli a zničili, co se dalo. Proto by záchrana této v Praze ojedinělé lokality, jejíž význam je především v celku a typu zástavby, byla příliš finančně náročná. NEŠŤASTNÉ BUĎÁNKY 01.05.99 Architekt str. 88 Redakční stůl JAN CEJP, člen Klubu Za starou Prahu A NEPOCHOPENÍ PAMÁTKOVÉ OCHRANY Návštěva pražského primátora Jana Kasla v Praze 5 našla ohlas v řadě deníků a obrátila po letech opět pozornost na Buďánky, skupinu čtrnácti drobných předměstských dělnických domků z poloviny minulého století natlačených na sebe ve svažitém terénu s chaotickými drobnými komunikacemi, schůdky a opěrnými zdmi. Vytvářely tak určitý smíchovský Betlém, svým měřítkem a uspořádáním působily teple a mile v celkem chladném meziválečném zahradním městě. V roce 1988 hrozila Buďánkám demolice a jejich nahrazení desetipatrovým bytovým domem. Po roce 1989 byla naštěstí chystaná výstavba zastavena a okrsek vyhlášen památkovou zónou. K připravovanému restaurování území podle projektu architekta Fanty opět nedošlo z důvodu zdlouhavých administrativních převodů vlastnictví. Neobydlené domky jsou dnes téměř zničené. Noviny správně připomněly, že by bylo chybou dosavadní nečinnost dále protahovat. Zachytily v poznámce stanovisko obce a zřejmě i primátora, že otázka mohla být vyřešena, kdyby k ní památkáři přistupovali rozumněji a slevili ze svých požadavků. Časopisy bohužel neuvedly, o jaké požadavky nebo nerozumnosti jde. Pokud by šlo o novou regulaci a výstavbu v zóně, nebyli by památkáři kompetentní. Objevuje se zde častý názor, že památkáři nepostupují rozumně a památky svým přístupem spíše poškozují. Památkový charakter Buďánek spočívá v jejich atmosféře drobných na sebe natlačených jednoduchých domků. Uplatňuje se v nich "cena stáří", jak na ni upozorňoval prof. V. V. Štech. Uveďme příklad východního Berlína, kde se památkově chrání dělnické domky z počátku století, či na Lofotách restaurované jednoduché rybářské domky z přelomu století, tehdy používané jen dočasně v době rybolovu. Úkolem památkářů je chránit co nejvíce autenticitu domků i jejich atmosféru. Restaurované smíchovské domky sice nesplní všechny dnešní stavební a hygienické požadavky, jejich restaurování však není technicky obtížné. Bohužel naše stavebnictví (zvláště větší) malé domky opravovat neumí, a vůbec ne za přiměřenou cenu. Městská část asi chybila, když se chtěla zbavit starostí tím, že chtěla celé restaurování svěřit velké organizaci sledující maximální zisk. Vhodnější bylo svěřit domky individuálním stavebníkům - chalupáři dokázali úspěšně restaurovat mnohem složitější stavby. Pokud zde chce město stavět domky nové, musí projednat omezení nebo zrušení památkové ochrany a do výstavby pak památkáři nebudou nuceni zasahovat, jen do návaznosti nové výstavby na omezený rozsah ochrany. Regulaci zde zpracuje po dohodě s obcí Útvar rozvoje města. Při neochotě nebo nemožnosti radikálního památkového řešení by podle mě bylo možným východiskem zřízení památkové ochrany pro skupinu tří nebo čtyř domků a ty prodat za symbolickou, nízkou cenu s přísnou podmínkou, že domky budou opravovány podle pokynů památkových orgánů. Nabídka by musela být uveřejněna v denících, případně prostřednictvím neziskových organizací. Pro zbytek zóny památkovou ochranu zrušit a regulaci oblasti provést již mimo památkovou ochranu. Samozřejmě všechny plány s řešením zóny by měly být projednány s občany. KRÁCENO A. REDAKCE VÍTÁ NÁZORY, NÁMĚTY A REAKCE ČTENÁŘŮ, VYHRAZUJE SI VŠAK PRÁVO JEJICH KRÁCENÍ. BESTIE PŘI CHUTI 06.05.99 Reflex str. 32 Diagnóza PETR VOLF Kdo by Prahu neměl rád. Je to přece jedno z nejhezčích měst na světě. Má kouzlo. Znalci hovoří o nezaměnitelné, nikde jinde nevídané srostlici stylů: románské stavby vedle gotických, které si podávají ruku s barokem či renesancí, funkcionalismus s klasicismem. Turisté si pochvalují zdejšího genia loci. Ducha místa. Když ne přímo nahmatat, tak prý se dá snadno ucítit. Nikdo se proto ani vteřinu nedivil, když byla v roce 1993 pražská památková rezervace prohlášena za součást Světového kulturního dědictví UNESCO. Sláva. Ale ta bere za své jako jarní sníh. Loni byla tatáž úchvatná kamenná kráska nad Vltavou zařazena nadací World Monuments Fund mezi sto nejohroženějších památek světa. Světově uznávané nadaci připadá, že Praha přichází o cosi velmi důležitého. Její odborníci si povšimli, že ztrácí autenticitu. Neboli pravost či původnost. Co to znamená? Například to, že středověké domy, které byly třeba dobře opraveny, již mají fasádu zářící barvami, jež v době svého vzniku ani neexistovaly. Jak známo, celek je tvořen detaily, a když se na ně přestane brát ohled, celek se mění a upadá. V nádherných architekturách se objevují prodejny rychlého občerstvení nebo laciných suvenýrů, ulice ruší billboardy, nevkusné výkladní skříně, neóny. To je prostě skutečnost předposledního roku tisíciletí. Ztráta autenticity je nemilá věc a nedá se přehlédnout. Nicméně kdyby šlo jen o ni, nemusel by být napsán tenhle článek. Horší a mnohem tristnější věcí je, že se doslova před očima rozpadají a mizejí stavby, které jsou ze zákona chráněny. Jsou to památky, jež chátrají, a podle toho, jak v těchto dnech vypadají, jejich osud může být brzy zpečetěn. Prostě už nebudou. Proč? BESTIA TRIUMPHANS Tato otázka není bohužel nejčerstvějšího data a ani není snadné na ni jednoduše odpovědět. Konečně, kladli si ji už v minulém století, když se kvůli asanaci Josefova srovnávalo se zemí - vyjma synagóg a hřbitova - židovské ghetto. Nyní k podobně vyhraněně dramatické situaci nedochází, ale když si přečteme článek Viléma Mrštíka Bestia Triumphans, který vyšel v Rozhledech v roce 1897, zjistíme, že leccos jako by zůstávalo při starém. Mrštík tenkrát mimo jiné napsal: "Aby nikdo nemyslil, že nadáváme, jsme nutni vysvětliti, co svým názvem bestia triumphans rozumíme. Nepochází od nás, naposledy jsme se ho dočetli v Nietzschově knize Morgenröthe. Rozumíme pod tím slovem tu míru či nemíru nevzdělanosti, to summum hrubých vlastností ať v člověku, ať v korporaci, nebo v celé společnosti a v celém národě, pokud rozhodující převahy nabývají a nabýti smějí nad vlastnostmi a zásadami, jimiž se řídí a k nimž se povznesl každý opravdový vzdělanec. - Je to tedy filosofický termín označující onu demarkační čáru, kde inteligence přestává a špatné, vzděláním nezušlechtěné síly nad dobrými nejenom vítězí, ale daleko je převyšují . - Čím nižší vědomí, - tím slepěji zuří neřest, - čím chatrnější vzdělání, - tím slavnější hody sobě ustrojí úhlavní jeho nepřítel - bestia triumphans." (Rozhledy VI, 1896-1897) Jeho pamflet mířil velmi přesně a neúprosně především do řad členů někdejší městské rady, která nijak nedbala námitek Umělecké komise proti brutální likvidaci některých staveb či jejich necitlivých úprav. O více než sto let později tu máme paralelu, kdy pražský magistrát se stejnou blahosklonností nerespektuje výhrady památkářů. Pět nejohroženějších pražských památek podle ing. arch. Dagmar Sedlákové (dříve Pražský ústav památkové péče, dnes Státní ústav památkové péče): 1. Císařský mlýn 2. letohrádek a usedlost Cibulka (Košíře) 3. Lewitův mlýn v Libni 4. Buďánka 5. Šlechtova restaurace JAK NA PAMÁTKY Pokud se rozhodnete, že strávíte víkend obhlídkou vybraných nemovitých kulturních památek metropole, neměli byste tento výlet podcenit. Uvědomte si, že nejdete ani do divadla, ani na korzo. Budete potřebovat oblečení spíše praktické, pevné boty, nejlépe vyšší, nezapomeňte na rukavice, baterku, a když doporučuji nějakou helmu místo obvyklé pokrývky hlavy, nemyslím to v žertu, ale v dobré víře uchránit vás případných nesnází. BESTIE A BUĎÁNKA Buďánka leží v Košířích. Čtrnáct domků ve třech řadách, z nichž každý je jen o málo větší než dlaň, si v minulém století postavili dělníci z venkova, kteří přišli za prací do nedalekých pískovcových lomů. Vznikla miniaturní vesnička o dvou ulicích. Na domku kousek od frekventované Plzeňské ulice je cedulka: Pozor! Lokalita Buďánka . Památková zóna . Poškození se trestá podle zákona č. 20/1987 a č. 200/1990. V těch několika slovech je smutek i ironie dohromady. Ačkoliv jsou domky poškozeny tak, že už v nich nepotkáte ani bezdomovce, nikdo za jejich likvidaci potrestán nebyl a ani potrestán nebude. Vesměs jsou to už neopravitelné ruiny s propadlými krovy, polorozbořenými zdmi, bez oken, dveří. Ale i to, že ještě stojí, je sám o sobě zázrak. V osmaosmdesátém bylo totiž rozhodnuto, že budou srovnány se zemí, aby místo nich mohl vyrůst desetipodlažní panelák a parkoviště pro sedmdesát aut. Měli v nich bydlet úředníci pražského magistrátu. Obyvatelé Buďánek se začali pod tlakem vystěhovávat. Demoliční výnos byl zrušen v devadesátém prvním a o rok později byla Buďánka vyhlášena památkovou zónou. Ale s domky se nic nedělo, protože magistrát, který lokalitu vlastnil, otálel s jejím převedením na městskou část Prahu 5. Ta tudíž nemohla nic dělat. Říká se, že to trvalo oněch dlouhých šest let záměrně jako msta za to, že se některým jeho zaměstnancům nesplnila vize bydlet v nóbl paneláku. Bestie škodolibosti s bestií lhostejnosti zapracovaly. Kompletní rekonstrukce domků by dnes přišla na sto, možná sto padesát miliónů. Ale jen tři, v lepším případě snad čtyři z nich by se měly podle radních pátého obvodu opravit, ostatní se snad znovu postaví v podobném duchu. Možná. Mohli by tu mít prý ateliéry umělci. Jednou. Anebo přijedou buldozery, jako už se kdysi chystaly, a po Buďánkách zůstanou leda fotky. JAK SE RODÍ PAMÁTKY Památky jsou dvojího druhu. Na jedné straně máme takzvané národní kulturní památky . Na ty si bestie příliš zuby brousit nemůže. Je jich sto jedenatřicet a zahrnují takové stavby, jako jsou například Pražský hrad, Národní divadlo nebo Rudolfinum. Nikdo o nich nepochybuje a jen stěží mohou vzít zasvé. Jsou vskutku chráněny, pod kontrolou veřejnosti, a aby se nějaká nemovitost takto ostře sledovanou památkou mohla stát, o tom musí rozhodnout vláda. Většina cenných staveb je ovšem nemovitou kulturní památkou a v podstatě kdo chce, ten - pokud je o tom pevně rozhodnut a má své pádné důvody - může navrhnout, aby ta či která budova byla za takovou památku prohlášena. Nikoliv vládou, ale ministerstvem kultury a jeho hodnotitelskou komisí. Jaká kritéria musí být splněna? " Především je třeba, aby šlo o kvalitní architekturu, která v sobě spojuje jednak historický i umělecký význam , " vysvětluje Karel Ksandr ze Státního ústavu památkové péče . "O takovém návrhu pak hlasují odborníci. Považuji to za účelné i demokratické." Mýlí se tedy ten, kdo si myslí, že památkou může být jen historická stavba. Stáří ještě není důvodem k ochraně. Památkou jsou i zdařilé realizace z relativně nedávné doby, jejichž věk se počítá teprve na desetiletí. Nebo obyčejné dělnické domky, které ale dohromady tvoří kouzelné místo - jako je tomu v případě demolovaných Buďánek. BESTIE A EXPO Kdysi to bývala restaurace s jedním z nejkrásnějších výhledů na Prahu. Byla postavena podle návrhů architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, aby reprezentovala Československo na Expu 1958 v belgickém Bruselu. Stalo se. Na Expu byla pokládána za jednu z nejlepších architektur a poté se opět vrátila do Prahy (musela se kvůli transportu rozložit a potom zase složit), nad vltavský břeh, na kraj Letenských sadů. Zažila velmi dobré roky. Její futuristický tvar určitě vyhovoval Gagarinovi, který se do ní zašel svého času najíst, byl v ní i americký exprezident Richard Nixon. Cinkot příborů a sklenic v téhle restauraci neuslyšíte. Jeho ozvěna zanikla v jednadevadesátém roce, kdy byla prodána v rámci malé privatizace za dvaačtyřicet miliónů korun společnosti JIA, pro niž to bylo ale velké sousto. Ihned restauraci zavřela. Až o čtyři roky později(!) přiznává její zástupce J. Polák, že na opravu nejsou peníze. Expo časem mění majitele - tím posledním je rakouská realitní kancelář Allgemeine Imobilien Verwaltung. Tato změna však nic konkrétního nepřinesla. Snad "jen" to, že firma European Property Consultans, která realitku zastupuje, má plány, jak restauraci přeonačit na kanceláře. Inadále je Expo prázdné, obehna né plotem, který se už ale za ty roky, co má chránit opuštěnou stavbu a jinak také nemovitou kulturní památku, rozpadá. Na plotě cedulka: Pozor! Střeženo psy! Kdysi snad. Vysoká pásová okna restaurace jsou na mnoha místech rozbitá, takže není problém do ní vstoupit. Pohled na její nitro je ovšem skličující. Pusto, prázdno, střepy, láhve, výkaly, v průvanu poletující noviny jsou staré jen tři dny, což znamená, že alespoň někomu ty prostory slouží - bezdomovcům. Jak naznačuje jistá zkušenost - kam už nezajde ani bezdomovec, tam je osud zpečetěn. Z tohoto pohledu má Expo tedy ještě určitou šanci ... Ale vážně: starosta Prahy 7 to považuje za " strašnou ostudu". Proto majiteli restaurace s krásnou vyhlídkou hrozí stotisícová (!) pokuta. Pět nejohroženějších pražských památek podle ing. arch. Zdeňka Lukeše (Centrum pro ochranu a restaurování architektury): 1. Buďánka 2. možnost stavby ambasády ve Stromovce 3. restaurace Expo 4. Šlechtova restaurace ve Stromovce 5. Císařský mlýn v těsné blízkosti Stromovky BESTIE A STROMOVKA Stromovka je pražský park, který se správně jmenuje Královská obora, ale lidi mu říkají krátce Stromovka, nejspíš proto, že v něm roste hodně ušlechtilých stromů. Celá tato obora je památkově chráněné území, což znamená, že se na něm nesmí stavět. Nic. Do obory patří takzvaná zásobní zahrada, na niž narazíte na jejím okraji, kousek od Místodržitelského letohrádku. V zahradě je skleník z roku 1814 v klasicistním slohu. Unikát každým coulem své konstrukce, a proto samozřejmě chráněný. Leč přihodilo se něco, nad čím zůstává rozum stát a v co by nevěřil ani lecjaký velký znalec bestiáře . Více než vážně se uvažuje nad tím, že by se na této zahradě začala budovat nová rezidence kanadského velvyslanectví. Parcela byla totiž před třemi roky vydána Pozemkovým fondem restituentovi jako náhrada za zemědělský pozemek v jižních Čechách. Majetek státu se tudíž dostal do soukromých rukou. Co se dá dělat s takovou zahradou? Vcelku ne mnoho - tedy až do okamžiku, kdy se zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhodlo (usnesením 35/6 ze dne 29. 1. 1998), že se z "parkové plochy" stane "plocha všeobecně obytná". Cena takové stavební parcely okamžitě závratně stoupla: ze dvou miliónů až na více než šedesát miliónů korun, které za ni zaplatila firma Holdco. Právě ta chce stavět onu rezidenci. A není bez zajímavosti, že autorem jejího projektu je architekt Petr Bílek, předseda České komory architektů. Původně se počítalo s likvidací klasicistního skleníku, nyní se uvažuje "jen" o jeho přesunu. Ale i ten je nepřípustný. Je na to zákon. Paragraf 9 zákona č. 20/87 Sbírky o státní památkové péči "... ukládá vlastníkovi kulturní památky pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením". Paragraf 11 zase " ... ukládá orgánům státní správy při rozhodování o způsobu a změnách využití kulturních památek zabezpečit jejich vhodné využití odpovídající jejich památkové hodnotě". Oba paragrafy byly porušeny. Pochybil Pozemkový fond coby státní orgán, chybu největší evidentně udělalo zastupitelstvo hlavního města Prahy, když z parkové plochy učinilo plochu stavební, a pokud by firma Holdco uskutečnila svůj záměr a přesunula by skleník, poruší podle všeho zákon. Pražský primátor Jan Kasl chce pozemek vykoupit a jestli všechno dobře dopadne, tak by byl zpřístupněn veřejnosti. Ale výsledek je víc než nejistý. Bestie se nadechla ke svému mistrovskému kousku. PRAŽSKÉ PODIVNOSTI Praha je jedinečná nejenom svou architekturou, ale i svéráznou péčí o ni. Zatímco všude jinde mimo metropoli zřizuje odborné ústavy památkové péče ministerstvo kultury a jejich ředitele jmenuje ministr kultury, tak Pražský ústav památkové péče spadá přímo a bezprostředně pod kompetenci magistrátu, který určuje, kdo stane v jeho čele. Navíc magistrát má svůj odbor památkové péče, jenž má stejně nakonec rozhodující slovo ... Může se tedy stát, že městští zastupitelé zvolí takového ředitele, o němž budou mít pocit, že s nimi bude dobře spolupracovat . V tomto systému se dá jen stěží hovořit o nezávislosti, kterou by ředitel PÚPP měl, kdyby jej nevybírali radní, o jejichž kompetenci lze oprávněně pochybovat (jsou voleni ne z hlediska odbornosti, ale se zřetelem k politické příslušnosti), nýbrž - tak jako v regionech - ministerstvo kultury. Nejde o nějaké spekulace. Když stála v čele PÚPP Věra Müllerová, která se postavila proti některým brutálním krokům (viz například likvidace Špačkova domu), musela odejít. Její nástupce, neblaze proslulý Pavel Pirkl, už problémy nedělal, a dokonce pod tlakem odstranil (ovšem pod rouškou "reorganizace") z ústavu řadu památkářů, kteří chtěli důsledně dělat svoji práci. To bylo loni. Architekt Pirkl už ve své funkci není, ale špatný systém přežívá. Jako jakási záchranná brzda by nicméně mohla sloužit Památková rada primátora, která v devadesátých letech nebyla obnovena a spíše jako politické gesto ji opět loni ustavil někdejší primátor Jan Koukal. Současný primátor Jan Kasl slibuje, že bude se sedmičlennou radou (obdoba prvorepublikové Státní regulační komise), v níž najdete osobnosti, jakými jsou Milan Knížák nebo Zdeněk Lukeš, úzce spolupracovat. Mohlo by ho to koneckonců bavit: Kasl je přece profesí architekt. Leč pozor - rada může jen vyslovit názor či poradit. Otázka zůstává, bude-li její stanovisko jen vyslyšeno, nebo i naplněno v konkrétní pravomocné rozhodnutí. Pět nejohroženějších pražských památek podle Mgr. Karla Ksandra (Státní ústav památkové péče): 1. možnost stavby ambasády ve Stromovce 2. přestavba Trauttmannsdorffského paláce 3. absence stanovení podmínek pro budování střešních oken v domech na obou vltavských březích 4. dostavba paláce Astra na Můstku 5. Císařský mlýn a restaurace Expo KDO KRMÍ BESTII? Městští úředníci, kteří ustupují pod tlakem investorů a nehledí na připomínky odborníků z památkové péče, což je případ přestavby Trauttmannsdorffského paláce. Noví majitelé nemovitých kulturních památek, kteří je zprivatizovali jen jako spekulaci či bankovní zástavu a nemají de facto výraznější zájem na jejich zachování (Expo, Cibulka). Restituenti, kterým byla vrácena nemovitost a jejíž obnova, údržba a uvedení do provozu jsou zřejmě nad jejich schopnosti (restaurace barrandovské Terasy). Sousto mohou samozřejmě přihodit i památkáři, kteří - ať úmyslně, či z nedostatku odbornosti - nejsou dostatečně důslední. Což je komplikovanější stav než "za Mrštíka", ale i "za bolševika". Za vším se ale nedají vidět jen peníze, korupce, opovrhování zákonem. Nejvíce bestii rozvášní lhostejnost. Kvůli ní umírají lidé a mizejí památky z povrchu zemského.

Osadu Buďánka čeká jen částečná rekonstrukce 11.05.99 Metro str. 04
Praha (Metro) Památkově chráněná historická osada Buďánka v Praze 5 bude zachována jenom zčásti. Náklady na rekonstrukci celé osady se podle dřívějšího sdělení místostarosty MČ Praha 5 Petra Horáka odhadovaly na částku od 100 do 150 milionů korun. Proto celková rekonstrukce nepřipadá v úvahu, půjde jen o to zachovat určitou připomínku rázu i charakteru dochovaných budov. "Na místním šetření, kterého se zúčastnili zástupci našeho úřadu i Státního památkového ústavu, byly vybrány tři objekty v dolní části osady, které budou tvořit stěžejní prvky revitalizace celé osady," řekl asistent místostarosty Libor Kadlec. Toto rozhodnutí je zatím předběžné, protože ještě není přesně určeno, jak bude Buďánka po revitalizaci vypadat. Měla by zůstat zachovaná bývalá hospoda, obchod a jeden z domků. "Některé objekty by se sice měly začít bourat už v červenci, ale o počtu zachovaných objektů, charakteru zástavby, dopravním řešení, infrastruktuře a hustotě zeleně není ještě definitivně rozhodnuto," sdělil Kadlec. Představu o tom, jak by měla osada vypadat, vyjasní až výsledky veřejné obchodní soutěže na investora revitalizace, jejíž vítěz bude znám v září.

ČTYŘI ODPOVĚDI 12.05.99 Metro str. 13 Můj názor Co by se mělo udělat s osadou Buďánka? Eugenie Frajtová, 50 let, tlumočnice: - Měla by se zachovat, možná bude třeba redukovat počet domků. Úřady by ji také mohly věnovat nějakému spolku, který by si ji dal do pořádku. Hana Malá, 40 let, zdravotní sestra: - Mohl by se místo ní vybudovat park. Některé objekty možná půjdou zrekonstruovat. Pavel Trojánek, 25 let, technik: - Všechny objekty by se měly opravit a využít k bydlení. Karolina Kochánková, 75 let, důchodkyně: - Zbourat! Divím se, že to ještě nikdo neudělal, vždyť to tady straší už pěkných pár desítek let. Do Buďánek zřejmě ještě letos vjedou buldozery 13.05.99 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha MARTINA KLAPALOVÁ K o š í ř e - Na území košířských Buďánek, rázovité kolonie čtrnácti dělnických a řemeslnických domků z minulého století, zřejmě ještě letos vjedou buldozery. A to i přesto, že na jaře přišla památková rada primátora Kasla s návrhem, jak by se nyní zchátralé ruiny drobných domků daly přeměnit ve smíchovskou Zlatou uličku. Smíchovská radnice však nadále trvá na tom, že záchrana celých Buďánek není reálná a že demolici větší části kolonie nelze zabránit. "Ve stavu, v jakém je to nyní, je to semeniště bezdomovců a odpadků. Co se vám na tom tak líbí? Říkáte rázovitost? Třeba ji to má, třeba bychom mohli začít shánět peníze na rázovitost. Ale když je rychle neseženeme, ty domky spadnou a bude po rázovitosti," reagoval starosta páté městské části Miroslav Škaloud. Právě charakter této malé enklávy, jinými slovy rázovitost, kvůli které zde byla vyhlášena památková zóna, považuje památková rada primátora za nejcennější devizu Buďánek. A někteří její členové poté, co lokalitu navštívili, poslali smíchovské radnici písemné vyjádření, jak by se z Buďánek mohl stát miniaturní pražský Montmartre či obdoba Zlaté uličky na Pražském hradě. "Podle našeho mínění by měly být objekty neprodleně nabídnuty formou veřejného konkursu do osobního vlastnictví jako nebytové prostory pro ateliéry a dílny výtvarníkům a řemeslníkům, a to zadarmo i s přilehlými pozemky. Domky si noví majitelé opraví na vlastní náklady. Bude jim ale poskytnut příspěvek na zhotovení nebo opravu střech a obec zajistí vyčištění areálu, znovuzprovoznění sítí a odbornou opravu opěrných zdí. Tento způsob by měl zaručit, že jednotlivé domky, s výjimkou několika neopravitelných, získají rychle majitele. Jiná cesta na záchranu této rázovité kolonie miniaturních domků zřejmě neexistuje," uvedli za památkovou radu Ivo Hlobil, Milan Knížák a předseda rady Zdeněk Lukeš po prohlídce Buďánek. Pátá městská část, která od magistrátu Buďánka převzala do správy, však chce hledat jednoho společného investora s tím, že způsob využití nechá na něm. "Nápad památkové rady není ani nový, ani reálný. Jestli nám dá pan Knížák a spol. sto milionů korun, tak mu rádi vyhovíme. Ale zdravý rozum říká, že individuální prodej domků není možný. Problém je v tom, že tam chybí kanalizace, která bude stát třicet milionů korun, možná i padesát milionů. A my nedonutíme skupinu lidí, aby peníze společně dali dohromady," namítá starosta. Podle památkářů je však právě to úkolem městské části. "Zainvestovat sítě by měla obec. To je mimo veškerou pochybnost," míní památkářka Dagmar Sedláková ze Státního ústavu památkové péče. Podle ní navíc dosud není jasné, kolik domků by mělo zůstat originálních a co se stane s ostatními. "Diskuse se povede o tom, zda po jejich zbourání stavět kopie nebo repliky," dodala. Státní ústav památkové péče nyní zpracovává plán zásad památkové ochrany památkové zóny. Pátá městská část současně zvažuje, že zadá americkým studentům architektury zpracovat studii revitalizace památkové osady Buďánka a přispěje na to patnácti tisíci korunami.

Kolonie Buďánka, skrumáž slepených vlaštovčích hnízd
13.05.99 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha
Občas mě popadne chuť sejít od Kotlářky dolů k Plzeňské ulici. Tam se pokaždé s trochou smutku na chvíli zastavím, abych obhlídla dnes už skomírající Buďánka, poničený zbytek dělnické kolonie z minulých časů. Na přelomu století ten bizarní útvar popsal Jakub Arbes v povídce Rváč. Zmíněná skrumáž slepených vlaštovčích hnízd měla pro špatnou pověst všechny předpoklady. Ale přesto si říkám, že by se i z tohoto pozůstatku chudinské lidové tvořivosti mohl stát s přispěním výtvarné invence malebný ateliérový Montmartre Prahy. Takový projekt by si určitě nenechal ujít Friedensreich Hundertwasser, vídeňský malíř, grafik, architekt i fantasta, který dokázal přebudovat na Dům umění i stařičkou Thonetovu dílnu. Jindřiška Smetanová, spisovatelka Pramen: Kniha o Praze 5 Dělnická kolonie Buďánka vznikla v minulém století jako domky pro chudé lidi. Přesné datum jejího vzniku není známo. "Skutečnou historii se nám nepodařilo vypátrat. Je pravděpodobné, že v ní bydleli dělníci a řemeslníci z továrny Ladronka," uvedla památkářka Dagmar Sedláková. Domy nejsou památkově chráněné, podle památkové rady primátora by minimálně dva z nich mohly aspirovat na zápis do seznamu nemovitých kulturních památek. Nachází se mezi nimi i raně klasicistní dům se zaklenutým přízemím. (kla)

Do Buďánek zřejmě vjedou buldozery
14.05.99 Mladá fronta DNES str. 06 Z okolních regionů MARTINA KLAPALOVÁ
P r a h a - Na území košířských Buďánek, rázovité kolonie čtrnácti dělnických a řemeslnických domků z minulého století, zřejmě ještě letos vjedou buldozery. A to i přesto, že na jaře přišla památková rada primátora Kasla s návrhem, jak by se nyní zchátralé ruiny drobných domků daly přeměnit ve smíchovskou Zlatou uličku. Smíchovská radnice však nadále trvá na tom, že záchrana celých Buďánek není reálná a že demolici větší části kolonie nelze zabránit. "Ve stavu, v jakém je to nyní, je to semeniště bezdomovců a odpadků. Co se vám na tom tak líbí? Říkáte rázovitost? Třeba ji to má, třeba bychom mohli začít shánět peníze na rázovitost. Ale když je rychle neseženeme, ty domky spadnou a bude po rázovitosti," reagoval starosta páté městské části Miroslav Škaloud. Právě charakter této malé enklávy, jinými slovy rázovitost, kvůli které zde byla vyhlášena památková zóna, považuje památková rada primátora za nejcennější devizu Buďánek. A někteří její členové poté, co lokalitu navštívili, poslali smíchovské radnici písemné vyjádření, jak by se z Buďánek mohl stát miniaturní pražský Montmartre či obdoba Zlaté uličky na Pražském hradě. "Podle našeho mínění by měly být objekty neprodleně nabídnuty formou veřejného konkursu do osobního vlastnictví jako nebytové prostory pro ateliéry a dílny výtvarníkům a řemeslníkům, a to zadarmo i s přilehlými pozemky. Domky si noví majitelé opraví na vlastní náklady. Bude jim ale poskytnut příspěvek na zhotovení nebo opravu střech a obec zajistí vyčištění areálu, znovuzprovoznění sítí a odbornou opravu opěrných zdí. Tento způsob by měl zaručit, že jednotlivé domky, s výjimkou několika neopravitelných, získají rychle majitele. Jiná cesta na záchranu této rázovité kolonie miniaturních domků zřejmě neexistuje," uvedli za památkovou radu Ivo Hlobil, Milan Knížák a předseda rady Zdeněk Lukeš po prohlídce Buďánek. Pátá městská část, která od magistrátu Buďánka převzala do správy, však chce hledat jednoho společného investora s tím, že způsob využití nechá na něm. "Nápad památkové rady není ani nový, ani reálný. Jestli nám dá pan Knížák a spol. sto milionů korun, tak mu rádi vyhovíme. Ale zdravý rozum říká, že individuální prodej domků není možný. Problém je v tom, že tam chybí kanalizace, která bude stát třicet milionů korun, možná i padesát milionů. A my nedonutíme skupinu lidí, aby peníze společně dali dohromady," namítá starosta. Podle památkářů je však právě to úkolem městské části. "Zainvestovat sítě by měla obec. To je mimo veškerou pochybnost," míní památkářka Dagmar Sedláková ze Státního ústavu památkové péče. Podle ní navíc dosud není jasné, kolik domků by mělo zůstat originálních a co se stane s ostatními. "Diskuse se povede o tom, zda po jejich zbourání stavět kopie nebo repliky," dodala. Státní ústav památkové péče nyní zpracovává plán zásad památkové ochrany památkové zóny. Pátá městská část současně zvažuje, že zadá americkým studentům architektury zpracovat studii revitalizace památkové osady Buďánka a přispěje na to patnácti tisíci korunami.

Obyvatelům metropole odpovídá primátor hlavního města Jan Kasl
15.05.99 Mladá fronta DNES str. 03 Region Praha (pha)
P r a h a - Na otázky čtenářů odpovídá v rubrice "Čtenáři se ptají" primátor hlavního města Jan Kasl. Pokud někdo chce obnovit kolonii Buďánka, tak to musí zbourat a postavit znovu. Podobné objekty, jako jsou Buďánka, jsou i na jiných místech Prahy. Myslíte si, že má smysl je obnovit a zachovat? Jak bude využit vojenský prostor na Vidouli? Jiří Eliášek, Praha 5 Nemyslím, že by podobných objektů bylo mnoho. O smyslu připomenout alespoň bývalý ráz místa nepochybuji. Nejšťastnější bych samozřejmě byl, kdyby město mělo dostatek peněz na opravu všech památek. Nelze se však domnívat, že nějaký investor vloží několik set milionů do opravy domů bez naděje, že se mu peníze vrátí zpátky. Představu o tom, jak by Buďánka měla vypadat, vyjasní až výsledky veřejné obchodní soutěže na investora realizace. Záměrem městské části je vybrat tři objekty v dolní části osady, které budou tvořit stěžejní prvky revitalizace celého území. Měla by zůstat zachovaná bývala hospoda, obchod a jeden z domků. Co se týče Vidoule, máte zřejmě na mysli přírodní park Košíře - Motol. Pokud mám správné informace, většina pozemků patří ministerstvu vnitra. Jsou zde staré vojenské kryty, území zarůstá a snad zatím není vypracována ani rozvojová studie.

Zchátralou kolonii Buďánka chtějí oživit američtí studenti
18.05.99 Právo str. 14
PRAHA - Střední Čechy Lucie Tesaříková Nápady, jak oživit zchátralou bývalou dělnickou kolonii Buďánka v Košířích, představí v létě američtí studenti architektury, kteří do hlavního města ČR přijedou na měsíční stáž. Starosta Prahy 5 Miroslav Škaloud (ODS) uvedl, že urbanistická studie, kterou budoucí architekti připraví, považuje radnice za vodítko při vyhodnocení výběrového řízení. "Definitivní revitalizační studii zpracuje až investor," řekl Škaloud s tím, že vedle nápadů jsou podstatným přínosem i konzultace a výměna názorů mezi vedením obvodního úřadu a americkými studenty a profesory. Soutěž na investora, který zajistí rekonstrukci zdemolované někdejší dělnické kolonie, vypíše zdejší radnice zřejmě letos na podzim. Obec preferuje investora na celou lokalitu. Pokud by se žádný nenašel, rozprodá objekty do soukromých rukou. "Pro nás je zajímavý jediný investor. Soukromí majitelé by zřejmě nebyli schopní domky opravit," řekl zástupce starosty Milan Jančík (ODS). Náklady na regeneraci této cenné lokality se pohybují mezi 30 až 50 milióny korun. Jančík už před časem řekl, že dva nebo tři objekty zůstanou a budou uvedeny do původního stavu. Zachována má být bývalá hospoda, která je nejméně poškozena, dům v ulici Nad zámečnicí a obchod. Další domky, šest či sedm, budou ipo opravě stejně vysoké, ale zvětší se jejich půdorys. Budovy nejvíce ohrožující okolí, protože jsou zdevastované, nechá obec zbourat. Dělnická kolonie Buďánka vyrostla v polovině minulého století. Čtrnáct historických domků obývali dělníci z místního kamenolomu. Poslední obyvatelé odtud byli vystěhováni v roce 1989.

Osadu Buďánka čeká obnova
20.05.99 Blesk str. 02 Praha plus (hec)
KOŠÍŘE - Bývalá dělnická kolonie z minulého století Buďánka, jejíž charakteristické stavby nyní doplácejí na nezájem úřadů minulých let, by se konečně měla dočkat oživení. Pátá městská část chce letos v září vyhlásit veřejnou obchodní soutěž na výběr investora. Ten má podle dohody radních a památkářů tři původní objekty zachovat a šest zbylých zbourat a znovu postavit. Tři stavby v dolní části lokality, které by měly tvořit základ budoucí osady, chce radnice zkrekonstruovat do původní podoby. Ostatních šest objektů by vybraná firma měla znovu postavit s možnou změnou půdorysů. "Při výběru investora budeme preferovat jednu firmu pro celou lokalitu. Drobní investoři by nebyli schopni financovat vybudování celé infrastruktury, jejíž náklady odhadujeme na padesát miliónů," uvedl místostarosta Milan Jančík. Radní by podle jeho slov uvítali, aby v horní části osady vznikly nové byty. Na zbylé ploše si představují síť obchůdků či restaurací. "Vše závisí především na investorovi, my se nebráníme žádnému dobrému nápadu," poznamenal Jančík. Zahájení stavebních prací Jančík odhaduje na příští rok. Náklady na revitalizaci osady by se podle něj mohly řádově pohybovat kolem tří set miliónů korun.

Američtí studenti vytvoří studii na obnovu Buďánky
20.05.99 Večerník Praha str. 17 Městské části VÁCLAV ČUŘÍN PAMÁTKY /
Namísto demolice vypisuje Městská část Praha 5 veřejnou obchodní soutěž. Po pětiletém jednání a vyčerpání všech možností jsou objekty v osadě Buďánka v Praze 5 v havarijním stavu a hrozí jejich zřícení. Podle rozhodnutí radnice pětky bude vypsána na investora veřejná obchodní soutěž. Při jejím zadání a vyhodnocení má být vodítkem architektonická studie studentů architektury Univerzity of Colorado v Denveru. »Skupina pěti amerických studentů dostane zadání zpracovat studii revitalizace památkové osady Buďánka. Využijeme toho, že přijedou koncem června na pozvání MČ Praha 13, která hradí jejich pobyt. Naše spoluúčast na zabezpečení práce studentů spočívá v příspěvku 15 tisíc korun na pořízení zadávací dokumentace, překladu a na provoz projekčního pracoviště,« řekl VP starosta pětky Miroslav Škaloud. Po dohodě s památkáři zadání studie počítá s tím, že v osadě zůstanou ze čtrnácti dělnických domků zachovány tři objekty, které budou zrekonstruovány do původní podoby. Dalších sedm domků se má přestavět a zbytek objektů, které jsou ve zcela zdevastovaném stavu, bude zbourán. P ráci budoucích amerických architektů bude možné porovnat i s jinými návrhy na způsob obnovy a využití osady. Odbor územního rozvoje například požádalo o studii také Fakultu architektury ČVUT. Zveřejnění všech návrhů a studií proběhne na výstavě »Osada Buďánka«, jejíž otevření se plánuje ve dnech 7. až 21. září ve výstavní síni nové radnice ve Štefánikově ulici. Památková hodnota osady není v objektech samých. Jde o to, aby se udržel charakter původní terasovité zástavby s domky s vápennou omítkou a střechami z pálených tašek, které byly součástí dělnické kolonie z poloviny minulého století..

Američtí studenti vytvoří studii na obnovu Buďánky
21.05.99 Střední Čechy str. 09 - Vč PAMÁTKY / Namísto demolice vypisuje Městská část Praha 5 veřejnou obchodní soutěž.
Po pětiletém jednání a vyčerpání všech možností jsou objekty v osadě Buďánka v Praze 5 v havarijním stavu a hrozí jejich zřícení. Podle rozhodnutí radnice "pětky" bude vypsána na investora veřejná obchodní soutěž. Při jejím zadání a vyhodnocení má být vodítkem architektonická studie studentů architektury Univerzity of Colorado v Denveru. Po dohodě s památkáři zadání studie počítá s tím, že v osadě zůstanou ze čtrnácti dělnických domků zachovány tři objekty, které budou zrekonstruovány do původní podoby. Dalších sedm domků se má přestavět a zbytek objektů, které jsou ve zcela zdevastovaném stavu, bude zbouráno. Památková hodnota osady není v objektech samých. Jde o to, aby se udržel charakter původní terasovité zástavby s domky s vápennou omítkou a střechami z pálených tašek, které byly součástí dělnické kolonie z poloviny minulého století. Vč Fotografie: Základy staveb v osadě Buďánka jsou narušeny vegetací a prakticky neexistuje podsklepení domků. Foto: Denisa HAMERNÍKOVÁ

Američtí studenti budou pracovat na projektu revitalizace Buďánky
23.06.99 Zpravodajství ČTK str. 00 dce pol ID PRAHA 23. června (ČTK) -
Projekt revitalizace bývalé dělnické osady Buďánka v Praze 5 bude jedním ze čtyř úkolů, na nichž bude v době své měsíční pražské stáže pracovat třiadvacet studentů a čtyři pedagogové architektury a urbanismu z koloradské univerzity v Denveru. Američtí studenti přijíždějí dnes na letní stáž do Prahy již potřetí, informoval ČTK mluvčí Prahy 13 Petr Krajánek. Další úlohy zahrnují urbanistické řešení propojení Lužin a Stodůlek v Praze 13, zejména v okolí křižovatky Mukařovského a Oistrachovy ulice. "Zajímavým úkolem je návrh nové úpravy starostodůleckého náměstí včetně památkové rezervace s cílem zachovat a zvýraznit jeho historické hodnoty, ale zároveň jej propojit s okolní moderní zástavbou," uvedl Krajánek. Dokončení stavby a hledání alternativ urbanistického řešení Slunečního náměstí v Nových Butovicích jsou pokračováním úlohy, na které studenti pracovali již loni. Závěrečná prezentace studentských prací se uskuteční 23. července v Domě dětí a mládeže v Lužinách, dodal mluvčí. id vb

Američtí studenti vypracují studii
24.06.99 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha (kla)
L u ž i n y - Studie řešící urbanistické propojení Lužin a Stodůlek mají do měsíce vypracovat studenti koloradské univerzity, kteří zítra přijedou do Prahy na pozvání radnice třinácté městské části. Studenti mají řešit úpravu starostodůleckého náměstí, dostavbu Slunečního náměstí v Nových Butovicích, urbanistické řešení okolí křižovatky Mukařovského a Oistrachova a vypracovat studii obnovy košířské kolonie Buďánka.

Američané projektují Buďánka
24.06.99 Večerník Praha str. 17 - HELENA HUBALOVÁ/ČTK ARCHITEKTI / Studenti z USA zanechají v Praze nesmazatelnou stopu.
KOŠÍŘE - Projekt revitalizace bývalé dělnické osady Buďánka v Praze 5-Košířích bude jedním ze čtyř úkolů, na nichž bude v době své měsíční pražské stáže pracovat třiadvacet studentů a čtyři pedagogové architektury a urbanismu z koloradské univerzity v Denveru. "Američtí studenti přijeli včera na letní stáž do Prahy již potřetí," informoval mluvčí Prahy 13 Petr Krajánek. Už v minulých letech studie a návrhy studentů z University of Coloredo znamenaly nový zámořský pohled na zadané urbanistické úlohy, nezatíženými evropskými stereotypy. Další úlohy zahrnují urbanistické řešení propojení Lužin a Stodůlek v Praze 13, zejména v okolí křižovatky Mukařovského a Oistrachovy ulice. "Zajímavým úkolem je návrh nové úpravy starostodůleckého náměstí včetně památkové rezervace s cílem zachovat a zvýraznit jeho historické hodnoty, ale zároveň jej propojit s okolní moderní zástavbou," uvedl Krajánek. Dokončení stavby a hledání alternativ urbanistického řešení Slunečního náměstí v Nových Butovicích jsou pokračováním úlohy, na které studenti pracovali již loni. Závěrečná prezentace studentských prací se uskuteční 23. července v Domě dětí a mládeže v Lužinách.

Ind pomůže řešit problémy sídliště Lužiny
26.06.99 Slovo str. 04 Z domova VÍTĚZSLAV DOBEŠ Studenti univerzity z Denveru mají navrhnout originální urbanistické projekty Praha -
Originální myšlenky by měl do některých stavebních projektů v Praze přinést čtyřiadvacetiletý Ind Joshi Ameet, který společně s dvaadvaceti dalšími kolegy z denverské univerzity v americkém státě Colorado přicestoval do Prahy na speciální stáž. »Máme za úkol zpracovat návrhy urbanistických řešení pro některé pražské lokality,« vysvětlil cíl studentské mise Ameet. Mluvčí radnice Prahy 13 Petr Krajánek ho jako zástupce městské části, která pobyt studentů zorganizovala, doplnil, že na zahraniční návštěvníky čekají čtyři úkoly - projekt propojení Lužin a Stodůlek, návrh nové úpravy Starostodůleckého náměstí, hledání alternativ urbanistického řešení Slunečního náměstí v Nových Butovicích a projekt ozdravění bývalé dělnické osady Buďánka v Praze 5. »Studenti si sami zaplatili letenky, ubytování na koleji a stravu. My jsme jim jen zajistili vhodný prostor v Domě dětí a mládeže v Lužinách, kde budou projekty zpracovávat. Myslíme si, že mozky z druhého konce světa by mohly nalézt nějaká překvapivá a originální řešení našich urbanistických problémů,« uvedl Krajánek. Podle Ameeta je stáž, která potrvá až do 23. července, kdy vyvrcholí výstavou prací, velkou výzvou. »Na rozdíl od historických center, kde je šance se něčeho chytit a je nutné i řadu věcí respektovat, sídlištní zástavba snese mnohem víc volné tvorby. Je to svobodnější,« řekl Ameet. Studenti nebudou podle Krajánka během svého pobytu u nás jen pracovat. Kromě zábavy a procházek Prahou například pojedou příští víkend na výlet do Českého Krumlova. »Už se nemohu dočkat. Z doslechu vím, že ta vaše města jsou krásná,« dodal Ameet.

Američtí studenti v Praze
29.06.99 Haló noviny str. 04 Zpravodajství (rh)
PRAHA - V minulých dnech přijeli již potřetí do hlavního města studenti architektury a urbanismu z University of Colorado v americkém Denveru na svou letní stáž. Studenty hostí MČ Praha 13 ve spolupráci s Prahou 5 a jsou pro ně připravena čtyři zadání, na kterých budou až do svého odjezdu pracovat. Úlohy se týkají urbanistického řešení propojení Lužin a Stodůlek, úpravy starostodůleckého náměstí scílem zachování a zvýraznění jeho historické hodnoty a architektonické studie revitalizace památkové zóny »Osada Buďánka«. Pokračováním úkolu z loňského roku bude řešení Slunečního náměstí v Nových Butovicích a jeho propojení sCentrálním parkem Prahy 13. »Už v minulých letech pro nás studie a návrhy studentů z University of Colorado znamenaly nový pohled na zadané úlohy, nezatížené evropskými stereotypy,« řekl starosta Prahy 13 Petr Bratský.

Odpovídá ředitel Pražského ústavu památkové péče Ladislav Špaček
03.07.99 Mladá fronta DNES str. 03 Region Praha (pha)
P r a h a - Na otázky čtenářů odpovídá v rubrice "Čtenáři se ptají" ředitel Pražského ústavu památkové péče Ladislav Špaček. Slyšel jsem, že i výtvarník Milan Knížák apeloval na smíchovskou radnici, aby domky na Buďánkách prodala jednotlivě různým kumštýřům. Ani jeho hlas nestačil a Buďánka chátrají dál. Hodláte Vy jako ředitel PÚPP se v této věci také angažovat? Miloš Puk, Praha 8 Buďánka jsou vyhlášenou památkovou zónou. Snahu některých činitelů o jejich likvidaci proto, že jsou zdevastována, neuznávám. Bohužel se stále setkáváme s tím, že se objekty nechají chátrat a pak se žádá o jejich demolici vzhledem k jejich stavebnímu stavu. Objekty Buďánek jsou velmi malé a jejich dispozice omezená, proto je úprava na rodinné domky vlastním nákladem problematická. Zřejmě je správnější, aby jejich rekonstrukci provedla městská část a domky pak pronajala. Kdysi byli památkáři proti přestavbě statku Ladronka na luxusní zdravotnické zařízení. Teď, po dvou letech oddalování tohoto záměru, to vypadá, že památku přestavba nemine. Tentokrát budete mlčet? Pavel Henč, Praha 6 O návrhu přestavby Ladronky na luxusní zdravotnické zařízení mi není známo, ani není v PÚPP žádná dokumentace k tomuto záměru. Požadavek na zpracování statického posudku z května 1998 je pochopitelný a nutný předtím, než se bude jednat o využití a rekonstrukci, protože zejména hospodářské budovy jsou v dezolátním stavu. Vlastníkem je hlavní město Praha. Co bude s památkově chráněným holešovickým pivovarem, který je už roky prázdný? Jan Hník, Praha 2 Připravuje se jeho rekonstrukce na polyfunkční areál, přičemž má dojít k demolici některých částí, částečné dostavbě a k výsadbě stromů. V těchto dnech byl našemu ústavu předán stavebně historický a restaurátorský průzkum objektu. Projednán je záměr a hmotová studie.

Akce v Praze 5
21.07.99 Česká televize 1 str. 01 Večerníky 18:00 Světlana ŠEVČÍKOVÁ - redaktor ----------------------------- Jedním z obvodů hlavního města, kde roste pouliční kriminalita je Praha 5. Strážníci Městské policie tu provedli v noci na dnešek mimořádnou bezpečnostní akci. U zásahu byl i štáb České televize. Patrik KAIZR - redaktor ---------------------- Jednou z prvních zastávek je ráj bezdomovců a narkomanů v Praze 5 -památkově chráněná, přesto v dezolátním stavu, kolonie Buďánka. V noci v ní však bylo jen několik lidí bez střechy nad hlavou. ROZHOVOR - osoba ---------------- Patrik KAIZR, redaktor: Máte práci? Osoba: Mám. Patrik KAIZR, redaktor: Tak co vás nutí bydlet tady? Osoba: Oni nám neumožní nikde ubytovnu. Patrik KAIZR, redaktor: Vy tady bydlíte deset let. Patrik KAIZR, redaktor: Mě už vzali i na kriminálku a policie chtěla přesvědčit, že tam mám přechodnej pobyt. Patrik KAIZR, redaktor: A víte, že to může spadnout, že to je určeno k demolici. Osoba: Ale, mě to je jedno už. Milan JANČÍK - místostarosta Prahy 5 ------------------------------------ Naší snahou je, aby Buďánka se změnila, aby se změnila celá lokalita. Patrik KAIZR - redaktor ----------------------- O hodinu později přijíždíme k zdevastovanému statku v Radlicích. Jiří PRIMAS - velitel oblasti 5, městská policie ------------------------------------------------- Kromě toho, že je to veliká ruina, jsou tady poznatky, že by se tady mělo vykládat zboží z odcizených náklaďáků, respektive odcizené zboží z velkých Tiráků. Patrik KAIZR - redaktor ----------------------- Ve vedlejším domě bydlí další bezdomovec. Osoba ------ Já jsem potom už neměl na nájem, tak jsem to chtěl prodat, no a udělali na mě podfuk. Patrik KAIZR - redaktor ------------------------ Je krátce před půlnocí a mimořádná akce Městské policie končí právě u domu hrůzy v ulici Na Bělidle na pražském Smíchově.

Na Buďánce to čpí člověčinou
22.07.99 Blesk str. 03 Praha Alena Sobotková Blesk na noční patrole s městskými strážníky navštívil bezdomovce
KOŠÍŘE - Čtrnáct zchátralých, polorozbořených domů ze začátku století tvoří košířskou kdysi dělnickou kolonii Buďánka. Strhnout ji nelze, protože je památkově chráněná, na rekonstrukci chybí projekt i peníze. A tak se zatím stala útočištěm bezdomovců a černou můrou obce i policie. "Všechny domy jsou narušené tak, že nezaručují bezpečnost. Je tam nepořádek a při manipulaci s ohněm může dojít k požáru. Děláme všechno pro to, aby se nám tu bezdomovci moc nezabydleli," říká mluvčí radnice Prahy 5 Vít Drbal. Bezdomovcům se ale zříceniny bez oken a dveří zdají být hotovým rájem. "Už jsou tu pár dnů. Musejí pryč," prohlásili v úterý večer strážníci, s kterými jsme »patrolovali« v jejich rajónu a při obchůzce nevynechali ani Buďánku. "Komu vadíme?" bránil se vyháněný párek v jedné barabizně. Na zdejší poměry si tu vytvořil relativně slušné hnízdečko lásky. "Jsem vyučený zámečník z Benátek nad Jizerou. Když jsem se vrátil z Německa, kde jsem byl na práci, zjistil jsem, že mi utekla žena a náš byt prodala. Tady bydlím už pět měsíců," chlubil se svým temným a smrdutým příbytkem Petr. Z. (41). Nikdo ho prý nezaměstná, protože je starý. On a jeho tři neuvěřitelně špinaví vlčáci tu žijí prý z toho, co dostanou od lidí. "To ohniště tady okamžitě zlikvidujte," přikázal strážník. "A vůbec, musíte pryč!" V Buďánce zanesené a obklopené svinstvem a fekáliemi žije v současné době sedm bezdomovců. Denně je policisté nebo strážníci vyženou, oni se hodinu, dvě toulají městem a pak se vrátí »domů«. I tak se žije v Praze.

Američtí studenti končí
22.07.99 Haló noviny str. 04 Zpravodajství (rh)
PRAHA - Prezentace výsledků měsíční stáže studentů architektury z University of Colorado v Denveru se uskuteční tento pátek od 9 do 12 hodin v Domě dětí a mládeže Prahy 13 v Bronzové ulici. Haló novinám to sdělil tiskový mluvčí třináctého městského obvodu Petr Krajánek. »Letos studenti přijeli na stáž již potřetí a předpokládáme, že se to stane tradicí,« řekl Krajánek. »Už minulý rok vyráběli různé modely k projektům Slunečního náměstí v Nových Butovicích a revitalizace památkové zóny Osada Buďánka. Hodnocení z rukou vlastních profesorů získají na páteční výstavě. »Pro nás budou výsledky těchto prací znamenat nové náhledy na to, jak by se daly řešit urbanistické záležitosti nestandardním a neotřelým způsobem. Spousta z nich se může ukázat jako nerealizovatelná, avšak může zde vzniknout dobrý nápad,« řekl starosta Prahy 13 Petr Bratský. V minulém roce studenti například pracovali na urbanistické studii mezi Řeporyjemi a Třebonicemi.

Američtí studenti architektury předvedou svá díla na Lužinách
22.07.99 Právo str. 14
PRAHA - Střední Čechy Lucie Tesaříková Výsledky prací studentů architektury a urbanismu z University of Colorado v americkém Denveru si mohou lidé prohlédnout zítra dopoledne v sále Domu dětí a mládeže Prahy 13 na Lužinách. Městská část hostila 23 studentů a čtyři pedagogy, pro něž připravila ve spolupráci s Prahou 5 čtyři zadání, na kterých během měsíčního pobytu pracovali. Tři úlohy od radnice Prahy 13 se týkaly například urbanistického řešení propojení Lužin a Stodůlek, a to zejména v okolí křižovatky ulic Mukařovského a Oistrachova. Zajímavým úkolem je návrh nové úpravy starostodůleckého náměstí včetně památkové rezervace s cílem zachovat a zvýraznit jeho historické hodnoty, ale zároveň propojit s okolní zástavbou. Pokračováním úkolu z loňska byla úloha týkající se dostavby a různých alternativ urbanistického řešení Slunečního náměstí v Nových Butovicích u stanice metra Hůrka a jeho propojení s okrajem Centrálního parku Prahy 13. "Už v minulých letech pro nás studie a návrhy studentů z americké univerzity znamenaly nový, zámořský pohled na zadané urbanistické úlohy, nezatížený evropskými stereotypy. Řadou nápadů jsme se inspirovali a mnohé návrhy Američanů z loňska najdou uplatnění při výstavbě nové čtvrti, Západního Města," řekl Právu starosta Prahy 13 Petr Bratský. Praha 5 studentům zadala zpracování zchátralé dělnické kolonie Buďánka.

V doupatech na Smíchově žijí lidé
22.07.99 Večerník Praha str. 10
PRAHA JIŘÍ VÍCH KONTROLA/ Vedení radnice procházelo riziková místa obvodu. Zbořeniště s neuvěřitelně vysokými hromadami páchnoucího odpadu, to je také Praha 5. Při noční "návštěvě" na rizikových místech této městské části se vedení radnice "pětky" dostalo na Buďánku. Uvnitř jednoho z domů, ve kterém hrozí zdi i s tropy zřícením, žije už několik týdnů se svým druhem sedmatřicetiletá K.S. původně z Prahy 8, která nemá kde bydlet. Není tu ani voda, ani elektřina.Noční návštěvy Buďánky vedením radnice Prahy 5 se zúčastnila také členka zastupitelstva Andrea Češková, která VP řekla: "Z toho, co vidím, jsem zděšená. Je to pro mne dost stresující zážitek. Ale život je vždycky jednou dole a jednou nahoře. S tím musíme počítat. Proto je potřeba vytvořit záchrannou síť pro všechny." Buďánka, o které je řeč, vyrostla na přelomu tohoto století. Zpustošení 14 domů dosáhlo takového stupně, že radnice je schopna zachránit milionovými injekcemi pouze tři až čtyři z nich.

Studie Američanů na Buďánka a Prahu 13 budou k vidění v září
23.07.99 Zpravodajství ČTK str. 00 dce sta ID PRAHA 23. července (ČTK) - Jednu z budoucích možných podob dnes zcela zchátralé dělnické kolonie Buďánka ztvárněnou americkými studenty si budou Pražané moci zhlédnout od 7. do 21. září v budově Obvodního úřadu Prahy 5. Studenti coloradské univerzity v Denveru připravili i architektonická řešení několika míst v pražském Jihozápadním městě. ČTK to dnes řekl mluvčí Prahy 5 Vít Drbal. Třiadvacet studentů a čtyři pedagogové architektury a urbanismu pracovali v Praze na projektech připravených třináctou a pátou městskou částí. Výstavu studií, jejichž závěrečná prezentace se dnes uskutečnila v Domě dětí a mládeže v Lužinách, plánuje časem i Praha 13. "Lidé odjinud mohou vždycky přinést nové náměty a američtí studenti jsou velice tvořiví," řekla ČTK architektka Alena Hořejší z Útvaru rozvoje hlavního města Prahy, který podle ní podobné práce velice vítá. S úrovní letošních projektů mladých Američanů, jejichž předchůdce Praha hostila již v minulých dvou letech, je spokojena. Dalším z úkolů, který studenti v rámci měsíční stáže zpracovali, byl návrh nové úpravy náměstí ve Starých Stodůlkách včetně památkové rezervace. Měli zachovat a zvýraznit historické hodnoty místa, ale zároveň jej propojit s okolní moderní zástavbou. Kromě alternativ urbanistického řešení Slunečního náměstí v Nových Butovicích studenti vytvořili i projekt na propojení Lužin a Stodůlek v Praze 13, zejména v okolí křižovatky Mukařovského a Oistrachovy ulice.

Američtí studenti zvelebují Prahu
24.07.99 Blesk str. 03 Praha (nez)
LUŽINY - Studenti architektury a urbanismu z Coloradské univerzity dokončili včera práce na studiích, maketách a modelech svých návrhů na urbanistická řešení některých částí metropole. Jako hosté Prahy 13 pracovali na návrhu propojení Lužin a Stodůlek v okolí ulic Mukařovského - Oistrachova, úpravě starostodůleckého náměstí včetně památkové rezervace s cílem zachování a zvýraznění jeho historické hodnoty a spojením Nových Butovic s Centrálním parkem. Američané také vytvořili pro Prahu 5 architektonickou studii revitalizace památkové zóny »Osada Buďánka«. "S návrhy amerických studentů jsme spokojeni, protože nejsou moc finančně náročné, a budeme zvažovat jejich realizaci," řekla architektka magistrátu Alena Hořejší.

Američtí studenti představili své návrhy na přestavbu některých míst
24.07.99 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha PETR KOLÁŘ
L u ž i n y - Architektonické studie na přebudování bývalé dělnické kolonie Buďánka a některých míst v Jihozápadním Městě včera představilo třiadvacet amerických studentů coloradské univerzity v Denveru. Studenti a tři pedagogové architektury a urbanismu pracovali v metropoli na projektech připravených třináctou a pátou městskou částí. "Jsme rádi, když se na rozvoj naší části podívá někdo jinýma očima, nezatížený domácími spory a problémy. Samozřejmě však se studenty jejich návrhy pravidelně konzultovali odborníci z našeho i městského odboru územního rozvoje," řekl asistent starosty třináctého obvodu Bohdan Pardubický. Rovněž architektka Alena Hořejší z Útvaru rozvoje hlavního města, do jejíchž kompetencí spadá koncepce jihozápadní části města, byla s úrovní návrhů velmi spokojena. "Američtí studenti jsou u nás již potřetí a tato skupina byla obzvláště dobrá. Jestli ovšem jejich návrhy využijeme, nevím. Vše bude záležet na případném investorovi. Mezi podáním návrhu a realizací je třeba učinit mnoho kroků, jisté však je, že studie jsou velmi zajímavé," řekla Hořejší. Studenti si pobyt i práci v metropoli velmi pochvalovali. "Je skvělé vyzkoušet si v praxi, co jsem se ve škole naučil. Mám rád historické čtvrti a v Americe jsem nikdy nic podobného nedělal, proto jsem možnost projektovat historické jádro Stodůlek přivítal," prozradil jeden ze studentů, Christopher Stumpel. "Nevím, zda se můj návrh nakonec prosadí, ale velmi by mě to potěšilo. Zkusili jsme ho udělat tak, aby byl uskutečnitelný a finančně únosný," dodal. Kromě kolonie Buďánka a historického centra Stodůlek studenti rovněž projektovali řešení Slunečního náměstí v Nových Butovicích a projekt na propojení Lužin a Stodůlek, zejména v okolí křižovatky Mukařovského a Oistrachovy ulice. Výsledky jejich práce si budou moci lidé prohlédnout od 7. do 21. září v budově obvodního úřadu páté městské části a časem i na radnici třinácté části.

Americká studie na kolonii Buďánka bude v září
31.07.99 Slovo str. 04 Z domova (ČTK)
Praha - Jednu z budoucích možných podob dnes zcela zchátralé dělnické kolonie Buďánka ztvárněnou americkými studenty si budou Pražané moci prohlédnout od 7. do 21. září v budově Obvodního úřadu Prahy 5. »Studenti coloradské univerzity v Denveru připravili i architektonická řešení několika míst v pražském Jihozápadním městě,« uvedl mluvčí Prahy 5 Vít Drbal. Třiadvacet studentů a čtyři pedagogové architektury a urbanismu pracovali v Praze na projektech připravených třináctou a pátou městskou částí. Výstavu studií, jejichž závěrečná prezentace se uskutečnila v Domě dětí a mládeže v Lužinách, plánuje časem iPraha 13.

Americká studie na kolonii Buďánka bude v září
31.07.99 Zemské noviny str. 04 Z domova (ČTK)
Praha - Jednu z budoucích možných podob dnes zcela zchátralé dělnické kolonie Buďánka ztvárněnou americkými studenty si budou Pražané moci prohlédnout od 7. do 21. září v budově Obvodního úřadu Prahy 5. »Studenti coloradské univerzity v Denveru připravili i architektonická řešení několika míst v pražském Jihozápadním městě,« uvedl mluvčí Prahy 5 Vít Drbal. Třiadvacet studentů a čtyři pedagogové architektury a urbanismu pracovali v Praze na projektech připravených třináctou a pátou městskou částí. Výstavu studií, jejichž závěrečná prezentace se uskutečnila v Domě dětí a mládeže v Lužinách, plánuje časem iPraha 13. Buďánka padá na hlavy bezdomovců 10.08.99 Večerka str. 03 Večerka Stránku připravila: Michaela Šárová Veřejnou obchodní soutěž na obnovu bývalé dělnické kolonie v Košířích vypíše její majitel, městská část Praha 5, během září Obrazem bídy a utrpení je v současnosti bývalá dělnická kolonie Buďánka v Košířích. Polorozbořené domky s propadlými střechami, cestičky mezi objekty zarostlé a plné odpadků - umělohmotných láhví, nedojedených rohlíků, hadrů, igelitových tašek, ale i lidských výkalů. Zápach se šíří z doupat bezdomovců, do nichž jen vstoupit představuje od normálního smrtelníka dávku odvahy a sebezapření. Jak dlouho ještě bude Buďánka hyzdit tento kout Prahy 5? Na radnici páté městské části, která osadu získala do svého vlastnictví v roce 1997, doufají, že dlouho už to nebude. »V tuto chvíli jednáme o demoličních výměrech, protože vstup do objektů je velice nebezpečný,« říká místostarosta Prahy 5 Milan Jančík. V první fázi dojde ke stržení nejrůznějších přístřešků a suchých WC, posléze se demoliční čety pustí i do domků samých, střechu jednoho z nichž zdobí proslulý nápis »Koukale, padáme na tvou hlavu«. Ne všechny ze současných čtrnácti ale zmizí z povrchu zemského. Po dohodě s památkáři budou zachovány tři objekty - původní hospoda a další dva relativně zachovalé domky v ulici Nad Zámečnicí. »Ty budou zrekonstruovány do původní podoby. Ostatní budou postupně zbourány a na jejich místě vzniknou nové, výškově stejné. ale bude možné "hýbat" s jejich půdorysem do šířky,« upřesnil M. Jančík. Revitalizace vyjde asi na 350 milionů korun. Obchodní veřejnou soutěž na investora vypíše Praha 5 v září. »Nejdříve budeme hledat investora na celou lokalitu. Pokud se to nepodaří, pak existuje alternativa rozparcelování pozemku a prodání do soukromých rukou,« uvažuje místostarosta, »jenže to by zase obec musela sehnat potřebných 50 milionů na zavedení infrastruktury a to je nepravděpodobné.« Budoucí využití Buďánky je čistě věcí investora, ani radní zatím nemají jasnou představ, co by tu mohlo vzniknout. Snad i nějaké byty či ateliéry? Bud'ánka jsou dělnickou kolonií z první poloviny minulého století. »Ve stísněných prostorách zde bydleli dělníci, nádeníci z okolních vinic, i košířská galerka. Měli tu i svůj hostinec a obchod, ale ten byl postaven později,« říká radní Prahy 5 Jaroslava Kroupová. V roce 1988 byl pozemek osady určen k výstavbě desetipodlažního paneláku se 144 bytovými jednotkami. Začalo se s vyvlastňováním a přípravou demolice. Vše ale nešlo tak hladce a nakonec památkáři v roce 1991 vyhlásili celou oblast za památkově chráněnou. V dalších letech se pak vedly spory, zda domky zachovat, či zbourat. Místostarosta Jančík však varuje: »Vše je dnes na dobré cestě, ale pokud nedojde ke vstřícnosti všech zúčastněných - památkářů, archeologů, magistrátu -, tak Buďánka zůstane v tomto stavu i nadále.« Jak nám prozradila radní Kroupová, do osady Bud'ánka situoval dvě ze svých povídek spisovatel Jakub Arbes. Jejich názvy Rváč a Můj přítel vrah navozují atmosféru neklidu a strachu, tolik příznačnou i pro současnou tvář zpustošené košířské kolonie.

Z Buďánky zbudou tři objekty
12.08.99 Metro str. 04
Praha (Metro) Větší část památkově chráněné osady Buďánka v Praze 5 čeká nejdéle do poloviny září demolice. Jejím důvodem je nebezpečí obecného ohrožení, protože budovy jsou v naprosto dezolátním stavu. Nejdříve budou bourány přístavky a suchá W C, v druhé etapě dojde po souhlasu památkářů ke zbourání dalších objektů. "V současné době připravuje náš stavební úřad rozhodnutí o demoličních výměrech k jednotlivým objektům a předpokládáme, že památkáři k nim dají souhlas," sdělil místostarosta Prahy 5 Milan Jančík. V bývalé dělnické kolonii z 19. století jsou na zdraví ohroženi především bezdomovci, kteří tu opakovaně hledají azyl. Podle slov M. Jančíka se tu střídá kolem 15 lidí. "Městská část připravila plán na ochranu tohoto historického území i plán rozmístění objektů a komunikací, který bude k dispozici pro účastníky veřejné obchodní soutěže na investora osady," řekl Jančík dále. Soutěž hodlá MČ vyhlásit v září. Z celé osady zůstanou zachovány pouze tři objekty. Za krajní variantu řešení považuje MČ prodej pozemků po částech v případě, že soutěž bude neúspěšná. Toto řešení předpokládá, že obec vloží asi 50 milionů Kč do vybudování infrastruktury, a jeho nevýhodou je i ztížená kontrola několika majitelů, kteří také budou muset dodržet podmínky pro využití historického území. Na osadu Buďánka už byla vyhlášena soutěž loni. Vyhrála ji však firma, se kterou nakonec smlouva nebyla uzavřena. Investice nutná pro revitalizaci je odhadována na 320 mil. Kč.

Převážná část kolonie Buďánka v Praze 5 asi bude zbořena
13.08.99 Zpravodajství ČTK str. 00 dce sta ID PRAHA 13. srpna (ČTK) -
Převážnou část kolonie asi patnácti dělnických domků Buďánka v Praze 5 zřejmě čeká demolice. Investor rekonstrukce, který by měl vzejít z podzimního výběrového řízení na revitalizaci lokality, zřejmě dostane za úkol opravit jen bývalou hospodu, obchod a jeden dům. ČTK to dnes řekl mluvčí Prahy 5 Vít Drbal. Vše ale ještě závisí na definitivní dohodě s památkáři. Domky v kolonii Buďánka mají bez výjimky narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Bourat se bude ve dvou etapách. "První bude okamžitá demolice veškerých nepovolených přístaveb, králíkáren, kůlniček, suchých záchodů a podobně," řekl mluvčí. Po zpracování geometrického plánu a vydání povolení k demolicím pak bude srovnáno se zemí téměř 30 objektů. Kromě opravy tří domů by investor po dohodě s památkáři mohl při nově stavbě, nikoli rekonstrukci dalších šesti či sedmi objektů, zvětšit jejich půdorys, pokud zachová výšku zástavby. Pátá městská část v minulosti vypsala na opravu kolonie dvě soutěže. Firma, která se přihlásila do obou řízení jako jediná, v prvním případě nezahrnula kvůli nedostatku peněz do projektu přesun koryta Motolského potoka a radnice návrh zastavila. V druhé soutěži požadovala spoluúčast 50 miliónů korun, což bylo pro pátý obvod neúnosné. Buďánka vznikla v polovině minulého století a bydleli tam dělníci z pískovcových lomů. Nyní se stala útočištěm asi 12 bezdomovců, které odtud střídavě vyhání policie a strážníci. Ivana Dvořáková kar KRÁTCE Z PRAHY 14.08.99 Večerník Praha str. 10 Praha čtk PŘEVÁŽNOU ČÁST KOLONIE asi patnácti dělnických domků Buďánka v Praze 5 zřejmě čeká demolice. Opravit by se měla jen bývalá hospoda, obchod a jeden dům. Jak ale včera uvedl mluvčí "pětky" Vít Drbal, vše ještě závisí na definitivní dohodě s památkáři. Demoliční práce v oblasti Buďánka 19.08.99 Prima TV str. 03 Minuty regionu 17:30 Jiří ROD, redaktor ------------------ Památkově chráněná usedlost Buďánka má zřejmě své dny sečteny. Městská část Praha 5 chce totiž začít s demolicí některých objektů v této lokalitě. Buďánku v současnosti obývá pouze několik bezdomovců. Zdevastované budovy se však mohou každým okamžikem zřítit. Jiří NÝVLT, redaktor -------------------- Takový je stav památkově chráněné kolonie Buďánka. Městská část se rozhodla, zde zahájit demoliční práce. Podle radnice Prahy 5 čeká Buďánku jasný osud. Vít DRBAL, tiskový mluvčí Prahy 5 -------------- Vytipování několika objektů - tří až čtyř, které by bylo vhodné zachránit. Ostatní teda připravit na demolici. Dagmar SEDLÁKOVÁ, Státní ústav památkové péče --------------- My jsme pro Prahu 5 zpracovali takový plán zásad památkové ochrany tohoto úseku. K zachování jich je deset a k demolici, ale s náhradou, to znamená, že po nich nesmí zůstat prázdné místo, pět. Jiří NÝVLT, redaktor -------------------- "Ve chvíli, kdy se začne na Buďánce něco bourat, nebude už mít smysl cokoliv chránit," tvrdí památkáři. Kolonie totiž ztratí svůj charakter. Technický stav mnoha domů je však alarmující. Vít DRBAL, tiskový mluvčí Prahy 5 -------------- Kdyby to vydrželo ještě zimu, já se domnívám, že polovička střech půjde dolu. Prostě sama spadne, se to zřítí. prostě je to neudržovaný, neudržitelný. Jiří NÝVLT, redaktor -------------------- Městská část navrhuje zvětšit půdorys některých domů a na jejich místě postavit šest až osm obytných domů nových. Na uvedení do původního stavu tak, jak navrhují památkáři, by bylo třeba více jak 160 milionů korun, které však Praha 5 nemá. Památkové zóny mimo centrum narážejí na byrokratická úskalí 24.08.99 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha MILOŠ SOLAŘ, Autor je spolupracovník redakce obnova památek P r a h a - Co to vlastně je Praha? V dávných dobách to bylo jméno hradu, kterému dnes říkáme Pražský. V místě sídla panovníka ve středověku vznikla čtyři samostatná města, která tvoří dnešní historické centrum. Staré Město, Hradčany a velkolepě založené Nové Město. Poté, co bylo pražské čtyřměstí v roce 1784 administrativně sjednoceno, začal je rychle obklopovat prstenec rozvíjejících se obcí, které Praha postupně pohltila. Smíchov, Holešovice, Karlín nebo Žižkov se již dávno staly samozřejmou součástí hlavního města. V současné době tvoří Prahu sto jedenáct původně samostatných obcí. Každá z nich je něčím výjimečná, každá má své osobité kouzlo. Za hradbami historického jádra existuje nejen množství pozoruhodných historických staveb, ale také řada lokalit, které mají hodnotu jako urbanistický celek. Aby si udržely svůj charakter, vyžadují stejnou péči jako centrum. I ony jsou cennou a nenahraditelnou součástí kulturního dědictví. Na jejich ochranu pamatuje zákon možností zřizovat tak zvané památkové zóny. V Praze je jejich vyhlašování v kompetenci rady zastupitelstva hlavního města, které tak může učinit městskou vyhláškou. Vyhlášení sice samo o sobě nestačí - připomeňme v této souvislosti mimořádně hanebné nakládání s osadou Buďánka, která byla prohlášena za památkovou zónu mezi prvními, ale před lhostejností, stavebními spekulacemi a zanedbáváním nejzákladnějších povinností vlastníka ji to bohužel zatím uchránit nedokázalo - je to však první krok vytvářející nezbytné předpoklady pro zajištění kvalifikované ochrany. Spolu s Buďánkami byly v roce 1991 v první vlně prohlášeny památkovými zónami také vilová kolonie Ořechovka, osada Rybáře, Staré Ďáblice a Kralovice. V roce 1994 následovaly Vinohrady, Žižkov, Vršovice, Nusle, Karlín, Dejvice, Bubeneč, Smíchov, Staré Bohnice, Stará Hostivař, Barrandov a kolonie Baba. To je zlomek celkového území hlavního města a pouze malý díl z urbanisticky a historicky hodnotných částí připojených obcí, které prohlášení za památkovou zónu zasluhují. Podklady k řadě z nich jsou již dávno připraveny, ale zatím narážejí na byrokratické překážky v soukolí administrativního projednání. Časový faktor přitom není zanedbatelný. Do doby, než budou památkově chráněny, v nich nejsou vyloučeny změny, které je mohou zcela znehodnotit. Jedním z ohrožených míst je Břevnov. Ačkoliv příslušný návrh byl magistrátnímu odboru památkové péče podán již v roce 1995, dosud nebyl projednán. Jedná se o území jižně od Bělohorské ulice. Jižní strana této ulice si dosud ve značné míře uchovala svůj předměstský půvab s jednopatrovými domky a charakteristickou architekturou přelomu století. Také zástavba v prudkém svahu nad ní má výrazný kolorit. Dlouhá schodiště místo obvyklých chodníků, křivolaké uličky, drobné měřítko historických staveb a spousta zeleně vytvářejí velmi osobité kulturní prostředí. Bohužel některé současné necitlivé přestavby a novostavby jasně ukazují, co se bude dít, nechá-li se věcem volný průběh. Tato část Břevnova vykazuje natolik výrazné kvality, že potřebu odpovědné péče o jejich zachování lze těžko zpochybňovat. K tomu se připojuje urbanistická vazba na národní kulturní památku Břevnovský klášter a skutečnost, že jde o předpolí Pražské památkové rezervace. Zanedbatelná konečně není ani dosud nedoceněná trasa Petřín Břevnov - obora Hvězda, kterou ocení jak příznivci historie, tak milovníci přírody. Z tohoto hlediska jsou administrativní průtahy jen těžko pochopitelné. Nelze čekat zázraky, ale ztracených pět let je dost i na české poměry. Nebylo by však vhodné upnout se pouze na formální přijetí příslušné vyhlášky. Osud Buďánek varuje. Památková péče není o vyhláškách, ale o světě, regulačním plánu, odborné a finanční pomoci majitelům, spolupráci s obyvateli a kvalifikovaném výkonu státní správy. To platí nejen pro Břevnov a ostatní připravované památkové zóny, ale rovněž pro zóny již prohlášené a samozřejmě také pro Pražskou památkovou rezervaci.

Praha 5 uspořádá výstavu k historii a budoucnosti kolonie Buďánka
25.08.99 Zpravodajství ČTK str. 00 dce kul ID PRAHA 25. srpna (ČTK) -
Vývoj památkově chráněné osady Buďánka a architektonické plány její budoucí podoby budou tématem výstavy, kterou 7. září ve Smíchovské radnici otevře pátá městská část. Expozice s názvem Osada Buďánka, kterou bude možné zhlédnout do 21. září, veřejnost seznámí i s návrhem připravované obchodní soutěže na využití této lokality. Novináře o tom dnes informoval mluvčí páté pražské městské části Vít Drbal. Buďánka vznikla v polovině minulého století a bydleli tam dělníci z pískovcových lomů. Postupem času zcela zchátrala a nyní je útočištěm asi desítky bezdomovců. Převážnou část kolonie asi patnácti domků zřejmě čeká demolice. Všechny mají totiž narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Investor rekonstrukce, který by měl vzejít z podzimního výběrového řízení na revitalizaci lokality, zřejmě dostane za úkol opravit jen bývalou hospodu, obchod a jeden dům. Kromě opravy těchto tří domů by investor po dohodě s památkáři mohl při nové stavbě, nikoli rekonstrukci dalších šesti či sedmi objektů zvětšit jejich půdorys, pokud zachová výšku zástavby. Pátá městská část v minulosti vypsala na opravu kolonie dvě soutěže. Firma, která se přihlásila do obou řízení jako jediná, v prvním případě nezahrnula kvůli nedostatku peněz do projektu přesun koryta Motolského potoka, a radnice návrh zastavila. Ve druhé soutěži požadovala spoluúčast 50 miliónů korun, což bylo pro pátý obvod neúnosné. Ivana Dvořáková mal kš

Buďánka bude na výstavě
26.08.99 Blesk str. 04 Praha (ČTK)
PRAHA - Vývoj památkově chráněné osady Buďánka a architektonické plány její budoucí podoby budou tématem výstavy, kterou 7. září ve Smíchovské radnici otevře pátá městská část. Expozice s názvem Osada Buďánka veřejnost seznámí i s návrhem připravované obchodní soutěže na využití této lokality, kterou obydleli v polovině minulého století dělníci z pískovcových lomů. Postupem času zcela zchátrala a nyní je útočištěm asi desítky bezdomovců.

Praha 5 uspořádá výstavu k budoucí podobě Buďánky
30.08.99 Právo str. 14 PRAHA - Střední Čechy (ČTK, zr)
PRAHA - Vývoj památkově chráněné osady Buďánka a architektonické plány její budoucí podoby budou tématem výstavy, kterou 7. září ve Smíchovské radnici otevře pátá městská část. Expozice s názvem Osada Buďánka, kterou bude možné zhlédnout do 21. září, veřejnost seznámí i s návrhem připravované obchodní soutěže na využití této lokality. Jak jsme již informovali, Buďánka vznikla v polovině minulého století a bydleli tam dělníci z pískovcových lomů. Postupem času zcela zchátrala a nyní je útočištěm asi desítky bezdomovců. Převážnou část kolonie asi patnácti domků zřejmě čeká demolice. Všechny mají totiž narušenou statiku, většinou zničenou střechu a chybějí jim okna i dveře. Investor rekonstrukce, který by měl vzejít z podzimního výběrového řízení na revitalizaci lokality, zřejmě dostane za úkol opravit jen bývalou hospodu, obchod a jeden dům. Kromě opravy těchto tří domů by investor po dohodě s památkáři mohl při nové stavbě, nikoli rekonstrukci dalších šesti či sedmi objektů zvětšit jejich půdorys, pokud zachová výšku zástavby. Pátá městská část v minulosti vypsala na opravu kolonie dvě soutěže. Firma, která se přihlásila do obou řízení jako jediná, v prvním případě nezahrnula kvůli nedostatku peněz do projektu přesun koryta Motolského potoka a radnice návrh zastavila. Ve druhé soutěži požadovala tato firma spoluúčast 50 miliónů korun, což bylo pro pátý obvod finančně neúnosné.

Ve Dnech evropského dědictví otevřou brány mnohé památky
06.09.99 Mladá fronta DNES str. 01 Praha JANA ŠPRUNKOVÁ
P r a h a - Na třicet památek se rozhodly jednotlivé městské části zpřístupnit v rámci letošních Dnů evropského dědictví, které připadají na nejbližší víkend. Praha a celá republika si tuto akci zopakují v pořadí již podeváté a kromě hlavního města by mělo ožít dalších zhruba devadesát měst. Vstup do většiny objektů je zdarma. "Dny se nesoustřeďují pouze na prohlášené historické památky, jako jsou hrady, paláce, katedrály, ale otevírají se i dveře soukromých a veřejných budov, do nichž má veřejnost přístup pouze příležitostně," konstatovala Jana Kobzová, tajemnice Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které je gestorem akce. Jen v loňském roce využilo v republice Dnů evropského dědictví k návštěvě některé z památek přes půl milionu lidí. V hlavním městě bude možné navštívit památky v první, druhé, čtvrté, páté, šesté a sedmé městské části. Nejvíce jich zpřístupnil první obvod, a sice patnáct, pátá část se hodlá pochlubit zhruba poloviční nabídkou. Vedoucí odboru územního rozvoje Prahy 1 Jaromíra Eismannová předpokládá, že velkému zájmu se bude těšit byt po Haně Benešové na Loretánském náměstí. Jde o rezidenci se čtyřmi pokoji palácového typu, která zabírá tři patra. Po smrti vdovy po prezidentu Benešovi se do bytu nastěhoval na určitý čas tehdejší ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec. Naposledy v bytě bydlel italský atašé v roce 1993. Byt si sice o čtyři roky později za milionové roční nájemné pronajal ředitel Sazky Aleš Hušák, ale do bytu se nenastěhoval a vloni ho obci odevzdal. Z běžně nepřístupných památek budou mít Pražané možnost zavítat například i do rekonstruovaného bývalého barokního refektáře v Seminářské zahradě či navštívit Thurn-Taxisovský palác v Letenské ulici. Ten na opravy teprve čeká. "Smyslem Dní evropského dědictví není ukazovat jen vypentlené památky, ale i ty, co vypadají dost strašně. A to je případ paláce na Malé Straně," uvedla architektka Eismannová. Se zájmem se podle ní setká i další objekt, který má za sebou rozsáhlou rekonstrukci dům U tří divých mužů. Jde o bývalý měšťanský dům v Řetězové ulici na Starém Městě, který proslul nočním podnikem Montmartre. Čtvrtý obvod zařadil do nabídky Michelský dvůr, který se stal sídlem Domova Sue Ryderové, tedy místem důstojného stáří, pátá městská část umožní lidem prohlédnout si mimo jiné kostel svatého Filipa a Jakuba ve Zlíchovské ulici, svatého Vavřince ve Vavřinecké, areál kláštera s kostelem svatého Gabriela v Holečkově ulici či kostel svatého Jana Nepomuckého na Košířském náměstí. Ani jednu z těchto památek nemohou lidé běžně navštívit. Součástí Dnů evropského dědictví budou i doprovodné akce. Například národopisná slavnost v Kinského zahradě či výstava na smíchovské radnici, která bude seznamovat s vývojem osady Buďánka a se záměry dalšího využití této památkové zóny.

Budou Buďánka zachráněna?
08.09.99 Večerník Praha str. 09 Praha LIBUŠE FRANTOVÁ PAMÁTKA /
Téměř 300 milionů bude stát rekonstrukce zdevastované dělnické osady. S několikaletým zpožděním, které způsobilo další devastaci památkově chráněné dělnické osady Buďánka v Košířích, se cena záchrany této v Praze ojedinělé lokality vyšplhala až ke 300 milionům korun. Přitom podle architektonicko-urbanistické studie z roku 1992 by rekonstrukce většiny v té době ještě zachovalých objektů přišla "jen" na 90 milionů korun. Městská část Praha 5 přesto doufá, že se podaří najít investora a zachovat devět ze čtrnácti domků, které by měly být uvedeny do původní podoby. Zbytek bude po zbourání nahrazen novými objekty, jež by neměly narušit podobu celkové zástavby. Představitelé smíchovské radnice o budoucnosti dělnické kolonie z poloviny 19. století hovořili včera s památkáři po zahájení výstavy s názvem Osada Buďánka, na níž se může veřejnost ve dnech 8. až 21. září seznámit nejen s historií a památkovou ochranou, ale i architektonickými a urbanistickými záměry na další využití této lokality. Na výstavě v přízemí historické budovy smíchovské radnice ve Štefánikově ulici jsou představeny i projekty studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze, amerických studentů univerzity v Coloradu a ateliéru FANTA E+B Design. Výstava byla zahájena v rámci Dnů evropského dědictví. Fotografie: Na výstavě jsou představeny i projekty studentů Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Památky o víkendu budou bez vstupenek
09.09.99 Večerník Praha str. 09 Praha LIBUŠE FRANTOVÁ DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ / Tuto sobotu 11. září jsou otevřeny i památky v Praze 5. Nejen památky, ale i řada kulturních akcí se uskuteční v Praze 5 tuto sobotu u příležitosti Dnů evropského dědictví 1999. Zájemci si mohou v sobotu 11. září prohlédnout kostel sv. Jana Nepomuckého, kostel sv. Vavřince, kostel sv. Filipa a Jakuba, kostel Nejsvětější Trojice, Malostranský hřbitov, kostel sv. Gabriela, Bertramku i Muzeum W. A. Mozarta. V některých památkách bude probíhat prohlídka i s průvodcem. Například vycházka s prohlídkou nejzajímavějších památek městské části Prahy 5 začíná v 10 hodin před kostelem sv. Václava. Po prohlídce kostela sv. Gabriela ve 12.45 se uskuteční koncert dětského a smíšeného pěveckého sboru Gabriel. Díla W. A. Mozarta a A. Dvořáka představí na koncertu na Bertramce Wilhanovo kvarteto a L. Peterková v 17 hodin. Folklorní soubory vystoupí na národopisné slavnosti v zahradě Kinských, která probíhá od 14 do 18 hodin. Návštěvníci zhlédnou i ukázky lidových řemesel a výstavu fotografií s folklorní tematikou. Součástí Dnů evropského dědictví je i výstava Osada Buďánka, která byla zahájena 7. září a potrvá až do 21. září v budově smíchovské radnice ve Štefánikově ulici.

Radnice představuje studie na využití Buďánek
10.09.99 Mladá fronta DNES str. 03 Zprávy z městských částí Prahy (kla) S m í c h o v - Architektonické a urbanistické záměry na využití košířské kolonie dělnických domků Buďánka představuje výstava, která byla ve středu otevřena v budově smíchovské radnice ve Štefánikově ulici číslo patnáct a potrvá tam do 21. září. Další osud drobných domků, které jsou k sobě slepeny jako vlaštovčí hnízda a vytvářejí bizarní celek, zůstává nejistý. Pátá městská část hledá jednoho silného investora, který by roky chátrající osadu zrekonstruoval. Některé domky mají být pietně zachovány, jiné volně zrekonstruovány a zbývající zbourány. "Nejpozději do konce roku by měl být investor znám. Během října vypíšeme veřejnou obchodní soutěž," řekl místostarosta Milan Jančík. "Nejsme žádní barbaři. Snad nikdo nemůže mít dojem, že chceme Buďánka srovnat se zemí, ale musíme k tomu problému přistupovat racionálně. Některé domky už není možné zachránit," sdělila radní Jaroslava Kroupová. Městská část Prahy 5 spoléhá na to, že po dvou neúspěšných výběrových řízeních se uskuteční to, které nyní chystá, podle jejích představ. Vedení radnice očekává, že investor osadu zrevitalizuje, zaplatí opravu přilehlých komunikací a vybudování inženýrských sítí. Za to chce nechat investorovi volnou ruku při volbě využití osady. "To bude pro investora klíčový problém. Ideální by bylo, kdyby ty domky opět sloužily k bydlení, ale to asi není reálná představa. Pro mě je velkým otazníkem, jaké využití Buďánek může nějaký investor najít," upozornila Dagmar Sedláková ze Státního ústavu památkové péče. Vedení radnice nyní poprvé oficiálně přiznalo, že pokud výběrová řízení budou opakovaně neúspěšná, začne jednat s magistrátem o tom, že se Buďánek zbaví. "Městská část to není schopna ze svých prostředků zaplatit. Takže pokud selžou všechna jednání i opakovaná soutěž, asi bychom začali uvažovat o tom, že osadu navrátíme hlavnímu městu," sdělil místostarosta. Právě od hlavního města si pátá městská část tuto lokalitu vyžádala do správy, prázdné domky však chátrají dál.

Kulturní dědictví na Smíchově
10.09.99 Metro str. 07 Zábava (Metro) PAMÁTKY
Již poosmé proběhnou v Praze 5 Dny evropského dědictví. Jak uvedla Jana Indráková z OÚ MČ, do 21. září připravila radnice ve Štefánikově ulici expozici "Osada Buďánka", která přibližuje návštěvníkům historii této památkové zóny. Zítra MČ zdarma zpřístupní Malostranský hřbitov a Mozartovo muzeum na Bertramce. Zároveň je pro zájemce připravena prohlídka nejzajímavějších pamětihodností MČ , která začne v 10 hod. u kostela sv. Václava.

Bude přibývat památkových zón?
01.10.99 Večerník Praha str. 13 Praha HELENA HUBALOVÁ PRAHA/
Proč je rozhodování o záchraně našeho kulturního bohatství tak těžké... Hlavní město Praha, a zejména jeho centrum, je v posledním desetiletí vystavováno velkým tlakům ze strany stavebních firem a investorů. Centrum Prahy je alespoň částečně chráněno režimem Pražské památkové rezervace. Tlak je však stále častěji vyvíjen i na další části území města. "Záměrem stavitelů je přitom prakticky pokaždé postavit větší a hmotově mohutnější dům, než jaký stál na daném místě předtím," objasňuje VP Ivana Bursíková z městského zastupitelstva. Některé lokality s nezaměnitelným charakterem jsou chráněny vyhlášením tzv. památkových zón. Mezi vyhlášené zóny, kterých je s Pražskou památkovou rezervací a jejím ochranným pásmem osmnáct, patří například Buďánka, Karlín, Nusle, Vršovice "Mnoho dalších míst však žádnou ochranu nemůže využívat. Důvod je prostý: proces prohlašování zón se z nepochopitelných důvodů před několika lety zastavil," doplňuje dr. Bursíková. Dodejme, že Pražský ústav památkové péče (PÚPP) připravil podklady pro vyhlášení dalších čtyřiceti památkových zón už v roce 1995. Některá charakteristická zákoutí Prahy tak vlivem nevhodné výstavby nerespektují původní zástavbu, ztrácejí svůj charakter a proměňují se ve stísněnou směs betonového nevkusu."Tento osud nyní hrozí i staré části Břevnova okolo usedlosti Tejnka." Chytré knihy prozrazují, že osídlení zde navazovalo na založení Břevnovského kláštera a do minulého století tu byla jen malá malebná vesnička. "Památková zóna je tady navržena od roku 1995," řekla VP Ivana Bursíková a pokračovala:"V současné době je směs starých opukových domů, dělnických domků a malebných usedlostí pozvolna proměňována na Beverly Hills po česku."Jednou z nových přestaveb má být i dům č. p. 390 na místě už samozřejmě velmi poškozené stavby. Památkáři se vzdali a vydali souhlas k demolici. Nikdy však nesouhlasili s výškovým a tvarovým pojetím budoucí stavby. "Přeloženo do češtiny: v oblasti se sedlovými střechami a patrovými domky má vyrůst krychle vyčnívající o devět metrů nad okolní zástavbu. Velmi pozoruhodné je vyjádření odboru památkové péče magistrátu. Ten se vyjádřením Ladislava Dvořáka ne zcela ztotožnil se stanoviskem PÚPP."Ujasněme si, že to v praxi a skutečném životě znamená, že byl vydán souhlas k přestavbě tak, jak jest výše popsáno. Závěrem lze tedy pouze říci: pokud dojde skutečně k realizaci nové stavby tak, jak je navrhována, bude to další příspěvek k zničení genia loci. A nad vznikem dalším památkových zón stále visí otazníky. Fotografie: Že by tato ruina vypadala jako součást budoucí památkové zóny, to ani zdaleka nevypadá.

Osada Buďánka nemá vyhráno
01.11.99 Večerník Praha str. 09 PRAHA LIBUŠE FRANTOVÁ KOŠÍŘE/
Najde se investor se 300 miliony v kapse? Radnice Prahy 5 i památkáři doufají, že ano. V památkové oblasti, osadě Buďánka v Košířích dnes žijí především bezdomovci a narkomani. Unikátní soubor čtrnácti dělnických domů z poloviny 19. století už několik let chátrá a objekty, které mohly být ještě před pár lety zrekonstruovány, jsou v současné době na spadnutí. Několikaletým zpožděním, které se podepsalo na další devastaci lokality, se záchrana této památkově chráněné osady vyšplhá až ke třem stům milionům korun. A to se podaří zrekonstruovat do původní podoby jen pár nejzachovalejších objektů, ostatní budou muset být zbourány a nahrazeny novými. Radnice Prahy 5 doufá, že se podaří přece jen najít vhodného investora. V roce 1992, kdy by rekonstrukce tehdy ještě poměrně zachovalých domů stála "jen" devadesát milionů, zájemce o přestavbu a využití osady zastavil přípravu kvůli nevyjasněným majetkoprávním vztahům. Lokalita, která v tomto prostředí vznikla v první polovině 19. století, už měla namále jednou. Na konci osmdesátých let tu mělo být postaveno 144 bytových jednotek a zdravotní středisko Zámečnice. Po pádu totality se proti tomuto záměru zvedla vlna odporu, stavba byla v roce 1990 zastavena. O rok později byl územní celek Buďánka prohlášen za památkovou zónu, ale k jeho záchraně to moc nepřispělo. Osud historicky cenné dělnické kolonie se zdál být před časem kvůli vysokým nákladům a devastaci objektů zpečetěn znovu. Radnice počítala se zbouráním všech objektů. "Dnes uvažujeme o zachování devíti ze čtrnácti domků, tři by měly být uvedeny do původní podoby, šest jen mírně přestavěno a ostatní by měly být po zbourání nahrazeny novými objekty, které by neměly narušit celkovou zástavbu," uvedl místostarosta páté městské části Milan Jenčík. I když dr. Jan Cejp z klubu Za starou Prahu tvrdí, že autentický objekt má větší cenu než replika, i pražští památkáři se začali smiřovat s tím, že některé objekty už prostě zachránit nelze. "Budeme ale trvat i u nových staveb na zachování stylové podoby," prohlásil Lubomír Sochor z Pražského ústavu památkové péče. Vyhlášení programů podpory malého a středního podnikání na rok 2000 30.12.99 Hospodářské noviny str. 01