Památky 1997 - Bilance úspěchů a nezdarů je neuspokojivá
12.01.98 Lidové noviny str. 12 Kultura Zdeněk Lukeš Zrušení památkové komise při městském zastupitelstvu brzdí dohled nad stavbami.
PRAHA - Nezdá se, že by loňský rok byl nějakým způsobem výjimečný: některé památky byly opraveny kvalitně, jiné nepříliš dobře, řada dalších dále chátrá a několik jich spadlo. Do první skupiny je třeba započítat tři pražská témata: náročnou rekonstrukci Obecního domu, nedávno dokončenou adaptaci paláce Komerční banky na Václavském náměstí v Praze, či konečně podstatně méně komplikovanou, ale přesto pro veřejnost velmi důležitou rekonstrukci známé kavárny Slavie. V těchto případech došlo nejen ke kvalitní opravě a doplnění všech prvků, ale současně byly stavby tam, kde to je možné (např. v zázemí), doplněny o designérsky dokonalé nové prvky respektující charakter stavby. Zárukou dobrého výsledku však může být jen velmi pečlivě připravený výběr projektanta a dodavatelů, profesionální projekt a dokonalá kontrola všech prací. Uvidíme, jak dopadne dlouho připravovaná rekonstrukce světoznámé pražské Müllerovy vily od Adolfa Loose, která bude probíhat v tomto roce za bedlivé pozornosti světové odborné veřejnosti. Tady si investor - Muzeum hl. m. Prahy žádnou blamáž dovolit nemůže. K nezdarům loňského roku bezesporu patří dokončení likvidace špalíčku středověkých domů v centru Brna nebo doslova brutální přestavba budovy České národní banky v Praze (která se má změnit podle slov mluvčího banky v jakousi supermoderní počítačovou centrálu, otázkou však je, proč pro ni raději nepostavit moderní budovu mimo centrum a z krásné art déco stavby neudělat raději noblesní rezidenci banky). Bezesporu každého z nás potěší kvalitně opravené domovní fasády řady objektů, jejichž krása vynikne až dnes. Na druhé straně je smutné, když partnery těchto budov v městských centrech blokují mrtvolné bankovní haly, zatímco obchody a kavárny mizí (naposledy na Národní třídě v Praze, kde prodejnu dětských knížek a vedlejší obchod ovocem nahradily prostory České spořitelny). Přitom se lze tomuto nebezpečí (podobně jako nahrazování bytů kancelářemi) snadno bránit městskou vyhláškou. K nezdarům patří i stálá lhostejnost k památkám, jež se před našima očima pomalu rozpadají: v Praze jsou evergreeny rudolfinský Císařský mlýn, dále Šlechtova restaurace ve Stromovce, domečky kolonie Buďánka a letohrádek Kinských na Smíchově nebo tzv. Bruselská restaurace v Letenských sadech. Ostatně o malé citlivosti Pražanů ke kulturnímu odkazu minulých epoch svědčí i několik obligátně do posledních okamžiků utajovaných sporných projektů, např. mrakodrap na Václavském náměstí. Není proto asi divu, že byla naše metropole zařazena nejen mezi památky UNESCO, ale také mezi sto nejohroženějších míst podle klasifikace Světového památkového fondu. Při té příležitosti je třeba připomenout, že Praha nemá už pět let památkovou komisi při městském zastupitelstvu, což je v evropském kontextu skandální. Ta poslední mj. protestovala proti sporným stavbám - Darexu a Špačkovu domu - a tím se dostala do rozporu se stanoviskem magistrátu. Po posledních volbách už proto nebyla její činnost obnovena (proto také vzniklo Pražské grémium jako občanské sdružení; to má však velké potíže získat včas sporné projekty od pražské radnice). Za hlavní apel na pražský magistrát je právě proto třeba považovat obnovení činnosti památkové komise, složené z nezávislých expertů.

Rybářskou osadu čeká zmrtvýchvstání
12.02.98 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha (kla)
T r o j a - Osadu Rybáře v těsném sousedství Trojského zámku, unikátní soubor přibližně dvaceti drobných domků a zemědělských usedlostí, odsoudil minulý režim k zániku, současná samospráva však s ní má velké plány. Místní úřad dokonce věří, že z této poslední v Praze dochované rybářské osady by se do deseti let mohla stát nová Zlatá ulička, přestože některé zchátralé objekty nyní připomínají spíše košířský komplex Na Buďánkách. Přízemní i patrová stavení většinou ze druhé poloviny osmnáctého století jsou dnes unikátním dokladem malebné domkářské architektury a před sedmi lety byla tato část území na břehu Vltavy vyhlášena za památkovou zónu. Přestože majetkem města jsou pouze dvě stavení a kolem vlastnictví mnoha dalších se vedly nebo vedou restituční spory, místní úřad je rozhodnut udělat cokoliv, aby již žádný domek nebyl zničen. "Nechceme tu další betonové kostky, jaké tu nechala postavit Správa služeb diplomatického sboru. Osada Rybáře je půvabné místo, svědectví minulosti, kdy tu existoval i přívoz. Troja je jedinečný prostor, je tu řeka, zalesněné svahy a skály, svatý klid a obyvatelé velkoměsta si tu mohou vyzkoušet venkovský styl života. Na sklonku minulého režimu byl už na všechny domky z rybářské osady vypracován demoliční výměr a měla tu vzniknout diplomatická čtvrť," uvedl starosta trojského místního úřadu Vladimír Lutterer. Na nevelkém prostoru by podle urbanistické studie mohla vzniknout zajímavá výletní trasa Pražanů. Například na malém náměstíčku by měly být stromy, lavičky a uprostřed malá fontána. Rekonstrukce a oživení někdejší rybářské osady je však dlouhodobý záměr, který městská část kvůli nedostatku peněz bude patrně muset odložit.

Domy padají, lidé nebydlí
21.05.98 Večerník Praha str. 05 Z Prahy Marie VAŠÍČKOVÁ
Co tady bude dál? Ráj bezdomovců a narkomanů byl na Buďánkách v Praze 5 na Plzeňské třídě. Teď jim asi idylka končí. Z domků jsou už rozpadávající se barabizny. "Koukale, padám i na tvou hlavu!" je napsáno na střeše jedné z nich. Před rokem 1989 museli nájemníci pryč, protože se místo baráčků měl stavět panelák. "Pětka" se této ohavnosti ubránila, ale zónu vzali pod křídla památkáři. "Vyklízíme to tady a kolem se postaví zeď, aby sem nikdo nemohl," řekli nám na místě dělnici romské firmy, kterou si najal obvodní úřad. Jen za týden prý vyvezli asi padesát kontejnerů odpadu. Rádobynábytek, matrace, flašky, spadané zdivo... Lidé v okolí jsou z doupat nešťastní. Na otázku, jestli chodí nadávat na Obvodní úřad Prahy 5, jeho starosta Arnošt Bělohlávek jen obrátil očí v sloup: "Jenže domky patřily magistrátu a na naši městskou část byly převedeny teprve loni. Co potřebujeme na oživení Buďánek, jsou koruny. Ale který investor půjde do takové akce?« Podle památkářů mají být stavby zachovány v půdoryse a prostoru. Jsou ale na spadnutí. Na místě se musejí také vybudovat inženýrské sítě, hlavně elektřina a vodovod. "Budou se asi muset postavit repliky domků. Chceme vypsat výběrové řízení, ale na úspěch moc nevěřím," dodal starosta. Pokud se investor najde, měl by podle představ úřadu v zóně zachovat 30 až 40 procent bytů. Podle názoru starosty by bylo nejlepší nabídnout domky lidem, kteří si je sami upraví k bydlení a zaplatí jen za poměrnou část nových inženýrských sítí. »Základní sit' by. stála tři čtyři miliony. Jinak celková obnova Buďánek přijde na sto milionů korun. Za to už bychom měli deset malometrážních bytů,« vyčíslil starosta Bělohlávek

Bezdomovci trápí sousedy 23.06.98 Večerník Praha str. 03 Černá kronika Lukáš TÁBORSKÝ Strážníci se střída)í příliš často * Vandala prozradila boule Stále stejné nešvary trápí městské strážníky dohlížející na veřejný pořádek v Praze 5. »Problémů je trvale celá řada - od dopravy až po udržování veřejného pořádku. Je důležité připomenout, že se před nedávnem konečně podařilo městské části znepřístupnit bývalé záchodky na náměstí Kinských i budovu Buďánka, kde se scházela ne zrovna nejlepší společnost,« prozradil nám včera velitel městské policie oblasti V. Jiří Primas. Ke konečnému řešení již spěje i problém s dřevěným domkem na Janáčkově nábřeží, který k velké nelibosti místních obyvatel obývá několik bezdomovců. "Bydlí zde trvale asi pět bezdomovců. Několikrát jsme je ale lustrovali a po nikom z nich není například vedeno pátrání. Nutno dodat, že at' jsme přišli na kontrolu kdykoliv, tak nikdy nebyli opilí. Sice netuším, jak se živí, ale víme, že tady v okolí nekradou. Není to situace zdaleka ideální, ale je to lepší než před časem, kdy se zde střídalo osazenstvo a občas se tu zabydleli i narkomani," sdělil VP velitel směny smíchovských strážníků Václav Kloubec. "Hlavně nám vadí špatné hygienické podmínky i zápach, kdy si obyvatelé domu topí třeba PET-Iahvemi," tvrdí zase jeden z místních obyvatel. O osudu domku i jeho obyvatel by se s definitivní platností mělo rozhodnout potom, co se vyjasní, kdo je vlastně majitelem domku a pozemku. Vůbec nejčastějším pracovním úkonem strážníků však nejsou kontroly rizikových objektů, ale nasměrování turistů či zbloudilců do té správné ulice. "Aby strážník svůj rajon dobře znal a ještě navíc měl zažité všechny potřebné úkony, je třeba, aby sloužil alespoň tři roky. Bohužel se u nás chlapi střídají mnohem častěji," doplňuje strážník Ivan Králík. "Asi před čtrnácti dny jsme vyráželi k oznámení, že nějaký vandal rozbíjí označník zastávky u Anděla. To nakonec ten výtečník udělal tak šikovně, že mu cedule spadla na hlavu a my jsme ho za pár minut chytili v Lidické ulici s boulí na čele," popisuje s úsměvem jeden ze svých zážitků Václav Kloubec, který u městské policie pracuje již pátý rok

Radnice vypsala novou soutěž na opravu Buďánky
07.08.98 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha KAROLINA KOVÁŘOVÁ
K o š í ř e - Zdevastované košířské kolonii Buďánka, kterou tvoří zhruba patnáct polorozpadlých domků, se začíná blýskat na lepší časy. Smíchovská radnice vypsala jako správce území novou veřejnou obchodní soutěž na její revitalizaci. Za to, zda se zónu po neúspěších skutečně podaří zachránit, se však radnice může pouze modlit, protože již v loňském listopadu někteří odborníci varovali, že nadcházející zima je poslední, kterou by domy mohly přežít, aniž by samy od sebe spadly. Na pohled obyčejné stavby nedaleko Plzeňské ulice se mezitím stačily proslavit nejen svým neutěšeným stavem, ale i nápisem na střeše "Koukale, padám i na tvou hlavu". To, že jsou vyhlášeny památkovou zónou, není tak známé jako skutečnost, že jsou útočištěm bezdomovců a narkomanů. Nyní vypsané soutěži již předcházela jedna, kterou před sedmi lety vyhrála společnost Metalconsult. Její rekonstrukční projekt však radnice zastavila s odůvodněním, že společnost do svého konečného projektu nezahrnula přesun blízkého koryta Motolského potoka. Na tom trvala společnost Pražská kanalizace a vodní toky. Ještě v loňském říjnu proto obvodní úřad zvažoval, zda pro urychlení opravy Buďánky nebude lepší, aby se opravovala po částech. Poté ovšem přistoupila k vypsání nové soutěže. Nejprve vytvořila takzvané regulační podmínky, ze kterých je jasně patrné, co všechno je třeba rekonstruovat, kde se co může a nemůže stavět či jaké jsou požadavky památkářů a s čím počítá návrh územního plánu. "Právě kvůli tomu, že společnost chtěla postavit u památkové zóny - nad korytem Motolského potoka, ještě další terasové domy, s čímž ovšem nesouhlasili tvůrci územního plánu, jsme se nemohli dohodnout," řekl starosta páté městské části Arnošt Bělohlávek. Společnost Metalconsult chtěla domy stavět, protože počítala s tím, že jejich prodejem si zajistí návrat mnohamilionové investice do opravy Buďánky. "Na přeložení koryta potoka už nám však nezbyly peníze," řekl ředitel Metalconsultu Jan Kahovec. Památkáři trvají hlavně na tom, aby se zachovala původní tvář Buďánky, která je zvláštním velkoměstským folklorem. Přestože oprava území si vyžádá desítky milionů korun a radnice současně s opravou požaduje i vybudování nových inženýrských sítí a vnitřních cest i silnic okolo tohoto území, starosta Bělohlávek věří, že společnost, která se zóně doslova upíše, bude známá ještě do začátku podzimních komunálních voleb. Do výběrového řízení zahrne radnice ty navrhovatele, kteří předloží studii přestavby a modernizace podle regulačních podmínek, časový plán oprav a do soutěže se přihlásí do 30. září. Po dobu přestavby a modernizace domků bude radnice pozemek pronajímat za symbolické nájemné jednu korunu ročně. Buďánka byla postavena v první polovině minulého století jako sídliště dělníků z blízkých pískovcových lomů. V osmdesátých letech měla být podle projektu Výstavby inženýrských staveb zbourána, a obyvatelé se proto museli odstěhovat. Před sedmi lety však město rozhodnutí o demolici zrušilo a radnice páté městské části vypsala výběrové řízení na využití celé oblasti.

Oprava osady v Praze 5
09.08.98 Prima TV str. 00 Zprávy / Deník 19:00 Pavla SEJFTROVÁ, redaktorka --------------------------- Košířská Buďánka byla postavena v polovině minulého století jako sídliště pro dělníky z nedalekého dolu. Většina jejich obyvatel se vystěhovala koncem 80. let, kdy se rozhodlo o tom, že se osada bude bourat. Dnes má Buďánka jediného nájemníka. První soutěž na obnovu osady byla vypsaná již před sedmi lety. Projekt který tehdy vyhrál, se ale před časem zastavil. Miroslav ŠKALOUD, zástupce starosty Praha 5 --------------- Firma, která si nechala dělat ekonomickou expertízu zjistila, že to není pro ní možné ekonomicky i za poměrně dlouhý pronájem. Pavla SEJFTROVÁ, redaktorka --------------------------- I po tomto neúspěchu však radnice stále věří, že se jí podaří nějakého investora najít. Soutěž na projekt obnovy osady Buďánka se uzavře 30. září.

Novou soutěž na opravu
10.08.98 Lidové noviny str. 06 Čechy, Morava a Slezsko
Novou soutěž na opravu a znovuoživení bývalé dělnické kolonie Buďánka v Košířích, kterou tvoří asi patnáct značně zdevastovaných domků, vypisuje sedm let po prvním pokusu radnice Prahy 5. Buďánka byla postavena v první polovině 19. století pro dělníky z nedalekého lomu a v osmdesátých letech tohoto století ji úřady zamýšlely zbourat a na jejím místě postavit mnohopodlažní dům. V devadesátých letech svitla naděje na záchranu této bizarní lokality, ale dosud se nenašlo vhodné řešení, takže se kolonie stává útočištěm bezdomovců.

Obnova Buďánky v nedohlednu
11.08.98 Blesk str. 04 Praha (krt)
PRAHA - Bývalá dělnická kolonie Na Buďánce v Praze 5-Košířích ze třicátých let je na pokraji zkázy. Jde ale o chráněnou lokalitu, pro jejíž revitalizaci objednala Praha 5 v roce 1991 projekt ve veřejné soutěži. "Jde o dávno zdevastovanou lokalitu," řekl včera Blesku Jan Kahovec, ředitel firmy Metalconsult, která před lety výběrové řízení na Buďánku vyhrála. "Projekt nás stál půl miliónu," postěžoval si. "Byla k němu řada připomínek, zejména od památkářů, chtěli zachovat i některé interiéry, ale zřejmě ani v Praze 5 neměli dost peněz, a tak to celé chátrá dodneška," dodal. "Právě teď mám na stole výzvu Prahy 5 k novému výběrovému řízení," informoval nás zároveň Kahovec. "Nevím, půjdeme-li do toho znovu. Obnovit byty? Kdo by v nich bydlel?" Stouply ceny stavebnin, práce i energie. Jak jsme se dozvěděli z radnice v Praze 5, projekt revitalizace Buďánky byl skutečně na její finanční možnosti drahý, právě pro tzv. »památková specifika« lokality. Nová výběrová soutěž byla vyhlášena koncem července, nabídky mohou firmy podat do konce září.

Buďánka se možná dočká rekonstrukce
11.08.98 Česká televize 1 str. 00 Večerníky 18:00 Jan NĚMEC, redaktor -------------------
Zdevastovaná dělnická kolonie Buďánka v Praze 5 - Košířích se možná dočká rekonstrukce. V minulých letech byla prohlášena za památkovou zónu. Nyní radnice Prahy 5, která je správcem tohoto území, vyhlásila veřejnou soutěž na rekonstrukci kolonie, ovšem už druhou v pořadí. Ta první před sedmi lety skončila naprostým krachem. Patrik KAIZR, redaktor ---------------------- Dělnická kolonie v Praze - Košířích vznikla před 150 lety. Své domky si tu postavili dělníci, kteří pracovali v blízkých pískovcových lomech. V 80. letech měla být Buďánka srovnána se zemí. Místo nich tu měl stát několikapatrový panelák. Tehdejší obyvatelé se museli vystěhovat, nebo jim byl jejich majetek vyvlastněn. Takový byl osud i strýce jednoho z nynějších obyvatel kolonie. Jakub HRADÍLEK, obyvatel kolonie ---------------------------------- Od té doby, co došlo k tomu vykoupení, tak se tady nic nedělo, a je to zčásti chyba obvodního úřadu, že to tady vypadá tak, jak to tady vypadá. Kdyby tady bydleli majitelé, tak by tady nikdy nedošlo k tomu, že by tady ty domy spadly. Patrik KAIZR, redaktor ---------------------- Podobný názor jako synovec jediného majitele, který se nevzdal naděje na znovuobnovení unikátní kolonie a snaží se svůj byt udržovat v relativně dobrém stavu, mají i starší obyvatelé Košíř, kteří si pamatují původní stav. Kolonii se ale v těchto dnech zablesklo na lepší časy. Radnice Prahy 5 již podruhé za posledních 7 let vyhlásila veřejnou soutěž na rekonstrukci kolonie. Ta první se však může pochlubit pouze krachem. Ta druhá by mohla dopadnout o něco lépe. ing. Arnošt BĚLOHLÁVEK, starosta Prahy 5 ----------------------------- My bychom rádi tam viděli řekněme drobná řemesla, ateliéry, sem tam nějaké bydlení. Pokud se najde skutečně zájemce, kterého vybereme, tak by se mohlo začít na jaře minulého roku, dřív to nepůjde.

Kdo oživí kolonii?
11.08.98 Večerník Praha str. 04 Z Prahy Stanislava KYSELOVÁ
Nová soutěž by měla konečně vyřešit obnovu památkově chráněného území Léta chátrající kolonie Buďánka v Praze 5 byla pro svůj nezaměnitelný duch řemeslnických domků z konce minulého století v roce 1991 vyhlášená památkovou zónou. Pátá městská část se nyní soutěží na revitalizaci této kdysi malebné osady snaží mezi romantická zákoutí jejích teras znovu vrátit život. »Firma, která v minulosti již jednou vyhlašovanou soutěž vyhrála, od realizace projektu nakonec ustoupila,« říká místostarosta Prahy 5 Miroslav Škaloud. Respektovány musely totiž být i velmi tvrdé podmínky památkářů, mezi kterými se objevily např. požadavky na zachování půdorysné stopy původních objektů, terénního členění i použitých materiálů. »Nakonec se ukázalo, že projekt není pro firmu za těchto podmínek rentabilní. Námi nově zpracované regulační podmínky však dávají účastníkům soutěže jasnější pravidla, « vysvětluje M. Škaloud. Tím by podle něj měla být investorům při zpracování návrhů usnadněna práce. »Byli bychom samozřejmě nejraději, kdyby se našel investor, který by dokázal revitalizovat kolonii a zároveň zachoval její romantický duch,« vyslovuje místostarosta přání páté MČ. Předmětem nyní vyhlášené soutěže je přestavba a modernizace domků, vybudování inženýrských sítí, komunikací a venkovní úpravy. Nabídky na revitalizaci této urbanisticko-architektonické hodnoty města mohou být podávány Obvodnímu úřadu Prahy 5 do 30. září.

Zničení kolonie Buďánka je kulturní zločin
10.12.98 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha MILOŠ SOLAŘ, Autor je spolupracovník redakce obnova památek
P r a h a - Opuštěné polorozbořené domy bez oken a dveří, propadlé střechy, zpustlé cesty, pelechy bezdomovců, tuny nechutných odpadků a veliký, deštěm skoro smytý nápis "Koukale, to padá na hlavu tobě" - to je Buďánka dnešních dnů. O zachování malé smíchovské kolonie se bojuje již dlouho. Ještě před rokem byla obydlena, teď už se tam bydlet nedá. Čím více chátrá, tím aktuálnější je nebezpečí, že se proti všem domkům, zahrádkám, terasám, schodištím a romantickým cestičkám rozjedou buldozery, aby uvolnily místo nové komerční výstavbě. V baroku byl Smíchov oblastí polí, vinic a zahrad, mezi nimiž byly volně roztroušeny jednotlivé usedlosti a panské letohrádky. Na přelomu 18. a 19. století sem začal pronikat průmysl a s ním noví obyvatelé. Tak nějak vznikla Buďánka. V rámci rozvolněné zástavby Smíchova tvořila samostatnou osadu o čtyřiadvaceti domech. Ve druhé polovině minulého století tam žilo necelých tři sta obyvatel, převážně dělníků z blízkých továren. Prostá zlidovělá architektura domů a zahrádek namačkaných ve svahu těsně na sebe má svérázné kouzlo, nespornou výtvarnou i historickou hodnotu a výrazně obohacuje celou lokalitu. Po citlivé opravě by tu mohlo vzniknout mimořádně atraktivní bydlení. Přesto zaniká před očima a zdá se, že tomu nikdo nebrání. Když už člověk sám nemůže špatným věcem zamezit, měl by dát alespoň najevo, že s nimi nesouhlasí. Letos na podzim dostala jedna taková akce občanského protestu jasnější obrysy. Několik nezávislých iniciativ z celé republiky se rozhodlo po vzoru ekologických hnutí udělovat negativní kulturní cenu podobnou již zavedenému Ropákovi. Cena dostala jméno podle slavného článku Viléma Mrštíka Bestia triumphans a bude každoročně udělována za významný přínos k likvidaci kulturního dědictví v České republice. Navrhovány mohou být fyzické nebo právnické osoby, které poškodily konkrétní historický objekt nebo území, úředním výkonem či nečinností umožňují ničení kulturních hodnot, případně totéž činí výraznou preferencí komerčních zájmů nad zájmy ochrany kulturního dědictví. Návrh na udělení ceny může podat kdokoliv za předpokladu, že podání nebude anonymní a bude obsahovat veškeré potřebné věcné údaje. Dá se předpokládat, že budou navrženy i některé objekty týkající se hlavního města. Mezi ty, které by si to zasluhovaly nejvíce, paří například zanedbání péče o Šlechtovu restauraci ve Stromovce, zničení Císařského mlýna v Bubenči, degradace historického centra automobilovou dopravou, absence koncepční ochrany Pražské památkové rezervace, brutální užitkové přestavby Trautmannsdorfského paláce a kostela svatého Michala, návrh postavit na Václavském náměstí mrakodrap nebo připuštění jídelny McDonald's v paláci Sylva Taroucca Na příkopě. Zničení Buďánky je kulturní zločin s výše uvedenými příklady zcela srovnatelný. Bylo by proto vhodné, aby jej někdo s patřičným odůvodněním také navrhl. Jakkoliv jde o cenu hanlivou, její účel je pozitivní. Hlavním smyslem je připomenout obecnou odpovědnost za ochranu kulturních hodnot. Ale není vyloučeno, že pomůže i v jednotlivých konkrétních případech. Třeba se někdo z dotčených zalekne celostátní ostudy, kterou by mu udělení této ceny přineslo. Třeba se podaří něco změnit k lepšímu. Třeba se pod tlakem veřejného mínění podaří zachránit kolonii domků nesoucí jméno Buďánka. Dokud stojí, má stále naději na záchranu.

Spor o tradiční smíchovskou lokalitu Buďánku ukončí možná buldozery
17.12.98 Středočeské stránky str. 05 - DUŠAN BRABEC
"Koukale, to padá na hlavu tobě", hlásá už téměř dešti smytý nápis na polorozbořeném domu bez oken a dveří, s propadlou střechou a s pelechy bezdomovců v malé pražské smíchovské kolonii Buďánka. O její zachování bojuje pražská odborná i laická veřejnost už několik let. Ještě loni zde bydlili normální obyvatelé. Letos už to nebylo možné, proto ta změna... Hrozí, že proti všem rázovitým domkům, zahrádkám, terasám a romantickým zákoutím co nejdříve vyrazí buldozery, aby uvolnily místo nové, komerční výstavbě. V době baroka byl Smíchov oblastí polí, vinic a zahrad a mezi nimi byly roztroušeny usedlosti a panské letohrádky. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století na Smíchov začal pronikat průmysl a s ním i noví obyvatelé. A tehdy začala vznikat Buďánka. V rámci dříve roztroušené výstavby Smíchova tvořila Buďánka samostatnou osadu a v ní stálo dvacet čtyři domů. Ke konci minulého století zde žilo téměř tři sta obyvatel, převážně dělníků z blízkých továren. Prostá zlidovělá architektura domů a zahrádek namačkaných ve svahu má svérázné kouzlo, nespornou historickou ale i výtvarnou cenu. Nemluvě o tom, že obohatila ráz celé zdejší lokality. Podle mnoha pražských architektů by tu mohlo vzniknout mimořádně atraktivní bydlení. Přesto osada mizí před očima a vše nasvědčuje tomu, že jejímu postupnému zániku už nikdo nezabrání. Navzdory protestům smíchovských občanů a několika nezávislých iniciativ z celé republiky. Buďánka však není v Praze jedinou ohroženou lokalitou. Zanedbaná byla péče o Šlechtovu restauraci ve Stromovce, došlo ke zničení Císařského mlýna v Bubenči, postupně se uskutečňovala degradace historického centra metropole automobilovou dopravou. Chybí však i koncepční ochrana Pražské památkové rezervace, došlo k užitkové přestavbě Trautmannsdorfského paláce a kostela svatého Michala, včetně povolení plánů na výstavbu jídelny McDonalds v paláci Sylva Taroucca Na příkopě. Nelze jinak, než potvrdit slova českých historiků a památkářů, že zničení Buďánky je kulturním zločinem, srovnatelným se všemi vyjmenovanými slavnějšími objekty, které dodnes chřadnou a trpí nezájmem společnosti. Přesto ještě mezi našimi památkáři, kteří zuby nehty bojují za zachování a restauraci těchto lokalit, stále ještě doutná víra, že Buďánka bude zachráněna. Říkají: "Dokud stojí, má stále ještě naději na záchranu." DUŠAN BRABEC

Neúspěchem skončila také druhá soutěž na rekonstrukci Buďánky
29.12.98 Mladá fronta DNES str. 02 Region Praha KAROLINA KOVÁŘOVÁ
K o š í ř e - Revitalizace Buďánky, zdevastované košířské kolonie zhruba patnácti polorozpadlých domků, která je od roku 1991 vyhlášená památkovou zónou, je stále v nedohlednu. Nepomohly ani dvě veřejné obchodní soutěže vypsané smíchovskou radnicí - obě skončily neúspěšně. První sice měla svého vítěze - společnost Metalconsult, radnice však její rekonstrukční projekt zastavila. Do druhé soutěže, vypsané teprve koncem letošního července, se přihlásil jediný zájemce, jehož podmínky radnice ovšem nemohla splnit. Lokalita je tak nyní spíše v rukou počasí a jen málokdo si myslí, že je její obnova v dohledné době možná, spíše uvěřitelné je to, že domy samy od sebe spadnou. O dalším osudu Buďánky bude nyní jednat obvodní rada a poté i členové obvodního zastupitelstva. "Společnost Metalconsul chtěla zároveň s opravou kolonie postavit na vedlejším pozemku i terasové domy, jejichž prodejem si chtěla zajistit návrat mnohamilionové investice do opravy Buďánky. Musela by kvůli tomu ovšem opravit zatrubnění koryta Motolského potoka, a na to už jí nezbyly finance. Rekonstrukční projekt jsme proto v minulém roce zastavili," řekl starosta páté městské části Miroslav Škaloud. Poté, 24. července, radnice vypsala novou obchodní soutěž, před kterou pro všechny zájemce připravila jasné požadavky. Nazvala je regulační podmínky a bylo z nich patrné, které domy je možné zbourat, které musí zůstat, výška hlavní římsy nad přilehlým terénem, počet nadzemních podlaží u jednotlivých objektů či výška budov. Přihlásil se jeden jediný zájemce, opět společnost Metalconsult. "Její představitelé po nás ovšem chtěli finanční spoluúčast, konkrétně požadovali padesát milionů korun z obecního rozpočtu. To my si ovšem nemůžeme dovolit," vysvětli starosta Škaloud a odůvodnil tak říjnové ukončení i druhé soutěže. Nyní o všem bude znovu jednat obvodní rada, která by podle starosty mohla mít řešení do konce ledna, a poté bude nový plán "jak naložit s Buďánkou" schvalovat smíchovské zastupitelstvo. "Zájemcům vše stěžuje navíc i to, že musí v kolonii vybudovat také nové inženýrské sítě, do všech objektů zatéká a jsou poškozené dřevomorkou," uvedl místostarosta páté městské části Petr Horák. "Investice nutné na opravu osady tak již přesahují sto milionů korun," dodal. Na pohled obyčejné domy nedaleko od Plzeňské ulice se mezitím stačily proslavit kromě svého neutěšeného stavu i nápisem na střeše jednoho z objektů "Koukale, padám i na tvou hlavu". Útočiště bezdomovců a narkomanů je to téměř vyhlášené.